lucascus

Jedním slovem perfektní... Doteď jsem se s fenoménem "Cimrman" úspěšně míjel a či spíše ho ignoroval, nyní si mě však dostal. Člověk, který má patent na všechno, který všechno poznal, všude byl, je přesto všechno pořád v hloubi duše skromným českým vlastencem - tak to je opravdu národní poklad. Stejně jako tento film. K plnému hodnocení mi něco malinko chybělo, ale to je pouze můj osobní problém, Cimrman a Švejk spolu dohromady vykreslují ideálně českou povahu. A Habsburkové nemají šanci...

Hořící keř byl favoritem a to bez debaty. Ale až tak výsostně v téměř všech kategoriích? Minimálně cenu za hudbu měl získat Krajčo za Křídla Vánoc a masky měly jednoznačně putovat Klaunům. Ve všech ostatních kategoriích se ovšem s cenami akademiků plně ztotožňuji. A co se týče samotného večera, je to konečně krok dopředu (po těch velmi slabých a špatných ročnících je tady něco konečně alespon trochu galantního). A Marek Eben je sázka na jistotu - ten nikdy nic nezkazí.

K filmu mám své výhrady, ovšem ta bestialita je pořád tak živá a pořád tak děsí. Jsem člověk a nic lidského mi není cizí, chtělo by se říci, ovšem tady končí hranice..

Jeden z nejlepších dokumentů posledních let o jedinečném člověku, který vstříc nepříznivému osudu, dokázal mnohé. Forman je opravdu pozoruhodný...

Jedna z největších křivd v dějinách filmu - namísto oprávněných nominací na Oscary, posbíral tento film pouze pověstné "zlaté maliny" a to ve vícero kategoriích. Jediná "zlatá malina", kterou bych udělil i já, byla ta, za otřesný herecký výkon Diany Scarwid - ovšem to je taky tak všechno. Naopak titulní role Joan Crawford (které se tak perfektně zhostila Faye Dunaway) by měla být oceněna Oscarem (nebo alespoň získat nominaci, když už jinak nedáte). Faye Dunaway se převtělila do Joan Crawford se vším všudy - jak vzhledově, tak gesty a grimasami, rovněž totožnou mimikou, koulením očí, otevíraním úst, prostě vším. Samotný scénář nám poukazuje zhýralou hvězdu filmového plátna, která se ovšem v zákulisí mění v pěknou bestii, které své adoptované děti využívá jakou pouhou reklamu na svou hvězdnou kariéru. Pro tu je ostatně rozhodnuta podstoupit všechno. Je mi naprosto jasné, proč místo zasloužený Oscarů shrábl film pouze "maliny" - je to samozřejmě proto, že Amíci si na svou filmovou legendu nenechají sáhnout. Bohužel však pánům akademikům unikl fakt, že se jedná o pouhý film (dobrý film!), kde není podstatné, zda scénář výchází z pravdivých událostí, či nikoliv. Od pětihvězdičkového hodnocení mě odradilo pouze to, že herectví Diany Scarwid bylo opravdu špatné a vedle Faye Dunaway vypadá jako herecké nedochůdče. Jinak pouze superlativy (a příkoří tomuto filmu už nikdo neodčiní, dokonce bylo ještě zvětšeno v roce 2005, kdy film dostal další anticenu, jako nejhorší drama posledních 25 let - jak smutné).

Příběh se zvláštní tragikomickou poetikou, ovšem ani drama, ani komedie není dotáhnuté úplně do konce. Ocenit musím perfektní dětské herce a jejich přirozenost (především pak chlapce v hlavní roli). Ostatní herci ale stáli za starou belu, snad s výjimkou půvabné Zdeny Studenkové, která však byla pouze ozdobou filmu. Své určité kvality film má (především práce kamery, hudby a navození prazvláštní atmosféry, která nás jakoby zavádí do Fellinniho filmů). Ovšem jako celek to neklape. Příběh se odehrává těsně po válce (zřejmě rok 1945), atmosféra jako by byla ještě starší (taková dvacátá léta). Jedná se o takový malý slovenský Amacord, neobsahující tolik humoru, spíše s nedotáhnutou tragikou. Potencionál byl dozajista větší...

V samotném scénáři síla není(absolutně neoriginální), pražské exteriéry jsou natočeny s úctou a grácií, česká povaha už ostrouhala poněkud více, ale budiž, pohled západního diváka už asi nikdy nebude jiný. Hnacím motorem celého filmu je však perfektní herectví Madse Mikkelsena (on hraje i pohledem!) a paradoxně ještě více můžeme vidět jak je skvělý vedle nevýrazné (a dle mého mínění špatné) herečky Stine Stengade. Bál jsem se, aby nám neudělali ostudu čeští herci, ale naštěstí se tak nestalo. Bořivoj Navrátil byl perfektní (i po boku Madse) a spolu se stejně výtečnou Janou Plodkovou dostali ve filmu nezvykle velký prostor (narozdíl od ostatních zahraničních filmů, kde hrají české hvězdy pouze jednovětné štěky, někdy ani to ne). Tři je málo, čtyři moc - ale vzhledem k velmi nízkému procentuálnímu hodnocení dávám dnes za čtyři.

Příliš dobré na to, aby se tento skvost tak často dával v televizi. Bohužel je ten film tak často omílaný, že mi je z něj někdy blivno. Takže doporučuji chvilkový půst, pak zase získá na kvalitě.

Bez debaty si Jan Amos Komenský zasloužil svůj film, protože je to jeden z největších českých velikánů, který překročil hranice své vlasti. Ovšem toto zfilmování je poněkud nešťastné. Velkolepost kostýmů a výpravy je sice ohromující, ale Vávrova režie udělala z Komenského mrtvou legendu, na kterou se nesmí sáhnout nikterak jinak, než jen v souvislosti s jeho životním dílem. Nejvíce nešťastné na celém filmu je to, že zde byla téměř vynechána křesťanská atmosféra kolem Komenského, což je do očí bijící, protože přes všechny pedagogické a filozofické zásluhy byl J.A.K. především teolog a křesťan. A nikoliv předchůdce proletářů a mírotvůrce, jak se nám ho Vávra snažil představit. Chlad a patos, který z filmu čišel, filmu nikterak nepomohl, ba právě naopak z něj udělal ještě více čítankové dílo, které je pro běžného diváka prakticky nestravitelné. Ale přesto bych film nezavrhoval, určité scény mě nadchly (rozmluva Komenského se samým sebou nad smyslem života, setkání se švédskou královnou Kristinou I., vsuvka v podobě Labyrinut novověkého světa). Možná trochu nešťastně byl do hlavní role zvolen pan Chudík (přestože si ho více než vážím), ovšem v jeho podání Komenskému chyběla energie a šmrnc. Mnohem lépe bych si v této roli vychutnal třeba pana Lukavského, nebo pana Cupáka, který zde fungoval jako mistrný vypravěč. Otázkou na závěr pak zůstává, zda bylo vhodné do režisérského křesla dát O. Vávru. Kdyby to režíroval někdo jiný, dostalo by to spád a potřebnou jiskru, ale na druhou stranu by se na to nikdy nesehnaly tolik potřebné finance, aby se zaplatily kostýmy a celá výprava. Buď jak buď, 53% je málo, ale nad 60% bych taky nikdy nešel. Průměr.

V určité době jsem je měl rád, ovšem když se začaly vyrábět šmoulí hity, šmoulí žvýkačky, šmoulí zmrzliny, šmoulí nálepky a nevím co ještě, tak se mi dokonce zhnusila i modrá barva.