Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Mrázik (1964) 

Je to dobrá pohádka, ale především v první polovině, která mně přijde o hodně originálnější a zbavená předvídatelnosti. Druhá polovina už je znatelně slabší. Až moc strojově se vše spojí v násilný happy end. Písničky, překlad a dabing nemají daleko k dokonalosti, ale i v původním znění by to možná bylo zajímavější pro srovnání s českým dabingem. Na tuhle pohádku prostě musí být nálada. Je už dost ohraná a místy nesnesitelná. 50%

plagát

Amos a Andrew (1993) 

Amos s Andrewem jsou muži, které od sebe nedělí jen rozdílná barva pleti, ale také rozdílné sociální postavení. Film právě velmi usiloval o výjimečně pojaté sociální drama, ale zůstalo jen u povrchní snahy, která vůbec nepronikla k jádru myšlenky. Cage s Jacksonem příliš nezachránili nezajímavý, nezáživný dojem z filmu. Debutující režisér E.Max Frye šel do něčeho, na co evidentně od začátku neměl. Film měl přenechat zkušenějšímu režisérovi. Od té doby už mu kameru nikdo do ruky nesvěřil.

plagát

On, ona a ja (1994) 

Není to kvalitní film. Je to mizerně zahrané a žánrově se to nedá nikam zařadit, protože vzhledem k absenci vtipu a erotična, to má daleko do komedie i do sexy filmu. Prostě film o ničem se slabými herci. Nedokázalo mě to vtáhnout do děje. 40%

plagát

Reeker 2 (2008) 

Duch sériového vraha, který byl za své ohavné zločiny popraven se po letech vrací ze záhrobí v podobě přízraku s plamenometem. Pracuje pro Smrt a má za úkol zlikvidovat lidi, kteří měli zemřít a nezemřeli. Zapadlý motorest s vnadnou blondýnkou (Mircea Monroe), lupičem (Stephen Martines), doktorkou (Valerie Cruz), zástupcem šerifa (Michael Muhney) a starým šerifem (Robert Pine), který vraha před lety dopadl, je ideálním místem k uskutečnění jeho krvavých záměrů anebo to všechno bude nakonec jinak v rámci správné hororové pointy? Jedničku jsem neviděl, ale pokud pokračování příliš neomílalo jeho předchůdce, pak se jedná o poměrně zajímavý horor plný originálních scén, hustého gore a dobrých herců. Jen ten zabiják mohl být charismatičtější.

plagát

Auto je zbraň (2003) 

Nevím, jestli pořady tohoto typu přispějí k celkovému snížení nehodovosti. Podle mě tedy určitě ne. Zhlédnout se to však dalo. Rozhodně jsem postrádal větší propracovanost, pestřejší výběr situací, po kterých je rizikem sednout za volant a kvalitnější režii. Nápad však hodnotím kladně, a u některých modelových situací, jsem se i pobavil nad jejich hereckým ztvárněním.

plagát

Sociálna sieť (2010) 

Milý Davide Finchere, neharaší Ti už tak trochu ve Tvé režisérské palici?! Přidej si mě na Facebooku do přátel. Víš co, pošli mně žádost jako první, ale není jisté, jestli ji potvrdím. Jsem totiž arogantní parchant, stejně jako Mark Zuckerberg, kterého si takto vylíčil ve svém naprosto zkresleném filmu (důkazem je, že se Zuckerberg od filmu po jeho zhlédnutí distancoval). Asi si ani nepočítal s tím, že jsem si před zhlédnutím filmu něco přečetl o vzniku Facebooku, a tak trochu jsem se obeznámil se skutečnými postavami, které v něm vystupují. Vždyt ti herci svým skutečným alteregům nejsou vůbec podobní. Snad Jen Ronney Mara se trochu podobá na Ericu Albright. Jenže, Ty jsi to pojal tak, že když má někdo kudrnaté vlasy jako Jesse Eisenberg, tak je hned k nerozeznání podobný od Zuckerberga, ale naštěstí Eisenberg to zahrál dobře. Finchere přečetl jsem si, že Zuckerberg nezaložil Facebook, aby na něj balil holky, ale prostě proto, že dostal geniální nápad, a původně stránku určenou jen pro studenty Harvardu, rozšířil a zdokonalil. A s Eduardem Saverinem, který ho později zažaloval, ve skutečnosti nebyli tak blízkými přáteli, jak ho líčíš se svým scenáristou Aaronem Sorkinem, a tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Docela legrační bylo, jak identická dvojčata WinkleVossovi, která Zuckerberga zažalovala za ukradení nápadu, hrál jeden herec Armie Hammer. A tělo druhého dvojčete ztělesnil model Josh Spence a Hammerova hlava byla k jeho tělu digitálně přidána. Sice to nebylo poznat, ale hrůza to vědět. A proč pořád točíš všechny filmy ve stejném barevném provedení? Plusové body máš za Eisenberga, Timberlaka, výpravu a technickou vytříbenost. Tak slibný potenciál mělo tohle téma, a Ty jsi ho tak zazdil. Finchere, já se s Tebou kamarádit na Facebooku nehodlám. Žádost mně neposílej. 40%

plagát

Nestyda (2008) 

Až téměř pesimistický pohled na životní etapu stárnoucího čtyřicátníka Oskara režijním pohledem Jana Hřebejka, který je, vedle Viewegha a Macháčka, také spoluautorem scénáře. Jednou to přijít muselo. Oskar, který svým strojeným úsměvem v televizi předpovídá počasí, je v manželství čím dál méně spokojený. Uspokojení hledá nejprve v náručí mladší a hezčí ženy (Vica Kerekes), poté se zaplete s celebritou - výrazně starší populární zpěvačkou, kterou ztvárnila Emília Vášáryová. Manželka (Simona Babčáková) mu nevěru brzy odhalí, dostane vyhazov jak z bytu, tak z práce, čeká ho rozvod. A možná teď už bude konečně šťastný. Film na mě působil v prvé řadě nedodělaně. Kratší minutáž nebyla úplně optimálně vyplněna. Film se asi v polovině v podstatě omezil na dvě dějové linie. V jedné sledujeme, jak je Oskarova manželka stále spokojenější po boku nového partnera (Pavel Liška), a ve druhé sledujeme Oskarovu vnitřní rozpolcenost vůči ženám a jeho citovou nestálost. Mně osobně v příběhu scházela větší životnost a větší charakterová výrazovost, protože herci na to měli. Vlastně celý film je o tom, jak Jiří Macháček střídá ženy. A to je trochu nuda. 40%

plagát

Ženy v pokušení (2010) 

Scenárista a režisér v jedné osobě Jiří Vejdělek to měl celkem propracované, ale přesto mu pár drobných detailů uniklo. Hlavně je z něj konečně zdatný vypravěč. Zpočátku to bylo takové rozpačité a zahnané do nepříliš pravděpodobného extrému. Nevěra s černoškou v českém filmu je totiž jev velmi zřídkavý. A právě tohle potká psycholožku Helenu, fundovanou odbornici na partnerské vztahy, a po tolika letech spořádaného manželství si to snad ani nezasloužila. Ocitla se tedy ve stejné situaci jako většina jejích klientů. Ještě štěstí, že je na blízku její dcera Laura, její svérázná, extravagantní a sexuchtivá maminka Vilma s jadrnou mluvou a ještě větší štěstí, že je na blízku mladý zajíček Jakub, který je přítelem její dcery a shodou okolností se s její matkou spustí. Jenže tohle milostné vzplanutí nebude mít dlouhé trvání, přidají se výčitky a do všeho zasáhne krutý osud jménem smrt. Film se postupně velmi zlepšoval a svůj rozpačitý úvod vylepšil nasazením ostrého kalibru v podobě postavy Vilmy, bývalé herečky vzpomínající na zašlou slávu, a která si i přes svůj pokročilý věk neodpírá sexuální radovánky, i když je nevyléčitelně nemocná, navíc si celý život vedla archivní sbírku plnou bohatých milostných zážitků, kterou hodlá knižně vydat. Eliška Balzerová zvládla roli s noblesou a šarmem a díky ní postava nesklouzla k pirotesknímu pojetí. Ani další herecké výkony neměly chybu, v některých případech lze hovořit i o autentickém podání postav (Kubařová, Macháček). Film o ženách paradoxně možná více ocení muži, protože pohled na ženský svět tady dostal úplně nový rozměr. Velmi příjemný rozměr z diváckého hlediska. 60%

plagát

Díra (2009) 

Dane se právě se svojí mámou a mírně rozmazleným bráškou Lucasem přestěhoval z Brooklynu do nudného zapadákova Bensonville a z nového domova není zrovna nadšený. Naštěstí je tady sympatická sousedka v jeho věku Julie a jedna bezedná díra v jeho sklepě. Nuda nebude mít dlouhé trvání, protože po objevení díry se začnou dít podivné věci. Každý člověk má z něčeho strach a tajemná díra dokáže strach zhmotnit a to všem zvedne hladinu adrenalinu. Joe Dante je dnes tak trochu zapomenutý režisér s výrazným režijním rukopisem, který po letech zabrousil do oblasti hororu. Díru nenatočil jako drsný nebo krvavý horor (to nikdy nebyl jeho styl), ale spíše invenčně pojatý snímek s prvky hororu ve kterém přesně načasoval, kdy diváka správně postrašit a kdy celou situaci pěkně po "spielbergovsku" odhlehčit. Trio Chris Massoglia, Haley Bennett a Nathan Gamble hrají vzorně a triková stránka filmu je na vysoké technické úrovni, Dante ale na trikové podívané rozhodně nestaví. Má totiž talent výborného vypravěče se srozumitelnou filmovou řečí. Bavil jsem se skvěle.

plagát

Čo sa skrýva za mágiou (1997) (TV film) 

Kouzelník ukrývající tvář pod maskou prozradil tajemství nejznámějších kouzel a triků a kouzelníci mají po kouzlení, Nejdříve tedy divák sleduje jak má jednotlivé kouzlo vypadat a poté je zcela detailně objasněno jeho technické provedení. Je zajímavé sledovat jak většina kouzel vypadá velmi dobře a jak následné vyzrazení dokonalého triku kouzlo naprosto devalvuje. Těžko na tomto dokumentu hledat chyby.