Viktooorka

Angel heart by mohl být znamenitým filmem. Herecké výkony jsou neuvěřitelné. Mickey Rourke mi neustále rozšiřoval mé víčka a v závěrečné scéně „Vím, kdo jsem“ položil dolní čelist dosti nizoučko. Robert De Niro se svou dokonalou manikúrou (chtěla bych mu ty nehty okousat) a vajíčkovým výstupem vyvolával husinu a oba dva vytvořili atmosféru, že ještě za bílého dne, jsem měla co dělat, abych se strachy ne******* …. zhroutila. Jenže… Příběh Vás neustále nutil přemýšlet tak, že každý bystrý divák musel odvodit, jak příběh dopadne. Takže šokující pointa se nekonala, jen Vás utvrdila v tom, co již od poloviny filmu tušíte. Což byla veliká škoda. Méně indicií by neškodilo. Ale i tak jsem si tuhle Louis Cyphre(ovu) hru užila :o)

Všichni příznivci Zemeckisova Beowulfa prominou, ale dívat se tuto verzi, nebylo pro mě takové utrpení. Sice zde byla malá (téměř žádná) výprava, akčních scén velice poskromnu, masky úděsné.. ale krásná krajina a pro mě to nejdůležitější, Beowulf nebyl takový vůl. Celý film stojí na Butlerovi, který má neskutečné charisma (to mi nikdo nevymluví) a dokazuje, že je podceňovaným hercem (to už mi vůbec nikdo nevymluví). Škoda jen, že neodhalil své tělo, jako Zemeckisův Beowulf.. Nevýhodou toho filmu je evidentně malý rozpočet, jinak by se z Beowulfa mohl stát hrdina i u nás.

Filmové zpracování Zodiaca má jeden velký problém a tím je Zodiac sám. Předpokládám, že každý jeho příběh zná, takže film nemá čím překvapit a nemá kam směřovat. Celé dílo je postaveno na výtečné režii a hereckých výkonech, které připravují skvělou atmosféru, díky níž se člověk nenudí. Nicméně chybí „něco“, co mě ohromí. Můj verdikt? Přesto je Zodiac solidní dílo.

Kráva, dylina, idiot, pipka, blbec, úchyl – ano, tak to jsem všechno já! Můžete mi, prosím, někdo konečně vlepit facku (zájemci nechť mi píšou do pošty), abych se probrala z toho hrozného světa, ve kterém stále jenom brečím? Dear John je prostá romantika, která nejen příběhem, ale i prostředím připomíná Zápisník jedné lásky (můj oblíbený). Tak proč mi vůbec nevadilo, že už jsem to jednou (obrazně řečeno) viděla? Odpověď je jednoduchá. Vždyť jsem přes ty slzy téměř nic neviděla :o) Ale přejdeme k tomu hlavnímu, John - Tatum je krásný mladík, který jako herec začíná rozkvétat, Savannah - Seyfried je nádherná dívka, která již jako herečka rozkvetla. Tito dva se do sebe zamilují a rozehrají příběh s poštou, který citlivky (bohužel mě) rozpláče a zbytek publika…ehm… co je mi do nich?... no nejspíše neurazí. Další z řady romanťáren, u které si obyčejný divák odpočine :o)

V první řadě bych chtěla konstatovat, že z Inceptionu nejsem pokakaná nadšením jako mnozí, ale pro jistotu jsem si do kina náhradní plenky pampers v kabelce donesla. Netajím se svou láskou a obdivem k Nolanově práci, takže i když od jeho filmů očekávám kvalitu, byla bych mu schopná odpustit ledacos. Jenže u Vnuknutí (čeští distributoři prominou) nemám, co odpouštět. Vychvalovat každičký prvek filmu nemusím, stačí si přečíst jiné 5* komentáře, ale nedá mi jinak než vyzdvihnout opravdu strhující herecké výkony Leoparda (zařazen do oblíbených herců) a Marion. Ti, když se spolu ukázali na plátně, dokazovali, že film není postaven jen na vrstveném příběhu a efektech(dokonalost), ale i na (i když si to většina nemyslí) emocích. Mnohé to asi překvapí, ale opět jsem plakala a varuji, nechci slyšet, že je to u mě normální! :o) Upřímně přiznám, že film není ničím ohromujícím, že by z toho měli všichni přestat dýchat, ale rozhodně je výjimečný a zaslouží si chválu. Jistě budu mít pár bezesných nocí, jistě budu budoucí originální DVD několikrát pouštět a jistě budu ráda vzpomínat na kino zážitek, který mi právě Inception zařídil.

Člověk by si řekl, že krimi filmy už nemůžou překvapit. Jenže když někdo ví „jak na to“ tak se z relativně obyčejného tématu, stane nevšední :o) Ano, Nolan je prostě schopný režisér, který do hlavní role obsadí Al Pacina, který umí podat jedině vynikající výkon, vedle něho postaví krásnou a schopnou herečku Hilary Swank a roli záporáka přidělí Robinu Williamsovi, který patřičně dokazuje, že se nenazývá hercem pro nic za nic. Tím je stabilní základ postaven a na řadu přichází režisérská stolička, na které se také osvědčuje. Při mnoho scénách mě příjemně mrazilo a zobrazení stavu člověka, který trpí nespavostí mě ohromilo. Sice mi v Insomnii něco nepopsatelného chybí, ale jinak je perlou ve svém žánru :o)

Komentář obsahuje SPOILERY!! Denzle, Denzle, jak jsi mě mohl donutit, abych si tě půjčila za 50Kč a pak celý film trpěla u tvého biblického poslání? Proč? Co jsem Ti udělala? Ty máš takové štěstí, že Tě mám tak ráda a že jsem ti schopná odpustit tu první polovinu filmu, kdy kosíš všechny ty hloupá stáda, kteří se tě snaží zabít a je mi jedno z jakého důvodu. Ale bohužel Ti už nedokáži odpustit, že ta ona kniha přežití, kterou celou dobu tak chráníš, je Bible! A promiň, že to musím napsat, ale za konečnou pointu a tvou údajnou slepotu bych Ti nejradši vyškrábala oči!! Jenže jak jsem již řekla, mám Tě ráda, tak nebudu zlá, DVD vrátím neporušené a až tě uvidím někde v nějakém časopise, lihovkou ti začmárám obličej. Prakticky zůstaneš beze změny, jen trošku více opálený, a já to budu brát jako satisfakci :o)

Někdy méně znamená více, ale když máte danou předlohu, která je plná zamilovaných štěků, neuděláte nic, ať jste sebe víc schopný režisér. Ale Slade dokázal nemožné, posunul Twilight na „lepší“ úroveň. Hýřil vtipem, akci vyšperkoval a herce donutil hrát :o) I když Lautnerovi to jde stejně více jako pejsánkovi (i moje Sárinka se umí zatvářit láskyplněji, rozzuřeněji a smutněji). A moc děkuji, že Jackson Rathbone zahodil svůj starý, strnulý obličej, změnil účes a dostal pořádný prostor, kterým upoutal moji pozornost (předtím jsem si nevšimla, že je to takový kus - http://pictureup.cz/picture/verejny/25722572jackson-rathbone1.jpg ) Ono není na škodu, když se ta romantika nebere tak vážně :o) Pak v situacích podobné rozhovoru: „Tebe miluji více!“, nemusím koulit oči v sloup a jen se usmívat. Škoda jen, že scén alá trénink nebylo více. Snad příště :o)

Jedno malé nedorozumění, jeden nesprávný dopis, jedno pošetilé dítě, jedno křivé svědectví a jedno obrovské utrpení vytvoří příběh, který chytne za srdce. Škoda jen, že se vedle výtečné Keiry postavil James. Ačkoli proti tomu herci nic nemám, neseděl mi k ní a kazil mi atmosféru. Když u jeho srdce rvoucích scén nebrečím, tak je někde problém a tentokrát jsem si jistá, že v mém přijímači to nebude :o) Jinak je Pokání stejně jako Pýcha a předsudek z režisérského a hudebního hlediska u mě na jedničku :o) klap, klap :o)

Co to vidí očko mé modravé, všude kam se podívám, každou scénu z něčeho znám. Pan režisér se nechal inspirovat Pejskem a Kočičkou a odevšad si něco vzal, upekl dort, který ale nemusí chutnat každému. Jaký vy máte žaludek? Já stravitelný. Dormael má velké štěstí, že mám slabost pro Jaredovi oči a Dianinu tvář a hlavně že Sarah (i Juno) umí báječně hrát. Proto jsem mu schopna „odpustit“ jeho mozaiku krásných, byť ukradených, scén. I když mě místy rozčilovalo, co vidím, tak mě hlavně překvapovalo, jak se může PAN „režisér“, pod toto dílo s čistým svědomím podepsat. Ale když se to tak líbí, proč né, že? Mě samotné se na to taky dobře koukalo, ale prosím, na Medema už nám nešahejte!!