cartouche

Půl hodiny žvanění o ničem. Některé gagy možná vypadaly dobře na papíře, ale vlivem nevhodného výběru herců končily stejně bezradně a trapně jako rádobyvtipné plky v úžasném stopadesátkrát opakovaném superserálu MASH.

Když jsem koncem 90. let na vysokoškolských kolejích usínal večer u televize, dělo se tak často u nového amerického seriálu, jemuž jsem velmi pozvolna a nenápadně, nicméně nakonec beznadějně začal propadat. Kvalita dílů byla sice nezřídka kolísavá a všelijaká a znám i vtipnější sitcomy (viz např. Krok za krokem), nicméně nakonec se z toho stal můj nejoblíbenější sitcom vůbec - typologie hlavních hrdinů, herecké výkony a předváděný humor bylo prostě něco, co mě absolutně vnitřně zasáhlo. Osobně vůbec nemám dojem, že by jeho úroveň klesala - právě naopak, myslím, že první série nebyla nic extra a poslední byla jedna z nejlepších.

Seriál, jehož úspěch si vysvětluji masovou poruchou peoplemetrů a v jehož hodnocení vzácně souhlasím s bývalým ředitelem Novy, jenž ho prohlásil za trapnou vykopávku. Zkoušel jsem se na to dívat mockrát, ale nanašel jsem na tom nic výjimečného, co by mohlo racionálně vysvětlit jeho údajnou popularitu v naší zemi. V globálu bych ho přirovnal k české Hospodě - půl hodiny žvanění o ničem. Pokusy o humor jsou tu opravdu jen platonické a až soucitně infantilní a trapňoučké. Kvalita během let skutečně neklesala; ona už pod tu mdlou úroveň moc klesat nemohla. Vážně netuším, kdo tvoří největší podíl jeho diváků; snad děti mezi 10-15 lety? P.S.: Mohl by tu někdo ocitovat nějakou vtipnou pasáž s úžasnou hláškou? Já jsem totiž asi nedoslýchavý a nic podobného jsem v tomhle dílku neslyšel.

Velmi ubohé pokračování úspěšné série, které vypadá jako dílko nezkušených studentů filmové akademie. Tento fakt je o to překvapivější, že pod scénářem jsou podepsáni David Zucker a Pat Proft. Film je sice méně vulgární než jednička a dvojka a obsahuje i velmi dobré vtípky, ale celkově na mě působí jako narychlo a zmateně slepený výtvor. Anna Faris mě opět okouzlila nádherně přiblblým ztvárněním své postavy, ale ta blond barva jí nesluší.

Měli-jste si-koupit-veverku!!! :))) Komedie obsazená plejádou výborných komiků, z nichž obzvlášť Jon Lovitz je přímo k sežrání. A osobně se mi líbili i Breckin Meyer+Amy Smart, kteří se spolu sešli už ve Ztřeštěné jízdě. No, jistě, ten humanitárně-sladkobolný konec to dost zazdil a můj celkový dojem už není tak stoprocentní, protože Zucker a spol. mají za sebou ještě lepší filmy, ale přesto je to jedna z mých nejoblíbenějších komedií posledních let. Taky úvodní animace s titulky je vtipná.

Popularitu tohoto dílka jsem nikdy moc nechápal. Připadala mi jako povedená víkendová legrácka studentů FAMU - což je ovšem na celovečerní film dost málo.

Jedna hvězdička nebo ODPAD? Vážně váhám. Za co dát tu jednu hvězdičku? Že by za hudbu? Tohle je totiž jedna z nejhorších pseudohistorických slátanin, která byla za uplynulé století převedena na filmový materiál.