Recenzie (689)
JCVD (2008)
Vyborna kamera (dlouhe zabery a zajimave snizena barevnost) ve filmu, ktery na extremnim pripade ukazuje, kam az by mohla dojit filmova hvezda bez prace. A Jean-Claude pusobi tak, ze hraje srdcem a uprimne. A pokud ne, tim lepsi herec je, protoze to tak pusobi.
Traffic - Nadvláda gangov (2000)
Asi nejlepsi film o boji s drogami, ktery kdy byl natočen. Steven Soderberg mistrovsky propojil ctyri (temer) oddlene pribehy a zabalil je do chytlaveho vizualniho havu, ktery na mnoha mistech evokuje realisticke az dokumentarni zabery.
Toxický mstiteľ (1984)
Pitomy pribeh, mizerni herci, priserna hudba, prapodivne efekty. Na jednu jednicku film zveda pomerne sympaticky (ve druhe pulce - po promene) hrdina.
Sedmokrásky (1966)
Obrazove neuveritelne hravy film (barevne ladeni, uziavni filtru, kolaze ze zaberu...), ktery je ale velmi nejasny a slozity, ze neni vlastne poznat pointa. Je to varovani pred zevlujici, nudici se mladezi nebo jen hra reziserky, kameraman, hercu a celeho stabu? Mam z toho rozporuplne pocity. Pokud jste to nekdo pochopil, rad prijmu vase vysvetleni.
Motýlik (1973)
Zabavny film o nezdolnosti a nadeji i v tech nejbeznadejnejsich situacich. Vyborny Steve McQueen a do sve role maximalne polozeny (jako obvykle) Dustin Hoffman. Klasika filmu o utecich z veznice.
A teraz o niečom úplne inom (1971)
Upravene verze slavnych (ale asi ne nejlepsich) skecu slavne petice. I kdyz puvodni verze jsou zabavnejsi. Plusem je napadite spojeni jednotlivych scenek.
Piráti z Karibiku: Na konci sveta (2007)
Neskutecne natahovane, preplacane, prezvratovane a bohuzel nestrhujici. Par vtipku dobrych, velkolepa a zabvana (digitalni) finalni bitva. A otevrene dvere do budoucna.
Zánik domu Usherovcov (1960)
Klasicky Cormanovske zpracovani Poeovy povidky (tj. postavene na par puvodnich detailech doplnenych o vlastni omacku) neni vubec spatne, ma prijemne beckovou atmosferu a jeden velky trumf: Vincenta Price v hlavni roli.
Romance pro křídlovku (1966)
Peoticke spojeni basnika slova Františka Hrubína a básníka stříbrného plátna Otakara Vávry.
Všetci moji blízki (1999)
Film narvany k prasknuti znamymi hvezdami presvedcive podava mene znamou kapitolu Druhe svetove valky. Bohuzel je to film trochu predvidatelny, ale coz, koukat se na to da, je to vcelku dobre natocene a zahrane.