marusaj

Emmerichova digitální destruktivní masturbace za účasti emmerichovsky k zblití schématických postav říkajících emmerichovsky patetické dialogy. Ale je to celkem legrace a je tam blondýnka, která má malého pejska.

Vtipné a sympatické. Jemně trapné, ale ne tak, že by bylo trapně Vám. Mladíci jsou věrohodní... tedy až na Chrise Kleina, který je prkenný až neuvěřitelně. Průměr, ale naštěestí žádná nuda šeď. A otec v podání Eugena Levyho je naprosto boží.

Netradiční pohled na konflikt ve Vietnamu a zároveň zajímavá výpověď Vietnamského traumatu. Z pozice rozhlasových DJ's sledujeme každodenní život v Saigonu - městě, které je uprostřed a zároveň na okraji konfliktu. Pohled, kde není vítězů a poražených, hrdinů a zbabělců. Tohle přes optiku klasické komedie vycházející z konfliktu "talentovaný podřízený a suchý nadřizený!, !učitel-američan a žáci-Vietnamci", v podstatě komici dělají gagy. Robin Williams klasicky k sežrání, vedlejší role jsou naprosto zastíněny a vpodstatě nestojí za zmínku. Trochu zamrzí celková nereálnost situací, násilně komponované vztahy mezi postavami a (pro mne) celkové vyznění filmu... tak trochu do ztracena.

Filmařská lahůdka. Propracovaná kamera a namakané vizuály. Originalita příběhu nesvázána scénářem. Jen to sem tam nedrží všechno pohromadě a gradace příběhu v závěru šumí trochu do ztracena. Škoda. (Nemůžu si pomoct..., mít tento námět v rukách Christopher Nolan, je tu dle mého další bomba kalibru geniálního The Prestige)

Jeden z největších filmových zážitků. 3D v celé šíří představuje své možnosti. Nezměrná Cameronova fantazie přetavená do audiovizuálních orgií. Matrix, Pán Prstenů i Transformeři se pokorně sklánějí před novým králem filmového světa. Oni Jemu v posledních letech dláždili cestu, aby na sklonku prvního desetiletí nového milénia přišel, viděl a zvítězil. Ano, film není, samozřejmě, bezchybný, není úplně originální, půjčuje si a přetváří, střídá malá i větší klišé, někdy jde logika stranou, herci nejsou úplně jistí - což se asi nedá vytýkat, když jsou vlastně upozadění jedničkami a nulami.. ale tohle není o hnidopišském hledání chyb. chybek a překlepů, Avatar stojí pevně ve svých kramflecích a je si jistý svou brilancí a famózností. Díky Jamesi. PS 2013: OK, po třech letech druhé shlédnutí, ve Full HD, big screen, pouze 2D.. pořád skvělý film, nicméně od pětihvězdičkové elity jej sráží špatně hraný patos, jednoduchost v příběhu, nevyprofilované postavy.... prostě klasické chyby velkých blockbusterů, kde pro trikovou stránku a nutnou bombastičnost není prostor pro vykreslování postav, vytvoření ducha filmu a dovedení diváka do filmové extáze prostřednictvím katarze. 4 hvězdy za film jako takový, ale pořád platí, že (berle) kino a 3D dělají z tohoto díla obrovský nářez a film roku 2009 a pětihvězdičkovou hostinu.

Pocitovka, která baví a tříská emoce. A jestli někde, tak v tomto filmu je Hugh Grant naprosto dokonalý a jeho postava Willa mu sedí naprosto přesně. Nevěřil jsem, že Grant hraje, tohle byl prostě on.

Zklamání tisíciletí. OJAK je (možná bohužel) má VELMI oblíbená kniha a co z ní Menzel vytvořil, nelze nazvat jinak, než pochybným brakem, estrádní "nováckou" zhovadilostí, panoptikem trapnosti. Můj názor - zfilmování OJAK - může dopadnout brilantně a bravurně (kdo by to ale dokázal? Sam Mendes?) nebo velmi špatně. Menzel má nakročeno do filmového starobince. Snůška rádobyvtipných (proč?) epizodních postav. Igor Barnev, který má držet svou životní cestu v opratích, je absolutně ztracený, nevěrohodný, a hlavně jeho motivace ve filmu je naprosto nepochopitelná. Menzel hraje na notu, že divák předlohu zná, nicméně pro neznalého diváka je toto ranou pod pás. Orámování příběhu vypravěčem Oldřichem Kaiserem je ve svém důsledku liché. Děj je roztříštěný, nehledě na to, že opravdu nikdo (samozřejmě krom hluchoněmého slepce) nemůže ani s přimhouřením obou očí přijmout to, že Kaiser je starší Barnev. Ach jo. Menzla obdivuju za jeho Postřižiny, za jeho Sněženky, za jeho Vlaky, ale tímto zařízl sebe, svoji historii, svůj talent. Toto je výsměch a plivnutí do díla pana Bohumila Hrabala.

Psychotické stavy vyplývající z nekončící samoty. Jedinou společností je počítač (nelze nepřiznat inspiraci u Hala 3000, ke které se režisér sympaticky přiznává: [malý spoiler] v jednom detailu výrobního štítku na těle počítače je kódové označení 3000). Naléhavá hudba vybuchující do vakuového měsíčního ticha. One man show jednoho herce - výborný Sam Rockwell. Naléhavost a preciznost námětu však v člověku nerezonuje. Na osudu Sama Vám zas tak nezáleží. Chtělo to dotáhnout, vygradovat, zpestřit, více si pohrát s emocemi a city. Rozechvění se nedostavilo. Škoda. Přesto výborný film, který má mé plné doporučení.

Hořkosladký příběh vztahu dvou lidí na časovém poli pěti set dní. Skvělý Joseph Gordon - Levitt (neuvěřitelně uvěřitelný charakter), brilantní soundtrack (především The Smiths, Regina Spector, ..), originální (opravdu, originální) režisérské kousky Marca Webba (kdo je to? - http://en.wikipedia.org/wiki/Marc_Webb ). Takové filmařské svatomartinské - lehká překvapující chuť, zprvu trochu trpké, posléze příjemný chuťový dojezd. Bittersweet symphony.

Romantický průměr, s údernou ústřední melodií, s klasickým přerodem hlavního hrdiny (cool M. J. Fox) a sympatickým humorem. Takový hřejivý film.