andrewz

Uvidíme co druhá série, ale ta se prý chystá až v reakci na divácký úspěch, a tak je namístě hodnotit první sérii jako hotový produkt. Takže… Na jednu stranu dobře zvolený námět a názorná ukázka bolestných dopadů záměny novorozenců v porodnici. Na druhou stranu lavírování na hranici kýče a převážně slabí herci, přičemž mnohé můžete znát z nejhorších seriálů komerčních televizí. Achillovu patu ovšem vidím v konceptu. Od veřejnoprávní televize v daném žánru očekávám důraz na kultivaci diváka, což se seriálu nedaří. Hlavní dospělé postavy se přestanou chovat jako vyložení blbouni až v poslední půlhodině – celé ty hodiny předtím není na jejich jednání skoro nic, co by dovedlo vzbudit výraznější sympatie, natož bylo inspirativní (spíš naopak). Nejsem si proto vůbec jist, zdali ve sledování budu pokračovat. 50 %

Dvojice pubertálních honibrků, kdy ten zjevu skinheada trpí uši trhající logopedickou vadou a ten obézní nejspíš dospěje v nesnesitelně umanutého homosexuála, na útěku z domova svezou ve štípnuté audině hafana, stopařku a dědka, aby jim následně zatnuli tipec fízlové. A to je vše, přátelé. Členům České filmové a televizní akademie to bylo dost, aby zúčastněné zasypali cenami, ale u mě to tak tak stačilo na dokoukání, a to jsem navíc film předčasně netípl v (názvem vnuknuté) naivní víře, že všechno, co dělá kvalitní film kvalitním filmem, bude. Na závěr ale nepřišlo ani nějaké zajímavé sdělení. Chcete-li v tomto bezobsažném, nezáživném a vlastně zbytečném road movie vidět něco víc, zajistěte si minimálně důlní rypadlo. 40 %

Zdaleka to nebyla taková katastrofa jako Na vlastní nebezpečí, ale i tak si u mne Filip Renč upevnil status vrcholného neumětela s kýčovitým až perverzním vkusem, kterého pouští za kameru ne zásluhou jeho filmařských schopností, ale spíše díky protekci a konexím. Tady to prozrazuje zejména slizký digitální look, který si nezadá s tou nejpokleslejší mexickou telenovelou, tradiční renčovská rádobyepičnost, kdy emočně neutrální scény mění v patetické přehnaně dramatická orchestrální hudba na pozadí, karikaturizace některých klíčových postav v čele s místy až směšným Hitlerem a Goebbelsem, kteří stejně jako všichni ostatní Němci pozoruhodně ovládají češtinu, a jako druhý jmenovaný kulhající narace (zejména nezvládnutý rytmus), tolik typická pro snad každého klipaře, jakým Renč v první řadě bezesporu je. Pokud už se pouští do celovečeráku, tak ať se aspoň nesnaží o nic seriózního. Navzdory té vší snaze mne odradit se však podařilo, abych byl osudem Lídy Baarové upoután, což přičítám zejména samotnému námětu a možná i půvabům Tatiany Pauhofové, která těch 106 minut činí o něco snesitelnější. 30 %