kingik

Efektivní videoklipová režie nedokáže udělat efektní hororovou show. Jde jen o takový soukromý hororový lap dance s druhořadým hereckým obsazením, které hraje tak, jak se od něj očekává. Kdo chce být vystrašen, klidně může být, pokud to režisérovi Wainwrigtovi bude žrát. On to možná s tou svojí videoklipovitostí zahnal až moc do poutavého vizuálu a občas mu uteklo, že divák by ještě potřeboval stejně tak poutavý děj s nějakým vrcholem. Ten ve filmu zcela chybí a nepoměr je na filmu postupem času znát. Film zpočátku si dovedně a tajemně vyhrává s tématem v hororech nepříliš často propíraným a sice stigmaty, krvavými ránami na rukou a nohou jako symboly ukřižování, které se prý skutečně objevují u hluboce věřících lidí. Film má slabinu v tom, že dostatečně neumí tohle téma zpracovat, aby se divák necítil o něco ochuzen. Efektní obrázky jsou moc fajn, atmosféra hororu se taky dostavuje, ale právě nějaká vrcholná scéna nepřišla, ačkoliv pro tohle neobvyklé satanské téma už v hororu hned tak "opáčko" nehrozí. Mohlo to být ještě působivější, jde to vesměs nereálnou cestou, i když se snaží o uvěřitelnost seč satanské síly velí a vesměs na jedno podívání je to více než ucházející. 60%

Originálně znepokující až mile strašidelné, i když to vypadá celkem neoriginálně/nepůvodně. Je to takový hororový paradox. Předpokládám, že píchat se bude pořád, takže než to do budoucích matek nacáká nějaká entita z tohoto vesmíru, můžou se na tenhle lekací počin dívat relativně v klidu. Horší bude, až to miminko spatří svět, na kterém ho stejně nic hezkého nečeká, tak by se jeho cukrkandlová máti tomuhle fláku měla vyhnout, aby to nezdeptalo její mateřské senzory. Přece jen se děsit a běhat k mimču každých pět vteřin v domnění, že vám ho uzme nějaký fujtablový bubák, je opravdu vagínorvoucí. Brandon Christensen dohromady toho moc nenatočil, je ale očividné, jakým hororovým pochoutkám dává přednost...Zhasni a zemřeš, Insidious...mám pokračovat? Jenže on na svůj film neměl ani zdaleka takové prostředky, jakými vládnou zmíněná horor díla, tudíž je velice pozoruhodné, jak si s tím poradil. Jeho film mohl vypadat amatérsky, vůbec ne. Kamera, střih, provedení bubáka, to vše se překonává. Christie Burke v hlavní roli je tak angažovaná, až hraje několika styly, chvíli je nemožně vykulená, následně přesvědčivá, jindy hysterka na zabití, nemálo k vypíchání. Kámošku od vedle nemá taky marnou. Rebecca Olson je solidní stéblo. A miminko Adam je vlastně holčička/režisérova neteř. Ponuré, přívětivě nepříjemné, intenzivní, v závěru překvapivé. V takových souvislostech se mně vybaví tenhle horor flák. 10/10

Divný film. Všechno v něm působí tak, jak nejsem v českém filmu zvyklý, respektive film s podobným atmosférickým vyzněním se snad v české kinematografii ani nevyskytuje. Nemluvné záporné postavy banderovců, neobvyklá psychologie postav, depresivně vyobrazené prostředí, již zmíněná ultra dusná atmosféra a ani trochu pozitivně působící léto. Film bych si určitě nedal opakovaně, protože se docela táhl jako asfalt na silnici za horkého dne. Vláčil stvořil režii, která v českém filmu nemá obdoby a srovnání. Přesto film není až tak dobrý z diváckého hlediska. Od diváka žádá až příliš obtížně přijatelné vysoké nároky. Mě si z diváckého hlediska nezískal. 60%

Šoustačková Bella Thorne v zajetí duchařských hologramů i holobrádků. Teď jde jen o to ztopořit úd nad jejím novým zástřihem a ztvrdnout (úžasem) z její neotřele nahozené barevné (vlasové) kreace a zaručeně pravých prsních implantátů. Krouživými pohyby se dá užít invenční jízda městem duchů, kterou rozhodně nelze brát za typický katastrofický film, nýbrž se před divákem postupně rozprostře originální detektivní příběh, který se dobere zářného vyvrcholení a solidně zamotá se žaludem. Režisér Scott Speer chtěl zažít s Bellou dvojnásobnou tvůrčí felaci a podařilo se. Bella kývla, poslušně klekla a bez výčitek "mítú" si uhnala opuchlé rty a ošklivě zapálený jazyk, protože svoji hereckou kreaci u kalhot plných tvůrčích duchů neodbyla. Na něco (fe)lačně výpravného nebyl čas ani finance, buďme rádi, že tvůrci zachovali střízlivý postoj a nalili všechny finanční prostředky do mnoha zajímavých i originálních vizuálních nápadů. Zdařilým se dá nazvat i zby(tně)lý casting, který Bella svými vnady nevyšoupla mimo dění, a hezky se stejnoměrně podělila o dobrou úroveň herectví. Mozaiku nevídaných nápadů s postupným vrstvícím se nánosem detektivního puzzle se podařilo udržet po celou dobu v zajímavých intencích, hezky to do sebe nakonec zapadlo. Zda ovšem byl přítomen nějaký nedodělek, to už není nutné pitvat. Tvůrci prokázali, že s Bellou jsou mimořádně potentní. 10/10

Pár situačních gagů nedělá dobrou komedii. Tvůrci filmu si neuvědomili, že bez pevné dějové struktury se film položí a k tomu sice úplně nedošlo, ale nechybělo málo. A to hlavně zásluhou dobrých herců, kteří přece jen vydolovali ze svých partů maximum navzdory vyvanulému scénáři a nezvládnuté režii.

Svlékne se ta atraktivní vdova Nicole, nebo se nesvlékne? Zabije tajemný strýček Matthew, nebo nezabije? Vyspí se Mia s tajemným strýčkem, nebo se s ním nevyspí? Celý film je v podstatě o hádání mezi ano nebo ne a je to příjemně oživující prvek v thrilleru bez spádu s poetickou kamerou a "hitchcockskými" motivy. Není vůbec těžké celou tu lehce manipulativní hru prohlédnout, protože to tajemné předivo se filmu tolik nedaří ničím výrazným podpořit, ale tenhle pomalu plynoucí film se dá strávit, pokud se vám strefí do nálady. Dost závisí na rozpoložení diváka, protože film je to nečekaně pocitově orientovaný, ale navenek chladně vycizelovaný, bez větší šance se do něj divácky ponořit. Ve filmu se vraždí, lépe řečeno škrtí páskem, až s poetickým nádechem. Výraz Matthewa Gooda při vraždění je tak trochu retardace sama, ale když to režisérovi vyhovovalo, tak proč ne. Herec Wenworth Miller dodal Chan-wook Parkovi scénář, který dostal dobrý vizuál a pár technických vychytávek navíc. Filmu nevyšlo úplně všechno, co si předsevzal, ale podařila se mu odlišnost od běžné mainstreamové produkce. A s tímhle rizikem do toho film šel. Je to zkrátka film, který chce být jiný a daří se mu to, dokud ho divák při bližší analýze neprokoukne. V tom případě už ho tenhle kousek v ničem nedostane a ztrácí na své působivosti, na které si od počátku zakládal. 60%

Doufejte, že se vám dostane víc než jen svatebního veselí, a přání bude vyslyšeno. Přijde cosi v podobě "třinácté komnaty". Eloise dostane od své dávné kamarádky pozvánku na svatbu. Zbude na ni jen stůl číslo 19, kam se usazují nechtění a nedůležití hosté, a zde se zrodí postupné přátelství s pěti dalšími, do té doby neznámými svatebčany. A současně s nimi vyplují na povrch i trable, které má nejen hlavní hrdinka se svým někdejším přítelem, který je na svatbě též přítomen, ale také neortodoxní stará dáma, mladý a sexuálně frustrovaný Ind, rasově smíšený manželský pár středních let, zažívající vztahovou krizi a trestanec v podobě nerda. Většina filmu je fixována na jediné prostředí, tím je svatební sál, jakmile se z něj se šesti hrdiny (přibližně v polovině filmu) vzdálíme, přijde na řadu psychologická sonda do jejich duší, abychom v závěru zjistili, že se až tolik nestalo, a filmový život jde dál. Anna Kendrick si jen s obtížemi hledá divácké sympatie, její afektovaná kreace moc nebaví, lepší herci jsou k vidění ve vedlejšácích. Je vysoce pravděpodobné, že režisér Jeffrey Blitz se sám v minulosti účastnil nějaké okázalé svatby, kde zažil pár svatebčanů, co si stěžovali na životní problémy. A tak vznikl tenhle film, k němuž námět dodal i Mark Duplass, ano, ten Duplass, který ve dvou hororech Creep ukazuje své zvrácené nitro. Se svým bratrem ale nakonec ztratil o film zájem, převzal a přetvořil jej tedy Blitz. Celkově výsledný film nebude nijak v divácích rezonovat. Je znát, že režisér dává přednost dialogům a situačním komediím, takže tohle dílko má nejen téměř divadelní ráz, ale vše se zde řeší na poli kvalitnějšího sitcomu, do něhož nějakým nedopatřením zabloudily i psychologické prvky. V podstatě ucházející snímek.

Velmi citlivě natočené drama s perfektními hereckými výkony. Detektiv Adkins (Jon Hamm) už 8 let pohřešuje svého malého syna Tommyho. Je přesvědčen, že jeho syna před lety unesl muž s podivnou minulostí Bert Roggiani, aby se mu pomstil, ale nemá na to důkazy. Události se dají do pohybu když jednoho dne dělníci na stavbě objeví bednu s ostatky chlapce, který je asi tak ve věku detektivova syna, ale zpráva z patologie říká, že ostatky patří retardovanému chlapci a leželi tam 50 let. Stopy zločinu vedou až do roku 1958, kdy se dozvídáme více o mrtvém chlapci a jeho otci (Josh Lucas), který měl po smrti manželky jeho výchovu na starosti a potkal ho podobný osud jako detektiva. Tohle drama v mnoha ohledech překvapí předivem tajemna, počáteční spletitostí, ale současně ho Anders Anderson natočil velmi přehledně, jímavě, citlivě, ale i napínavě. Dvě dějové linie, současná a retrospektivní, které se navzájem prolínají si v ničem nepřekáží a mohlo by se zdát, že na diváka někde v závětří pokukuje promyšlená pointa, která se plně odhalí až v závěru filmu, ale její odhalení tvůrci zbytečně nenatahují a tak se jí dočkáme o něco dřív, ale není to ani tak pointa jako spíše odhalení vrahovi totožnosti. Herci, výprava, hudba, kamera a režie se sešli ve velmi konzistentním poměru, který divákovi vyloženě lahodí. Na debut velmi povedené a vyzrálé.

Nebudu pátrat, proč má tady tento perfektní remake z produkční dílny Michaela Baye, tak nízké hodnocení a rovnou ve své recenzi napíšu, že tohle není žádná tuctová břečka, ale pekelná jízda. Přejetým zajícem na silnici v úvodu dává režisér Dave Meyers jasně najevo, že se nehodlá s ničím mazlit. Následné seznámení se zamilovaným mladým párem, Zachary Knighton a Sophia Bush (to byla snad poslední scéna, co byli ještě v pohodě a smáli se), vydávajícím se autem na cestu proběhne v klidu, a kdyby hned na to zastavili v noci a v lijáku na kost promočenému a uprostřed silnice stopujícímu Seanu Beanovi, možná by jim poděkoval, na rozloučenou zamával šátečkem a nechal by je být. Jenže nezastavili a v nedalekém motorestu se s ním opětovně setkali. A už se ho vlastně až do konce nezbaví. Psychopat rozjel svou ďábelskou hru plnou brutality, krve, mrtvol a efektně zničených aut. Michael Bay je starý chlípník, a když už má ve filmu takovou krasotinku, jakou je Sophia Bush, tak by byl hřích neplácnout tam scénu, kdy před psychopatem bere roha jen ve spodním prádle. Dave Meyers režíruje zkušeně a velmi umně dokáže udržet napětí a spád až do konce. Rutger Hauer byl v původním filmu oproti Seanu Beanovi trapný šašek z manéže. Bean je mnohem děsivější psychopat a setkat se s ním bych opravdu nechtěl. Dynamický remake.

Určitě jedna z výrazných rolí Rutgera Hauera, ale stejně si myslím, že bylo zaděláno na víc. Viním z toho režiséra Roberta Harmona, který vždy inklinoval k televizním produkcím. Na výsledku je znát, že se spíše jedná o dobře udělaný televizní film, než nějakou dokonalou filmovou jízdu. V rukou jiného režiséra by možná výsledek byl zajímavější a napínavější. Nedávný remake se mně líbil mnohem víc, ale stejně ti stopaři jsou fakt nevděční. Člověk jim zastaví, oni ho pak otravují, až to hezké není. Za mírně promrhaný potenciál ztrestat raději režiséra. 70%