PollyJean

kde jen udělali soudruzi autoři chybu? Pohádka je tak vleklá a bezzubá, až skoro nekoukatelná. Kostýmy pěkné, interiéry dost úsporné, zato ale živé exteriéry, ale nic z toho nepomáhá. Jistě je na vině slabý herecký výkon hlavních představitelů mladé dvojice, kterou suverénně přehrává starší královský pár (mimochodem z jejich naprosto lhostejného vztahu k vlastní dceři, i když měl být možná mile komickým prvkem, skoro až mrazí). Zoufalý je hlavně scénář, který se tak nějak (bez ohledu na předlohu) rozpadl pod rukama. Proč Erik nechává princeznu hovořit s Frederikem? Proč nikdo nijak nekomentuje jeho zhoršující se stav? atd.atd. Jako bonus závěrečná, možná poněkud nemístná úvaha nad kdovíproč ve filmových pohádkách oblíbeným motivem předávání vlády nové generaci v momentě, kdy se tato vdává či žení. Velmi by mne zajímalo, kde se na to přišlo, neboť realita byla obvykle přesně naopak, sedící na trůně se vždy srdceryvně bránil předat i minimální kompetenci dospělému následníkovi. Stačí vzpomenout na aglickou královnu Viktorii nebo na Alžbětu. Za takových podmínek by už včil měli v Anglii Wiliama V. A vůbec, kdo ví, jak by to vypadalo v habsburské monarchii, kdyby František Josef panování pověsil na hřebík už roku 1881? S Rudolfem by šla historie určitě jiným směrem, nehledě na to, že by se pravděpodobně za těchto okolností dočkal i syna, takže František Ferdinand by rozhodně do Sarajeva nemusel. Jen nevím, jak by autor této myšlenky řešil kumulaci expanovníků v jednotlivých zemích. Kdyby se králové vzdávali trůnu na počátku čtyřicítky, poflakovali by se tu bezpracně jistě ještě spoustu let. Mohli by dělat společnost svým stařičkým otcům, exexpanovníkům...

nevím jak to tehdá dělali. Scénáristicky jednoduchoučká až primitivní záležitost, kulisy papundeklové, kostýmy úsporné, ale přece je to vtipné, výborně zahrané a hlavně všechno do sebe zapadá a děj má hlavu a patu. Jaký to rozdíl oproti podstatné většině současných pohádek...

Dosti podhodnocená pohádka, která opět doplácí na to, že vážněji laděné příběhy ve srovnání s komediálními tady u většiny diváků nemají šanci. Jasně, je to místy dost televizní, kamera mohla být lepší, retrospektiva vypadala dost děsně, ale jinak tu máme dost dobře prokreslené charaktery (některé v důsledku i dost tragické - Bertil, vévoda Marek), věrohodný a smysluplný příběh a ve většině i hodně dobré herecké výkony.

I vzhledem k době vzniku tragické papundeklové kulisy a navíc ti neustále křivě stojící falešní koně, dávající se steskem vzpomenout na Pythonovské koně ze svatého grálu. Kemrův král střídá Bartoškova na pomyslném trůnu nejdementnějšího pohádkového panovníka. Tento nejen že není schopen žádného činu, on už není schopen ani vyjádřit myšlenku - s výjimkou neustálého stesku nad synem, který se mu nikdy nenarodil (ježto se v království nevyskytuje královna, je celkem s podivem, vzhledem k neustálým lamentacím, že se o jeho výrobu nepokusil v druhém kole). Co ale drží tuto pohádku nad vodou jsou dobré herecké výkony (Kolářová, Ráž, Tříska i poněkud netypický vojácky jakože drsný Lukavský) a některé velmi zdařilé dialogy (zvl. Florimond s manželkou a synem při posílání syna do války a všechny dialogy přestrojené Bianky s Matteem).

Výborné, výborně zahrané. Zbytečné psát více. Neminout komentáře Akyho a Mouzona !!

pohádka, kde se snad skoro polovina odehrává celkem staticky u prostřeného stolu, přesto ale pořádně a vkusně vtipná (vzpomínka na dýmějový mor!). Typický Nárožného perlící král se zbavil Bohdalové a celkem kupodivu mu to stejně dobře klape i s Brejchovou, na které se (v dobrém slova smyslu) vyřádil i tvůrce kostýmů - variace na empírovou módu s velkou dekoltáží jí rozhodně seknou. Průšvihem v tomto ohledu je naopak závěrečná tragická proměna čarodějnice v rozevlátém tmavém rokoku v ulíznutou bělostnou empírovou maminu - tady bych na místě Vetchého kouzlo okamžitě reklamovala.

na "školní práci" je to rozhodně velmi vydařené. A pevně doufám, že malou OOnu nevidíme ve filmu naposledy.

Kdo jiný než Kachyňa by zvládl tak civilně a přitom silně pojednat některé hodně citlivé okamžiky (oznámení o smrti matky, o nemožnosti návratu do školy atd.). Jen ten konec byl možná až příliš rychlý - a následná radost Bláži se podobala spíše útěku zpět do vysněného ráje. Mimochodem na několika místech se mi zazdálo, že slyším hudbu z Malé mořské víly. Zd. Liška si tam zjevně pár motivů odnesl právě z tohoto filmu...

pěkné. Ten Jitčin názorový obrat byl sice trochu rychlý a tím pádem ne úplně věrohodný, ale je koneckonců možné, že se jí únosce (vypadal mimochodem mladší než ona) s chlapecky pozitivním úsměvem od počátku líbil (nebo že by zapracoval motiv viny?).

ten závěr mi přišel hodně přitažený za vlasy. Včetně prapodivných motivací některých postav během děje. Herecké podání většiny postav bylo až překvapivě matné, snad proto mezi nimi mohla kralovat Štěpánková v naprosto podružné roličce.