cartouche

Neskutečná ptákovina. Bohužel ani přítomnost Judi Bowkerové na tom nic nezměnila.

Už na první pohled je jasné, že režisér a scénárista milují psychedelické houbičky. Je to kolosální pitomost, nicméně musím přiznat, že její bizarnost mě udržela u televize až do konce.

Psychedelicko-halucinačně-psychoušský film o tom, jak Natálka Portmanovic tolik touží po roli Bílé a Černé labutě, až jí z toho úplně rupne v bedně.

Pane bože...! Prý "legendární dílo francouzské kinematografie"! A přitom taková blbost! Režisér musel být na drogách... Nekonečné žvanění o ničem, amatérská kamera, do toho brnká otravná, uspávající jazzová hudba, postavy jednají úplně jako prdlé (Příklad: Sebergová sdělí Belmondovi, že ho práskla policii, ale ten dělá jako nic a vedou spolu filozofickou debatu, kdo koho miluje.) Celé to působí jako dílko študenta filmové školy, co potřeboval dostat zápočet.

Sorry jako. Myslel jsem, že jde o popis skutečného vyšetřování zřícení letadla, jaké jsme tu před lety měli, a místo toho dostávám paranoidní, nerealistický thriller, jaké z duše nesnáším. Všechno je tak úžasně napínavé a tajemné, že stačí na chvíli odejít z pokoje a úplně ztratíte orientaci v tom, co se děje.

Alžběta a Marie. Aneb černoši cpaní do každého evropského historického filmu.

Řezník Pohl správně vycítil díru na trhu - komedie pro duchem mdlé, zfetované a pokud možno kompletně ožralé studenty učňovských škol. Doporučuji sledovat s papírovým sáčkem v ruce (pokud byste měli pocity na zvracení). Panu Pohlovi bych rovněž doporučil návštěvu zkušeného psychiatra.

To si jako v Praze vážně myslí, že takto se mluví v Brně? Připomíná mi to tu Vorlíčkovu trilogii o vinařské vesnici na Slovácku, co je obydlená samými Pražáky. Jinak je tento seriál opravdu o h.vně.

Velmi zajímavý námět, který se ovšem v závěru rozpliznul v pseudofilozofických žvástech.

Tolik peněz, práce a triků vyplýtvaných na takovou infantilní ptákovinu... I když uznávám, že splácat dohromady tuto neskutečnou hovadinu je taky svým způsobem umění. Chorá mysl profesora Tolkiena tu nepochybně byla značnou výhodou.