panmroz

"nic není broukuvzdorné!!!" ponorkový film, tak trochu z jiného těsta. Určité pasáže svým depresivním ladění připomenou až třebas "The Wall", jiné rozverostí "Teletubbies", příjemné závěrečné titulky. Povedený kousek. Hudebně jistě nejpovedenější z těch tří dějovejch "Beatles-filmů".

Sympatické. Rozhodně přetažené, co jde o stopáž, kdy se v tom člověk (já?autor?) trochu ztrácí, perfektní pasáž se stopařkou; hlavně mi vadila taková zvuková (a vlastně i jakákoliv jiná - motivy, titulky, figury, obrazy,...)přehlušenost, která ve mně navozovala dojem jakési bezcílné zmatečnosti. jakože nevíme co, tak třeba tohle. ale jakože určitě viděníhodné.

Jonathan Moscow je režisér se smyslem pro podvratný a parodický humor! Podobně jak naložil s třetím dílem Terminátora se vypořádává se žánrem ponorkového filmu - první scéna dokonce zavání něčím jako bonusovým materiálem (jakože překvapení), nakonec se z toho stává taková zábavná koukanda. Celkovej ráz filmu mi neustále osciloval mezi "strašně nadsazené" a "nechtěně strašně nadsazené", takže jsem se, jako vyjádření sympatií k režisérovi rozhodl pro to prvé. Druh nadsázky mi připadal podobný jako třebas u Panchartů nebo Postradatelných, ale tento film mi fungoval lépe, než oba zmíněné příklady.

Takovej zdrobnělej Shawshank, občas šustící papírovou předlohou (postava Josefa Somra nebo Petra Vacka se v cele s hlavním hrdinou potkají právě tak na jednu větu, která má zřejmě postavu ztypizovat nebo tak něco), přelidněná príma lidičkama (prakticky pouze jeden padouch prokurátorská a jeden padouch bachařská), ale tím možná příjemně soustředěná a zúžená hlavní linka "o hledání kousku nebu." Jakub Doubrava je neuvěřitelně, až pierotovsky, fotogenickej, Táňa Paufová je ztělesnění roztomilosti, hudba nezní celým filmem, a když zní, tak je to fajn. Příjemné. Nikterak ambiciózní, ale příjemné.

Sympaticky dospělácká verze Sám doma. Ta strašidelná bedna je tam asi jen z důvodu, že vypadá strašidelně,ale...

...za ten mikropříběh police v solárku. Jinak jsem většinu těch nehod nějak prošvihl nebo nepochopil, navíc mezihry mezi nimi (nehodami) jsou neúměrně dlouhé (na hereckou úroveň) a stereotypně se opakující.

stále si teda nemůžu zvyknout na takové to jazykové prznění (angličtina tak trochu po sovetsky vs. angličnina s oslovením Herr), ale tahle se holt zřejmě točili filmy. Jako tenhle jednoduchej, přehlednej, přitom ne moc tupej (s odhlédnutím od vyřizování si účtů s novinářskou profesí jako takovou, ztělesněnou zde Josephem Fiennesem). Rozhodně skvělé obsazení dvou hlavních postů, výborný výsledek jediného společného natáčecího dne obou hvězd, pěkná hudba. Trochu legračně působí scéna příjezdu po Volze do města, kdy je producentsky patrná snaha o stejnej účinek jako Saving Private Ryan, i s použitím stejných prostředků (krvavé kapky na objektivu, stádovitý výsadek, rozklepaná kamera,...).

klišé z Nebezpečných myšlenek potkávají klišé sportovních filmů a vzniká totok.

The best of Polanski feat. the best of Hitchcock. parádní devadesátkovej oldschool, mobilní telefony s anténama, Pacino v nejlepších letech, Keanu...mno...i Keanu tam hraje...

období povedených dvojek - po REC 2 stejně i Tropa de Elite - pokračování nepříliš vrstevnaté, ale dozajista zábavné žánrovky, která spíše připomínala korejské Silmido (2003), tj. výcvikové a slamové peklo v exotických lokacích, přichází pokračování, které je ještě žánrovější a zábavnější, ač si žánr i zábavnost přeotáčí, jak zrovna potřebuje - hlavním hrdinou je takovej brazilskej Komorous, tzn. chlápek pohrdající zápaďácky lavičáckým náhledem na život a lidská práva, kterého Wagner Moura obdařil charismatem nepřevyšující charisma řekněme Michaela Sheena, což ještě více napomáhá k nejednoznačné interpretaci či "dojmu kladnosti" postavy. Na druhé straně ikonický, romantický bojovník za lidská práva a na třetí pak úžasná partička zkorumpovanejch fízlů a politiků (André Mattos jako "mediální mrdka" nebo výběrčí výpalného v podání brazilského Boba Klepla). Pro mě na úrovni Il Divo či Gomorra.