SoolenJV

Film z doby, kdy Vorlíček (vydatně podporovaný Macourkem) ještě válel, kdy jsme měli plno skvělých herců (Janžurová, Hrzán, Libíček, sovák, Filipovský), Miloš Kopecký na sebe strhával zaslouženou pozornost i v malých rolích, a absurdní gagy byly inteligentní. Ach to byly časy...

Futuretro, to já můžu. A takhle mile naivní, zábavné a fungující futeretro už tu nebylo od Světa zítřka. A navíc - nebojí se svojí komiksovosti, nemá potřebu se schovávat za realitu. Pokud budou Avengers alespoň ze tří čtvrtin tak dobří jako Captain America, bude to pecka. Těším se...

Celkem solidní ukončení celé ságy, rozhodně lepší než první polovina sedmičky. Podívaná je to pěkná, člověk se vyloženě nenudí, vizuální efekty fungují, Desplatova hudba duní i hladí na správných místech (rozhodně nejlepší Desplatův soudtrack k Potterovi - rozhodně nejlépe fungující společně s obrazem) a na konci (po devatenácti letech) se přeci jen dostaví jakýsi pocit nostalgie, že definitivně končí jedno dlouhé divácké období, že mizí hrdinové, s kterými vyrostla jedna generace. Teď to horší: Yates (a nebo je to už Klovesem) opakovaně pohřbívá vrcholné emoční momenty filmu. Povedlo se mu to už v pětce se smrtí Siriuse Blacka, tady si přidává dokonce dva zářezy - a) bitvu o Bradavice - vizuální orgie, které ale postrádají smysl a nějakou lepší gradaci, b) Voldemortův konec - opět jen zahrané do ztracena, podobně nemastně-neslaně jako výše zmíněný Black. Celkově, po osmi filmech mohu být spokojen. Adaptace jsou to slušné a pokud budou mít ten efekt, že přivedeou ke čtení vynikajících knih další čtenáře, je to jedině dobře. A jako producentský počin taky fajn. Jsem rád, že jsem mohl být součástí tohoto období a čekat na každou knihu, na každý film. Ne jako teď, kdy se mohou pořádat maratony ve sledování všech osmi filmů. Konečné pořadí filmů: 3, 1, 2, 7(2), 4, 6, 7(1), 5, konečné hodnocení druhé poloviny sedmičky - horší čtyři, 77%.

Dokonalá ukázka toho, jak se nemá dělat adaptace. Čtivost předlohy byla nahrazena prázdností ideologických hesel, schematickými postavami, které deklamují dialogy převzaté přímo z knihy a vůbec scenáristickou a režijní bezradností, která tentokrát nepředvedla ani tu špetičku invence, která se dá u Oty "Michaela Baye" Vávry najít.

Objektivně za čtyři hvězdy - už pro ty neodpustitelné zásahy do komiksu, které vedly k jeho výraznému zploštění a zpřístupnění "obyčejnému" divákovi, ale pocitově tak nějak za pět. Takových filmů, jako je ALOIS NEBEL vzniká u nás sakra málo a je dobře, že měl někdo odvahu a hlavně talent něco takového natočit. Uvidíme, s čím se Luňák předvede příšti - schopnosti tu jsou, jen je otázka, jak si poradí, nebude-li mít za sebou silný, byť okleštěný námět.

Prostá krása silných černobílých obrazů, jednoduchý, ale funkční příběh v téměř zapomenuté adaptaci drobné novelky Vincenta Šikuly.

Jak příhodný název pro skutečně podivný film, kterému už bohužel nepomůže ani Johnny Depp. Sice je Jack Sparrow stále stejně pevný v kramflecích, ale doposavad byly jeho fóry, opičky atd. spíš jen třešní na celkově zábavném dortu. V téhle směsce, kde dojde málem i na indianajonesovské motivy, je Sparrow na plátně skoro pořád a trochu se přejí. Závěrečná pointa je bohužel poněkud předvídatelná a Zimmer jenom ohrává to, co už vymyslel Klaus Badelt v jedničce. Od totálního průseru film zachraňuje výprava, i v britské uniformě stále kouzelný Barbossa a uhrančivý Ian McShane. A ukazuje se, že Keith Richards je bez kytary jako bez rukou a ve filmu úplně k ničemu...

Ač zde očividně podhodnocené, Ridley Scott s jistotou válcuje oceňovaného Gladiátora a přidává, vedle slušného řemesla, akce a atmosféry, také myšlenky, které jsou v dnešní době sakra aktuální. Pět hvězd samozřejmě patří režisérské verzi - těch padesát minut navíc dělá skutečně hodně - z akčního blockbusteru se rázem stává historická freska s důrazem na detail. A čert vem, že Orlando prostě moc hrát neumí. Zachraňují to další - Neeson, Irons, Norton, Csokas, Thewlis.

Solidní sklenice hollywoodské limonády, bublinky pěkně šimrají v krku, chuť je taky ucházející, ale na konci stejně zůstává pachuť. Pachuť spousty logických a historických blbostí a konečně pocitu povrchnosti. Pokud měl být Gladiátor filmem, který naváže na tradici sandálových velkofilmů z let padesátých, to se rozhodně povedlo - se všemi klady i zápory.

Hodnocení zatím pouze po první sérii. (4/5)