Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi

Recenzie (1 192)

plagát

V zajatí démonov (2013) 

Úchvatný příklad, kdy se zkušený a velmi schopný režisér ujme stále populárního tématu a vytvoří v rámci žánru silnou konkurenci. V porovnání s Exorcistou z roku 1973 o něco hutnější a působivější. Wan důkladně buduje atmosféru po celý film a pečlivě minimalizuje počet hluchých míst. Známé "lekačky" v některých momentech předvídatelné, avšak přesto je účel hororu splněn na výbornou. Duo Warrenových je skvělé, obzvlášť krasotinka Vera Farmiga. Závěr s vymýtáním sice trochu oslabuje věrohodnost exorcismu, nicméně pro řádné vyvrcholení filmu a emoce to znamená jedině plus. Před takto zručně odvedenou prací lze jedině smeknout. 80%

plagát

Oblivion: Nevedomí (2013) 

Zas tu máme moderní velkolepé dobrodružství, které má u mě dva úhly pohledu. Jedná se o pouhý epický blockbuster, který jen předstírá myšlenkový přesah a je vlastně ve výsledku příběhově těžce nedotažený, a nebo se skutečně jedná o hluboké filozofické dílo, které je jen těžko rozluštitelné? Po první projekci nemám nejmenší ponětí, ke které variantě se přiklonit. Vedle toho je však Oblivion tak jako tak fenomenální audiovizuální žranicí, která nemá obdoby. Impozantní soundtrack má tendenci vyléčit zánět uší a možná i zlepšit sluch. Zkrátka nezapomenutelná vizionářská podívaná. Otázkou zůstává, zda má v sobě něco hlubšího či nikoliv. Uvidíme po dalších projekcích. 70%

plagát

Unesené (2013) 

Jakmile film skončil, vstal jsem ze židle a zatleskal. V tomto případě jsou superlativy na místě, neboť všechny filmové atributy se tu sešly ve vrcholné formě a společně učiní z tohoto veledíla ojedinělý kult. Gyllenhal-Jackman hrají tak skvostně, že pokud nebudou alespoň nominováni na zlatého plešouna, tak bude vážně ohroženo mé duševní zdraví. Guzikowski má zlaté ruce a jeho práce plná geniální tvůrčí invence je jednoduše řečeno dechberoucí. Villeneuve už několikrát dokázal, že své práci dobře rozumí a zde to úchvatným způsobem jen potvrdil. Každý záběr je do detailu promyšlen a dost možná se tu objevuje nová definice pro pojem dějová gradace. Umělecké dílo ve všech směrech.

plagát

Vo štvorici po opici 3 (2013) 

Již úvodní scéna s dekapitací žirafí hlavy ve mě vzbudila podezření, že důstojné zakončení této trilogie se konat nebude. Chybí feeling kocoviny a originalita fórů. Úchylové Alan a Chow působí nudně a jejich veškeré snahy o pobavení končí katastrofálně. Formálně i obsahově odlišné od předchozích dílů, ovšem i přesto nemá závěrečný díl moc co nabídnout. Stylový John Goodman. 50%

plagát

Rivali (2013) 

Protentokrát si odpustím detailnější rozbor tohoto mistrně zvládnutého kousku, neboť všechny vytříbené kvality, kterými tento filmu nepochybně disponuje, jsou popsány ve stovkách daleko lepších komentářů. Pouze doplním, že Rivalové patrně vejdou do dějin a stanou se nejen v rámci žánru velkou inspirací pro budoucí snímky. Něco tak hlubokého a silného tu dlouho nebylo. 85%

plagát

The Divide (2011) 

Minimalisticky pojatý snímek, který efektně vykresluje psychologickou přeměnu osobností a v němž slouží apokalypsa pro změnu jako pozadí příběhu. Nosnými pilíři filmu se v tomto případě stávají jednoznačně naturalistické prvky, důmyslně vybudované napětí mezi hrstkou přeživších a brilantní soundtrack. Nulová šance na záchranu společně s neznalostí situace značně umocňují bezvýchodnost a pro atmosféru to znamená jedině plus. Několik nelogických kiksů a hluchých míst se najde, ovšem celkově se stále v rámci žánru jedná o nadprůměr.

plagát

Pred polnocou (2013) 

Zpočátku mi chyběl onen charakteristický feeling z předchozích dílů, ovšem s každou přibývající minutou byl tento nedostatek štědře kompenzován. Znovu jsme svědky geniálně promyšlených a hlubokých dialogů, znamenitých hereckých výkonů a v neposlední řadě intenzivní chemie mezi ústředním duem, která vyniká díky dlouhým záběrům bez střihu. Posledních 10 minut patří bezpochyby k nejsilnějším momentům filmu, které z paměti jen tak nezmizí. Romantika jak se patří bez zbytečných sentimentálních hovadin. 75%

plagát

Život na jiné planetě (2005) (TV film) 

Tentýž případ, jako Divoká budoucnost. Odlišné je období, prostředí a hlavně míra fanatazie, která zde překročila hranici tolerance. Chápu, že v případě mimozemské formy života mohou být všechny bizarní představy jaksi na místě, ale čeho je moc, toho je příliš. Během sledování se mě zmocňoval pocit, že vše co vidím, jsou jen poskládané šoty z nočních můr, kterými trpí retardovaní šimpanzi. Snahu o racionální vědecký základ jsem postarádal.

plagát

Divoká budoucnost (2002) (seriál) 

Během projekce si bude divák klást otázku, zda sleduje jen náhodné fantasmagorické výplody skupiny vědců, či jednu ze skutečně možných variant na život v daleké budoucnosti. Autoři se sice snaží své domněnky o budoucí fauně a flóře podložit logickými výklady, nicméně je třeba brát v potaz, že ani v případě dokumentů o dinosaurech nelze věřit všem dosavadním poznatkům, jakými nás paleontologie krmí. Vzhledem k obrovskému kvantu událostí, které můžou změnit průběh evoluce, bych tento sci-fi projekt označil spíše za pseudodokument.

plagát

Dannyho jedenástka (2001) 

Soderbergh šel na to stejně mazaně, jako Dannyho parta na Benedictovo kasino. Zaplavil divákův mozek nadměrným kvantem informací, aby nezbyl čas na hledání případných nedostatků, na čemž se podílí zejména velký počet postav, sofistikovaná příprava na výběr kasina a loupež samotná. Charaktery téměř všech protagonistů jsou efektně vykresleny a díky svižné režii se divák ocitá v důmyslně propracovaném světě plném šarmu, elegantního humoru a inteligence. Sexy záležitost, na kterou nedám dopustit. 95%