panmroz

Celá série - příjemný, bezpřesažný popík.

přiblble konspirátorský vhled na konflikt v Jugoslávii - "Liška, to je ten parchant, co za to všechno může." Nepravděpodobnost zápletky je obhajována přímými svědectvími reálných reportérů, úvodním a závěrečnými titulky. Ale film je udělán tak podivně žánrově rozcepeným stylem, že to vážně všechno působí nedůvěryhodně - podobný pocit ve mě vyvolával naposledy Lord of War Andrewa Niccola, což je ovšem režisér, kterej té formě dá určitou zábavnost, takže co u něj působí absurdně je tady jen přiblblý. Postavy ztvárněné Gerem a Howardem spolu navíc existují v bizardním a nepříliš pochopitelném pa-vztahu, a celé jejich dobrodružství nejvíc ze všeho připomene případy Rychlé roty.

http://www.youtube.com/watch?v=n7Eq4UUEvWk

Tony Scott se s tím opět nesere: "Rusové dělaj bordel". 6 let po rozpadu Sovětského impéria rozjíždí nepravděpodobnou, a snad i urážlivou variaci na Kubrickovu Divnolásku, s prapodivným týmovým složením, kdy si kapitán Hackman vybere jako XO Washingtona, i přes to, že si už během prvního rozhovoru viditelně nesednou. Každopádně pokud by v ponorce bylo takové osvětlení, jako maj ti herci celej film po ksichtech, tj. zelené či modré kontra zezadu a červené měkké sezhora, tak by termín "ponorková nemoc" znamenal asi ještě něco jinýho.

Trochu připitomělá etýdka ze studenoválečných dějin - severoirčan s američanem v rolích ruských kapitánů (mluvící anglicky s legračními přízvuky), nepříliš pochopitelné motivace postav, na vojáky jsou to všechno poměrně kamarádští týpci, jako pěst do zubů (v pozitivním slova smyslu) působí návrat první dvojice z opravy reaktoru. Jinak zajímavá ženská, tahleta Kathryn Bigelow - vím, že se tohle téma hojně probíralo vzhledem k filmu Hurt Locker, ale tam se mi zdálo, že se přeci jenom téma neschopnosti návratu do normálu může něčím blížit zájmu ženské tvůrčí duše (nic ve zlém). Ale báchorka o zkratkovitém, neujasněném chlapáctví, navíc z éry a prostředí Sovětského svazu bez jediné ženské postavy...zajímá ženská...zkrátka

tenhle druh filmu vyžaduje žvih, energii a humor - nadsazená báchorka o mafiánském turnaji v ruské ruletě, akorátže na jinou hlavu, nemá nic z toho; pravidla turnaje nejsou známy ani samotným sázejícím, figurky z plakátu neuvěřitelně čurdaří (například Mickey Rourke se obleče, nezapne, cosi si improvizačně brouká, pak je střih a pak už tam dál prostě není, totéž ten půl dolarovej rapper, řidič hlavního hrdiny,...a další), nevěřím, že počet natáčecích dnů pro Michaela Shannona přesáhl počet "dva", neboť naustále stojí (s až Murnauovsky strašidelným spodní světlem) na empajru a přehrávajíce huláká instrukce soutěžícím, Ben Gazzara se od Štěstí (1998) nějak zcvrknul, snad jen ten Ray Windstone nezklamal a pořád působí, jakoby se v průběhu natáčení dozvěděl, že nedostane za film honorář.

Mno, viděl jsem snad nějaké fotky z tohoto filmu, kdysi, a řekl jsem si, že dnes je ideální den na film s plynovejma maskama. Tedy nepopsaný list, žádné další info, nic. A hned zezačátku jsem se těšil, že tady ta čtyřčlenná bandička bude parádní sousto pro nějakou armádu psychopatů. s plynovejma maskama. a ono že ne - že to bude žánr "jak katastrofa obnaží lidskou/zvířecí povahu" a ta čtveřice nebude vůbec žádné sousto. pro mě velkej problém především s castingem, protože tenhle typ lidí/postav/herců zkrátka není nic pro mě. A navíc tam téměř nebyly vůbec žádný plynový masky, jen nějaký připitomělý respirátory.

sympatické. škoda jen, že toho v příběhu není o něco víc - nemám na mysli nějaké to podobenství, se kterým se v podobných žánrech (monster-filmy, zombies, postapokalypsa,apod.) počítá a které také zde můžeme najít, mám na mysli něco víc - celej film prakticky koukáme na chlápka a babu, kteří si toho nemaj moc co povědět, a tak spíš jen tak koukaj a k tomu třeba hraje hudba, nebo pípaj ptáci, ale divák si prakticky připadá pořád jakoby na místě - protože toho ty postavy mají málo - těžko říct, zda je to herectvím, scénářem, režií, nebo snad vším tímhle dohromady, každopádně jsem měl, i přes veškeré sympatie, které tenhle film vzbuzuje (vizuál, typové obsazení, prostředí, závěr,...), pocit určité odfláknutosti - nenaplnění potenciálu, který to všechno skýtalo.

Nedodíval! Ale to vážně nešlo. Koukat na takto nesympatické, až zrůdné postavy více než hodinu, podtržené vyděračskou zápletkou nevylečítelné choroby a stylem Zwickovské jakože režie bylo až až. Pochopil jsem snahu o příbuznost s filmem Děkujeme, že kouříte, pokud ovšem chybí jakákoliv pochopitelná nadsázka a zbývá jen nechutný vhled do nechutného byznysu, tak se to nemůže povést. Nejpodobnější zážitek mě napadá Předčítač a nebo Non plus ultras, při kterém jsem měl pocit, že sleduju debut třináctiletého fandy staršího rowdie-bratra.

podobné etické téma jako Bayův Ostrov, tentokráte v melodramatickém provedení; bohužel snímek není nikterak zábavný ani sdělný, dojemnost navozuje neustálým vrzáním houslí a ani jednou v něm nic nevybuchne, což se ale melodramatům někdy stává. Vizuální stránka věci, stejně jako v Romanekově předchozím snímku funguje perfektně, těším se jen, až už nebude vydána napospas takto rozvleklým a neispirativním scénářům.