Kvítek

Pokud antiAronofec, ani Portmanovec s nulovým vztahem k baletu odejde z kina spokojen, něco na tom filmu je :-) Nepopírám, že jsem párkrát musela zavřít oči (pilník a nůžky = největší zlo!) což při 130 korunách za lístek opravdu nerada dělám. I tak pro mě zatím nejstravitelnější Darren.

Konečně komedie u které jsem se bavila, protože je jiná než ostatní, protože je vtipná ikdyž místy nechutná, protože je únosně bizardní a pak je tu taky plyšová zeď :)

Další Rosamunde Pilcher, která pro tentokrát nepochopitelně získala do své soap opery Julii Roberts. Cesta věčně uslzené ženské, která je asi tak za vodou, že si může dovolit obcestovat půlku světa aby vyřešila svůj život a nám všem dokázala, že ONA šťastná může být i bez chlapa. Jen kdyby mezitím ládováním se špagetama, ómováním a hledáním ztracené rovnováhy pořád nevypadala jako hromádka neštěstí, možná bychom jí to nadšení z hledání sebe sama i věřili. Takhle Elizabeth spíš šije habaďuru, o které všichni tušíme jak skončí. Nicméně, dívat se na to dá, Itálie, Bali a špagety prostě táhnou.

Kdo by veřil, že se Gerald Butler upíše takové konině. Romantika nulová, zábava sporá, pointa "opravdu nečekaná", rádoby kriminální zápletka zasazuje poslední hřebíček do rakve. Jediná závěrečná líbačka mezi mřížemi stála za to.

Milý Johne, přemýšlím jak na mě zapůsobilo 108 minut strávených s Tebou. Možná to chce 14 dní k tomu, aby sis mě získal navždy a já toužila pronášet a slýchat větu "see you soon". Možná je to tím, že takových jako ty jsou stovky. Možná je to tím, že prostě nijak nevyčníváš z davu. Milý Johne, lituju toho co Ti musím napsat, ale "see you soon" to nebude!

Po Vrahovi ve mě nejlepší film viděný letos ve Varech. Na festivalové poměry "normální" exkurze do všedního dne jednoho afrického plavčíka, jenž si vzal lásku k práci až příliš k srdci. Nenásilně podávaná tematika soukromého boje proti stárnutí na pozadí začínající občanské války vykresluje nejen bezmocnost jedince vůči systému ale i vůči svým osudovým chybám. Jak interní tak celospolečenská tematika učinily mé spokojenosti za dost. Rozvojová tematika ve Varech!? Křičím JOO!!!

Další z mnoha smutných příkladů toho, že ani chlapíci s jednou nohou ani staří (dobří) hrdinové nezmůžou nic tam, kde je příběh tupý jako kuchyňský nůž. Kouzlo Narnie zůstalo nenávratně ta tam. Každopádně se té blbosti dá docela dobře zasmát a děti do 5 let věku vám to zbaští i s navijákem.

Čím víc vlasů, tím víc zábavy. Nevinná Rapunzel v reklamě na kvalitní šampon rozdává radost z úniku do světa, kde vlasy září, koník čmuchá a chameleonek je domácím mazlíčkem. Originalitu v příběhu nehledejte, ale věřte, že A) originalita je v detailech B) koník a chamík jsou fakt strašně vtipní C) macecha je správně děsivá (lituju děti) D) je to fajn.

Bohužel TUCTOVKA, kterou od upadnutí v zapomnění dělí dvě věci - možnost vidět Pattinsona v non-emo poloze a nechat se překvapit závěrem o němž dopředu víte, že bude překvapivý a stejně překvapí.

Telefonní budka pod zemí. Pod zemí v rakvi stačí samo o sobě k vyvolání prvního (negativního) feelingu z filmu ještě před filmem. Rakev není tak klaustrofóbní jako v případě Záhadného zmizení, evokuje spíš pocit bedny s živým nákladem, což lehce zmírňuje tísnivý dojem obcházející smrti. Velkou rakev kompenzuje "velký" Ryan Reynolds, který se Paulem Conroyem vyškrábal ze škatulky (mnou) opovrhovaných plochých "hezounků" a dokázal pro mě víc než být skvělým hercem, být Paulem Conroyem, mužem jehož osud mě nutil slzy prolévat a rozčilovat se nad stavem světa. Buried udržuje po celý čas strávený pod zemí takovou atmosféru bezmoci a zoufalství, že máte chuť Paula Conroye vyhrabat vlastníma rukama. "To be Buried" je a bude moje druhá nejhorší představa možné životní "SITUACE". Paul Conroy by mi určitě dal za pravdu.