NinadeL

Umělecky výrazná, leč obsahem problematická adorace klasického národního mýtu.

Nečekala jsem vůbec nic a dostala jsem cosi jiného, než klasickou českou romkom (což už je antižánr sám o sobě). To cosi si naštěstí na nic nehraje, beach volejbal je pokoukání na holčiny v bikinách, nechybí zadky (dámské i pánské) ani bujná poprsí, hovorová čeština zaznívá v celé své kráse, žádné stylizované dialogy jak ze slovníku spisovné češtiny z minulého století. Obsazením je to typická kolečkovina, koprodukce se Slovenskem dodala pár méně okoukaných tvaří typu Marián Miezga, Ostrava zas pro změnu nezapoměla na Štěpána Kozuba. Na to, jak se to koupe ve vztahových banalitách ve sportovních kulisách, je výsledek minimálně méně škodlivý, než vulgarity typu Teorie tygra nebo Tátova Volha, které cílovce otloukají o hlavu nesmysly a stereotypy neskutečných rozměrů.

Po těch letech od Scorseseho Letce bych čekala větší zájem o původní Pekelné anděly i tady, ale nějakých 350 hodnocení je zřejmě strop i v tomto případě. Howard Hughes překonal sám sebe a představil všechny myslitelné atrakce té doby v jediném filmu. Filmu, který je černobílý, tónovaný i ve dvou pásovém Technicoloru, zvukový i opatřený mezititulky. Film, který stál život několik lidí a Jean Harlow vystřelil mezi souhvězdí hollywoodského nebe. Výborný zážitek.

Zvuková verze Marianne se stala prvním zvukovým filmem Marion Davies. Málokdo by tomu věřil, ale právě ona patřila mezi ty herce, které zvukový film nezaskočil a vstoupila do něj rovnýma nohama bez nejmenšího zaškobrtnutí. Téma 1. světové války vychází z obliby filmu The Big Parade W. R. Hearstem. W. R. Hearst stál za celou kariérou Marion a jeho vkus určoval mnohé. Nechybí parodie oblíbených francouzských herců současnosti i minulosti. Marion má výtečný francouzský přízvuk, celou řadu převleků a parťákem jí je Ukulele Ike. Jak to bylo s němou verzí filmu, který byl kromě Marion i jinak obsazený, to je otázka. Různé zdroje tvrdí ledasco. Například, že se film ztratil, nikdy nebyl promítán anebo že byl ideální jako podpora zvukové verze tam, kde ještě nebyla ozvučena kina.

Citlivý dětský film, který mate tělem. Je to klasický ponor do duše dětí s jejich typickými problémy na základce. Srovnání s Narnií filmu spiše uškodilo. Ale knihovnice a češtinářky předlohu milují.

Předpokládám, že dnešní znalost filmu vychází z té kopie, kterou široce distribuuje F. W. Murnau Stiftung, na DVD opatřenou dokumentem, který vysvětluje proč i dnes je Tartüff považovaný za ztracený film. Dnešní kopie je kratičká, leč bezvadně ilustruje Murnauovo pojetí typického náboženského pokrytectví, které bylo stejně aktuální v době Molièra, stejně jako kdykoli potom. Jedná se o film ve filmu, což dává možnost vyniknout jen malému počtu herců ve dvou časových epochách. V té ze současnosti kraluje klasická velká herečka Rosa Valetti, v té historické si užívají své postavy z klasického repertoiru zejména božská (nádherná, skvělá) Lil Dagover a geniální Emil Jannings. Je to dobrý film a ve srovnání s Poslední štací a Faustem mnoho nezaostává.

Jeden z nejhorších hollywoodských životopisů. Špatně osazený, napsaný a je až fyzicky nepříjemné to celé dohromady vůbec vnímat.

Stařičká hezoučká záležitost s vdávající se Marion Davies v hlavní roli. Jeden z prvních kousků Marion Davies Production. Krásně dobové, autentické, na scénáři se podílela budoucí hvězda Anita Loos.

Poslední Murnaův německý film je nádherná záležitost. Zdánlivě archaický již v době svého vzniku, ale ve skutečnosti výtečně aktuální tehdy i dnes. Hravý i ďábelský. Formálně natolik kreativní, že je nutné v každé scéně očekávat nějaký další skvělý trik či alespoň překvapující kompozici. Tento velkolepý zážitek je příkladem kolektivní práce nevšedně nadaného týmu lidí, z nichž velkou část čekal prakticky okamžitě Hollywood a ty ostatní nevšední evropská práce po mnoho dalších let. Co jméno, to pojem a samostatný silný příběh. Janningsův Mefisto je královská role v každém gestu a mimice tvář, doplněná o nejlepší kostýmy. Fuettererův archanděl je zdatným sekundantem Janningsově královské hře. Ekmanův titulní hrdina je interpretací, se kterou jsou všechny jiné přepisy vždy srovnávány. Hornové Markétka není jen symbol pokořené ctnosti, ale skutečný člověk plný nadějí, kterého čeká jen bolest a zmar. Dieterleho Valentin je skvělý chlapík. Pokud bych měla uvést příklad filmu, který má na to otevřít oči tam, kde je synonymem pro němý film pouze nelichotivá představa grotesky, Fausta bych určitě doporučila.

Klasický katastrofický film, který neměl v době před C19 nic nabídnout, teď je to už jinak. Herecky zajímavá pouze Joely Richardson. Ve Finsku vyšlo DVD s českými titulky.