Idaho

Karin aneb být upírem je tak trapné! Upřímně, nemám moc rád filmy o upírech, protože z nich na mě padá většinou takový stísňující dojem. Je to také téma neveselé a plné klišé. Japonci však dokázali, že to jde i jinak. Po hráběti Káčulovi ;) mám tak možnost vidět další komediální animovaný seriál. Karin je upírka v pubertě a má jeden problém. Je totiž takový upír naruby. Nemá ráda tmu a nevadí jí světlo, takže může chodit normálně do školy. Co je však horší, nejenže krev nesaje, ale produkuje, což se projevuje většinou v tu nejméně vhodnou chvíli, obzvláště poté co přišel do třídy nový spolužák Usui, na něhož Karin reaguje hotovými „krvetrysky“ z nosu. Její rodina má tak o ni starost a často vysílají Anju, mladší sestru Karin, aby dala po ní do pořádku paseku… Jako celek je seriál vcelku vyvážený a po celou dobu se nenudíte, za což mohou nové postavy, jež se v průběhu objevují seriálu objevují. Zmíním se pouze o lovci upírů Winnerovi, a to v záporném smyslu, poněvadž je to otravný trouba, jehož postava neprojde, stejně jako většina postav, žádným vývojem. Výše zmíněné krvetrysky po nějaké době však dost vadí a samotná závěr je dosti o ničem. Celou dobu čekáte na grandiózní finále, a to, co se stane na konci působí jako studená sprcha. Hudba je dobrá, aby ne, když je jím tvůrcem Masara Nishida. Animace je vcelku nezajímavá. 60 %

Jako veliky fanoušek Franka Herberta musím dát pouhé tři, protože Duna je pro mě kultem a to kultem nenatočitelným. Díky ní jsem si vybral svůj nick. A oni mi s Duncana Idaha, Mistra šermíře, udělaji tlustoprda. :))

Proboha, proč? Pominu-li fakt, že v anime Ryo Saeba o Kaori nikdy ani okem šmíráka nezavadil (to že se s ní seznámil až když byla dospělá - to je další věc), že nikdy nedostal od nikoho nakládačku, že (téměř) nikoho nikdy nezastřelil, že se všem zločincům při vyslovení jména City Hunter ježily hrůzou chlupy. Zůstanou mi pouze, docela dobře udělané souboje. Co má však tohle společného s vynikající animovanou předlohou? Nic, vůbec nic! Jackie Chan udělal ze Ryo Saeby naprostého chudáka.

Vážení, na tenhle film jsem byl donucen jít do kina. Přestavte si kino plné malých capartů, kteří se za celý film jednou jedinkrát zasmáli! A to při vtipu.. „Panbůh ti to zaplať“. Neměl jsem tu sílu dát odpad už jen proto, že mě na to vytáhla bejvalka.

Nepomůže vám policie? Jste bezradní? Jděte na nádraží v Shinjuku, napište na tabuli XYZ a najměte si City Huntera - Městského lovce! Ryo Saeba je totiž něco, čemu se říká v branži čistič, který dělá ze zásady jen a pouze pro krásné mokkori ženy. Má uši jako rys a s jeho muškou se nemůže měřit nikdo na světě. Bohužel ani s náchylností k opačnému pohlaví, kterému svoji lásku dává najevo tím nejhorším možným způsobem a po právu si vysloužil pověst největšího úchyláka a já osobně jej řadím do stejné ligy s Happosaiem ze seriálu Ranma ½. Možná může být na závadu, že neexistuje souvislejší příběh a celý seriál má epizodní charakter. Jednotlivé příběhy se klenou přes jednu, nejvýše 3 epizody. Já to osobně za vadu nepovažuji protože při délce 51 dílů - v případě televizního vysílání - i když minete jeden dva díly nic moc se nestane, kromě tedy toho, že se připravíte o porci zábavy, při níž se budete válet smíchy po zemi především pokud jste muž. Pro ženy to rozhodně asi není, což je jediný způsob, jak si vysvětlit nesmyslnou jednu hvězdu od „neznam“ … Ryo Saeba je prostě bourák! 100 %

His name is nobody. Lau Kar Wing (hlavní záporňák z Knockaboutu) jako malý skončí na ulici a snaží se probít životem jak se dá. Jednoho dne potká mistra podvodníka a začne se u něj učit. Po čase přijmou úkol zabít nelítostného zabijáka Pinga Lógra... To je asi vše co napíšu o docela komplikovaném ději. Nechci zbytečně prozrazovat více. Jinak jsem trochu na rozpacích když mám psát o tomhle filmu. Je to vlastně akční komedie. Humor je docela laciný, který jste v těchto filmech už viděli stokrát. Co mne však zaujalo byly akční scény. Ty by se daly rozdělit do dvou kategorií. Za prvé, takové ty humorné, velice dobře zvládnuté po stránce choreografické. Za druhé, velice ostré, naturalistické řežby, které jsem viděl vážně v takovémto filmu poprvé. Je to velice špinavé a docela i reálné kung fu, jež mě z původních 50 % přimělo zvednout na konečných 70 %.

I My Me! Strawberry Eggs patří mezi ty méně nápadné anime. O to větší je to pak zábava, pokud se na ně, i přes podivný název, podíváte. Hibiki Amawa je čerstvý vysokoškolák plný elánu, který má tu smůlu, že si hledal zaměstnání učitele tělocviku na škole, které vládne ředitelka, jež nenávidí muže. Poté co je vyhozen, navrhne mu svérázná majitelka penzionu, v němž bydlí, aby se převlékl za ženu a zkusil štěstí ještě jednou, což se mu povede. Takto začíná první epizoda tohoto 13tidílného seriálu, plného typicky japonského úchylného humoru. Zaměřením je zcela jasně na odrostlé teenagery, ale i na ty trochu starší. Trochu mi vadily časté záběry na spodní prádlo školaček, jež rozšiřují záběr seriálu i na naše úchylné spoluobčany. Tento seriál fanservis tohoto druhu myslím vůbec nepotřebuje. Musím se také zmínit o chytlavé hudbě, na níž pracoval Masara Nishida, tvůrce geniálního OST k Bakuretsu Tenshi. Je samozřejmě skvělá a jak úvodní, tak závěrečná skladba nemá naprosto žádnou chybu. 90 %

Pokud kdy někdo pochyboval o Stephenu Chowovi jako o herci, tak, po tomhle filmu to musí odvolat. Protože první slovo, které mi proletělo hlavou při jeho prvním objevení na obrazovce, bylo Charlie Chaplin. Jeho hořký, a přesto odhodlaný výraz ve tváři, se kterým se rval s nepřízní osudu, na mne udělal ohromný dojem. S Lhurgoyfovým komentem se dá v zásadě souhlasit až na ten nepochopitelný humor. Jediné, co bylo na filmu nepochopitelné, byl konec, který film bohužel u mě shodil o stupeň níže.

Pokud vás nebude nutit sledovat tenhle film váš úhlavní nepřítel s nabitou zbraní, vyhněte se mu. V zásadě jde o to, jak vláda dynastie Čching vyšle nějakého zabijáka, aby zničil klan školy Hong, kteří mu odporují a zcizil jim zlatý medailon, který když dostane, bude zničen celý odpor (bůh ví proč) . Poté co většinu klanu zničí, žena jednoho z mistrů pošle svého syna skrýt se do Šaolinu. Pokud by šlo o drama a byly by vysvětleny všechny otázky děje, bylo by to fajn. Jenže většina z 90 minut filmu je vyplácaná na trapné vtípky, připomínající vzdáleně Policejní akademii, kdy se pošťuchují mezi sebou novici a starší žáci (v jednom z nich poznáte Gordona Liu) takže na nějaký příběh není čas. Naprosto nechápete motivy postav, což může být zapříčiněno děsivými titulky. Akční scény jsou na hranici snesitelnosti, trpí špatnými dráty, v celém filmu se mi líbila jen jedna.

Dirty Ho. Do města přijede tajemný cizinec starožitník a klenotník Wong (Gordon Liu) za účelem ochutnávání vína a nákupu starožitností. Seznámí se s divokým mladíkem He (Yu Wang), kterého chce vzít pod svá křídla. Ve skutečností je to však 11. princ, který si vyrazil ze Zákazaného Města. Protože se blíží doba, kdy císař ohlásí svého nástupce, chce někdo využít jeho výletu k tomu, aby ho odstranil. Princ se snaží ukrývat svou totožnost a dovednost v bojovém umění, z čehož vyplývají naprosto neuvěřitelné bojové scény. Jde také o skvělou komedii během níž se budete smát jak protržený. Především je to ale kung-fu klenot Dávám 90 %, neboť ke konci je toho kung-fu opravdu až příliš. I když, je skvělého kung-fu někdy dost? České titulky zde.