Rošťák He

Rok 1979, čiže rok po Drunken Masterovi značí, že aj Lau Kar Leung sa už musel prispôsobiť dobe a začať točiť komediálne kung-fu. Vzťah medzi nezbedným hlavným hrdinom (nudnejšia Jackieho kópia Yu Wong) a jeho učiteľom (Gordon Liu)mi pripomínal podobný vzťah medzi postavami vo filme Prodigal Son. Ale tam to Sammo Hung jak po komediálnej, tak po bojovej stránke dotiahol do ešte väčšej dokonalosti. Komediálna stránka je najväčším kladom tohto filmu. Nie je to humor, ktorý by ma rozosmial na plnú hubu, ale to neustále pošťuchovanie sa ústrednej dvojky bola dostatočne zábavné. Klasických bitiek tu veľa nie je. Sú to skôr len vynaliezavé etudy jak sa jedna postava snaží pohnúť a tá druhá sa jej v tom snaží zabrániť a pritom sa tvária, že sa nič nedeje a len popíjajú vínko. Pritom na konci takéhoto priateľského popíjania zostanú na jednej strane mŕtvoly. V týchto pseudobojových stretoch mi chýbali poriadne pôsobivé kúsky. Či už akrobatické alebo hocijaké náročnejšie chvaty. Takisto mi po pár minútach už začali pripadať strašne naťahované. Zase tak zábavné tie bitky, aby nezačali nudiť, neboli. Klasických bitiek sa dočkáme až vo finále v ktorom Gordon Liu namiesto trojitých nunčakov podobným spôsobom používa barlu prehnutú na tri kusy. Táto bitka je na rozdiel od tých ostatných konečne aj poriadne dynamická a pôsobivá.  Samotná zápletka mi pripadala málo napínavá. Síce tam každú chvíľu útočil na ústrednú dvojku nejaký najatý vrah, ale vo výsledku som nemal pocit, že tam o niečo extra ide. Hlavný záporák ostal skrytý prakticky až do záverečných chvíľ. Takže celkovo to je solídny oldschool napdriemer za slabšie 4*. Lau Kar Leungovi s jeho famíliou už ale zreteľne začal unikať vlak. 7/10. (16.01.2022)

Opět můj oblíbenec Lau Kar Leung a svěřenci jeho stáje, Lau Kar Fai a Wong Yu. Takle kombinace prostě nemůže zklamat, alespoň co se geniálních akčních choreografií týče. Hung Gar rodiny Lau opravdu nepotřebuje dráty a i tak člověku bere dech. Ve scéně trojboje Ho Hsiao-Gordon Liu-Wang Lung Wei dojde k něčemu tak fantastickému, že mě napadá jen termín "kung fu drobnokresba se složitými detaily" a jen tahle scéna vydá za několik filmů. Co kopnutí, to diamant. Idaho to vystihl, tahle kopačka je navíc vtipná, tedy, pokud vás bere čínský humor (několik mých známých se nezasmálo a zíralo na mně v němém úžasu) Z toho plyne, nikdy nepouštějte Lau kar Leunga zavilým intelektuálům a užijte si ho sami! 9/10 Idahovi velká chvála za titulky!!! (04.08.2008)

Začína to šaškovaním a pokračuje trapasením. Než dôjde na samotnú zápletku, tak sa tam v medziach našincom ťažko uchopiteľného čínskeho humoru naťahujú dvaja týpci, alias hrdinovia filmu. Rádoby "súboj" s bandou falošných mrzákov predstierajúcich slepotu, jednorukosť, jednonohosť či hrbatosť mi teda vôbec neprišiel akokoľvek vtipný a to dobre viem čo za fóry môžem od šikmáčov čakať. Kôli otrávenej hrči na hlave musí titulný darebák Ho vstúpiť do služby vyšťaného paznechta, v skutočnosti maskovaného jedenásteho princa. Toho síce hrá spoľahlivý Gordon Liu, ale ten polovicu filmu predstiera že sa biť nevie a druhú je zasa ranený, takže poriadny súboj bohužiaľ nemá. Treba však povedať že niektoré jeho kvázi bitky sú takmer geniálne rafinované, či je to už "ovládanie" jeho akože bodyguardky, alebo kung-fu ochutnávka vín. Najhoršia časť filmu potom príde s ďalším gangom najatých zabijáckych retardov. Jeden útočí hryzením, druhý fackuje hrdinu aj samého seba a plače pri tom, tretí je škuľavý až hrôza, ďalší zas taký tučný že absorbuje všetky údery a šéfuje im vyschnutý buziman. Vskutku príšerné, k žánrovému zaradeniu by bolo treba pridať ešte tzv. pitvor horor. Naopak scéna z opusteného veterného mesta proti bande mongolských lučištníkov bola nečakaný vizuálny skvost. Rozhodujúci súboj taktiež zmáknutý, ale film naraz skončil a zápletka so kráľovským spiknutím ostala načrtnutá a nedokončená. Tak neviem, malo to svoje momenty, ale celkovo som nebol veľmi spokojný. Dve mu musia stačiť. (14.04.2015)

I takovému mistrovi jakým bezesporu Lau Kar Leung je, se občas nějaký film nepodaří. Zdejší hodnocení tomu sice neodpovídá, ale Dirty Ho je právě tím nepodařením snímkem. Lauova režijní síla tkví v akčních scénách na pozadí nějaké dramatické situace. Jakmile jsem ale větší měrou začne míchat humor, jde všechno ostatní do kopru. Tady jsou tak pro mě zcela nevtipné a nudné scény prokládaný „nebojovým“ bojovým uměním, kdy Gordon Liu maskuje že umí bojovat. Film je tak bohužel spíš mrhaní časem všech účastníků než jejich další zdařilá spolupráce. (21.09.2023)

Lau Kar Leung byl génius a Dirty Ho zas film bez slabých míst. Vůbec nejpozoruhodnější na téhle šílené kung fu komedii je vyprávění. Ten Davidem Bordwellem milovaný, ale složitě vymezitelný epizodický narativ, tu nabývá krásně konkrétní podoby. Dirty Ho se skládá z osmi segmentů, které trvají od deseti do patnácti minut. Každý z těchto úseků má vlastní úvod, prostředek i vyvrcholení. Dohromady je svazují dvě velmi obecné roviny: (a) korunní princ se snaží eliminovat hlavní postavu; (b) vztah mistra a učedníka. Těch osm “epizod” ale nepředstavují pouze akční scény, nýbrž jejich kombinace s brilantní tělesnou komikou i rekontextualizací tradičních kung fu tropů. Jsou tu tréninkové sekvence, pomrkávání na japonské exploatace, ale i zlodějské narativy. Akce je potom extrémně promyšlená a různorodá – jedna postavená kolem intrik v domě nepřítele, další kolem zranění hrdiny, jiná třeba otevřenou parodií jižní školy kung fu a další se obrací ke škole severní. // Dokonce se tu převrací tradiční schéma odplaty, jímž byla tvorba Shaw Brothers tak proslulá. Sto minut důvodů, proč milovat kung fu filmy. (11.10.2019)