Jaccobos

První zděšení bylo, když jsem uviděl Kirsten Dunst v úvodních titulcích - druhé, když jsem ji uviděl na vlastní oči a třetí nebylo. Nápadité, ale nudné...

Smrt čeká všude - právě na tom staví tento film. Udržuje scénu napnutou, protože všude (snad kromě oázy základny) čekáte, kde se objeví nějaká tmavá postava s telefonem, spínačem nebo puškou, která zapříčiní žluto-červené zaplnění vaší obrazovky. V této pekelné atmosféře se denně rozhoduje o životech vojáků, z nichž někteří se smrti obávají a jiní ji naopak naprosto ignorují. Zajímavý snímek z prostředí dnešní války, který je jiný v tom, že nechce moralizovat (vůbec se nedotýká - byť jen samotné otázky - dobra a zla), ani se nesnaží srdceryvně působit na city. Režisérka raději zvolila záběry nepřikrášlené, nezveličené - zkrátka autentický pohled očima chlapa v uniformě. Líbila se mi kamera (dodávala polínka do kotle atmosféry opravdovosti) a ocenil jsem i neznámé herce, kteří si počínali skvěle.

Je to dobré, vtipné a méně naivní než spider-man. Škoda, že na tyhle komixy se vždycky váže extrémně jednoduchý a předvídatelný příběh.. (Afgánistan byl dobrá volba ;) )

Celé se mi to moc líbilo. Od smrtelného zakviknutí toho škaredého psa, až po uklizení dvou žlutých ekologů ;) Humor jako pohonná hmota do života...

Nevím, jestli je to tím, že se ty filmy točili v "pravěku" (starší generace promine), ale když už čekají všichni konec, tak se stejně ta potvůrka (ať už vetřelec nebo terminátor) někde zase z temného kouta vyklube a otravuje. O hraní guvernéra Californie snad nemusím mluvit - tady si chudák moc nezahrál - i když oduševnělý výraz mu rozhodně nelze upřít ;) Nicméně film měl šmrnc i tempo a věřím, že v době, kdy byl natočen si mohl získat diváky i díky originální myšlence s cestováním časem.

První díl je snůška "zelenejch" keců, tak uvidíme ;)

Nejdřív sem se rozčiloval nad neherectvím všech kromě Hansarda, ale nějak sem s zvykl a přestalo mi to vadit. Tím nenuceným natáčením vzniknul film, který lze ocenit pro jeho originalitu a náboj jaký do filmu vložili. Ale připadalo mi, jako by ústřední dvojice už nedokázala zahrát první setkání a vůbec další setkávání (jako by vše už proběhlo a zpětně to nedokázali ve filmu interpretovat) - když se potkali poprvé, tak Markéta nedokázala skrýt, že se znají - dýchalo to na mě takovou formálností (ne vychvalovanou obyčejností, nesmělostí a oceňovanou lidskostí "té obyčejné dívky z Česka"). Ale že by se mi to vůbec nelíbilo, to nemohu říct. Kdybych to zjednodušil a shrnul, tak Once je příběh špatně zahraný, ale cenný svou autentičností a písněmi.

Nesnáším Rachel McAdams - v prvních 30 minutách jsem si myslel, že tak stupidní scénář má proto, že jí ho psali na míru...Ale nezůstalo naštěstí jenom u prázdnoty a mizení a oblékání se. Ke konci (hlavně když byla na scéně jejich dcera Alba) to bylo i dojemné - snad i zajímavé, ale kdyby tam nehrál Eric Bana, nemělo to poutavé sci-fi téma a na začátku nezpívali německy, tak sem to vypnul !

Mám rád filmy podle knižní předlohy, připadají mi promyšlenější, bohatší a takové "vyzrálé", jako by na ně tvůrci měli více času. Lovec draků rozhodně mezi tyto filmy patří. Příběh je zajímavý (asi především pro mě jako Evropana) už svým zasazením do zcela jiného světa. A nemyslím tím teď svět muslimský, mám na mysli revoluci, boje, násilí, zničenou zemi, emigraci...První část rozehrává tento příběh plný "reálného života" s jeho radostmi, kompromisy i útrapami. Rozehrává ho v prachu Kábulu, kde Amir, syn bohatého podnikatele čte Hasanovi, synovi sluhy v jejich domě, příběhy. Vztah Amira k otci je poněkud zvláštní (Amir ví, že by ho otec chtěl mít takového, jako je on sám - statečného, přímého). Amir toho ale není schopen, a proto, když násilník Asef napadne jeho přítele Hasana a Amir všechno vidí, nebrání ho. Další soužití s Hasanem dostává trhlinu. Hasanův vztah k Amirovi se nemění (je pořád nekonečně věrný), ale Amir už dál nedokáže žít s pohledem na Hasana, který mu připomíná jeho zbabělost. Amir nastrojí krádež hodinek a svede to na Hasana. Hasan nechce Amirovi ublížit, a tak, když se ho Amirův otec ptá, jestli kradl (což považuje za podstatu všecho hříchu) odpovídá, že ano, aby chránil Amira. Hasan po tomto incidentu odchází z domu. Přichází rok 1978 a s ním Sovětská armáda - Amir s otcem emigrují do Ameriky. Amir dospěje, najde si krásnou ženu a vychází mu kniha. V ten moment zazvoní telefon a volá ho zpět do Kábulu, místa, na které chtěl zapomenout. Hlas v telefonu říká: "There is a way to be good again..." Vzpomínky se vracejí, staré jizvy otvírají. Svědomí opět promluvilo, Hasan je mrtvý, ale jeho syn stále žije a umožnňuje Amirovi smíření. Film ilustruje dojemný příběh věrného přátelství, zrady, války a šance na odpuštění. Film je mistrně natočen, herci (především dětští herci) předvádějí výkony pro mě zatím ojedinělé. Je to film po všech stránkách uvěřitelný a jako takový, vás vtáhne do děje a prožijete příběh lovců draků...

Za Brambase ...