kingik

Ještě než si zgustnete na 50 odstínech šedi, zaposlouchejte se do soundtracku k tomuto kontroverznímu filmu. Soundtrack je na úrovni. Tahle skladba pochází z něj, dočkala se klipové podoby a diváky s ní na film přišla nalákat Elle Goulding. Zpěvačka nemá až takový pronikavý sexappeal. Vzhledově jsem jí nikdy nepřišel na chuť. I hudebně si s ní moc netykám. Její písně mně přijdou na mainstream někdy až moc přemrštěné a málo impresivní. Na jedné straně je fajn, že interpretka je k sobě náročná a nevrhá před posluchače úplný hudební blivajz, ale na straně druhé, mě její songy trochu nudí a netoužím po jejich repete. Bude to platit i pro tuhle její skladbu, ale rozhodně má snahu zaujmout o něco víc, než je u ní obvyklé. Minimálně tím, že k masivní propagaci filmu, můžu připočíst i hudební klip, ve kterém se to hemží prostřihy z filmu, a i když ti dva mladí lidé, co v něm účinkují, jsou hrozní a sexappeal nemají o mnoho větší než rohožka u dveří, tak je to současný fenomén a o tom to je. Takže je možné si ty dva kretény před projekcí filmu prohlédnout a hned víte, do čeho jdete. Tenhle klip v ničem nepopudí. Elle je v něm pořád stejně blond, ale nesympatická baba to není. Písnička nevyzní hned napoprvé, ale úplně zapomenout se také nedá. Má v sobě tvůrčí originalitu, nápaditost, nepůsobí povrchně ani lacině. Klip k ní je zpracován na vysoké profesionální úrovni. Zamrzí, že písnička je až příliš vázána na film. Těžko predikovat, jak by obstála bez existence filmu. Určitě ne tak dobře, pokud jde o komerční hledisko. Určitě se najdou tací, kteří k songu předem zaujmou odmítavý postoj, neboť u nich zafungují předsudky spojené s filmem a tím pádem se předem připraví o zajímavý hudební zážitek. Tenhle song není vyloženě blbý ani špatný. Má jen smůlu v tom, že vznikl k filmu, o kterém se už toho tolik pozitivního napsat nedá. 60%

Trilogie o děvkách na hlídání (Babysitter/Better Watch Out), jak já ji nazývám, by nebyla úplná, kdybych ji nezakončil kouskem, který ji vlastně "odstartoval". Holka nervozní jak panna před felací zavítá do spořádané rodiny, kde mravní kodex je nadevše. Přišla pohlídat tři nezletilé děti. A pouští se do ohrožení mravní výchovy mládeže. Kdyby film byl jen o avizovaných zvrácených aktivitách, nadto byl zakončen bravurním finálním vyústěním, byl by to velmi ojedinělý příspěvek, jenže hned po první polovině se nadmíru hrabe do standardního thrilleru o pomatené ženštině, která hledá náhradu za své mrtvé dítě. A ocením tedy zajímavější první půlku, druhá část už nic extra překvapivého nepřináší. Určitě mně nevadilo, že příběh už v polovině odhalí, jakou motivaci má angažovaná žena, co ji vede k tomu, aby tak jednala. To bylo také povedené. Sarah Bolger je příjemně zlověstná, děti hrály zdatně, rodiče vzorní a ctnostní, ale i oni měli své neduhy. Nebylo moc znát, že Michael Thelin nemá přílišné zkušenosti s celovečerním formátem, zdatně zvládal i drsnější scény filmu. Jen ten nenadále standardní průběh, kdy má žena spojence venku, likviduje potenciální záchranu dětského tria, až k rušivým prostřihům na rodiče užívající si dýchánek, to už byly ty méně zdatné scenáristické obraty. Něco z nich už je divákům známo i z jiných filmů. Vesměs je to natočeno svižně. Otevřené konce nevítám vždy s nadšením. 8/10

Estrád(ičk)a, co zakopla o humor a spadla. A spadla do trapasu, načež byl z toho nepovedený večer, a to hned při své premiéře. Pánové Knor, Mladý a Náhlovský chtěli být od první minuty jiní, než jak je známe. Chtěli být nějakým způsobem originální a svým způsobem zábavní. A rozjezd nevypadal špatně. Knor suše hláškoval, Mladý s Náhlovským nezůstávali pozadu, jejich humoriáda byla v počátečních fázích osvěžující. Jenže to dohromady vydrželo jen nějakých pár minut, než přišel první host, s jehož příchodem všechno šlo do sraček. Kde se totiž zjeví neumětelský, neumělecký přízrak a píča s velkým P kouzelník Nedvěd, je rázem konec šancím, že se divák pobaví. Nechápu, proč toho nevtipného dementa někdo někam může pozvat. Ten by měl mít permanentní zákaz vstupu na obrazovky. Jeho debilní vystoupení, ve kterém jen potvrdil, jak ničeho dobrého není schopen, zabralo půlku pořadu. Dojezd s Františkem Nedvědem byl prakticky bezvýrazný, na čemž nese svůj podíl nedobrý výběr hostů, oba Nedvědy nevýjimaje. Do příště by to chtělo nějaké atraktivnější hosty, co si fakt s humorem tykají, ne kouzelníky a písničkáře za zenitem. Koncept pořadu s mírně anarchistickým vyzněním, co do uchopení zábavy, nebyl úplně nejhorší. Dokonce jistým plusem byla také záměrná chaotičnost a anti-schematičnost, tolik typická pro televizní zábavné estrády, jimž se atypické pojetí vzpíralo. I v méně lidech, respektive v menším počtu účinkujíích, se dá dělat dobrý humor. V odstrašující pódiové scéně s nepříliš ujasněnými nápady a totálně nezábavnými hosty, se však humor dá s úspěchem zavraždit. Knor, Mladý, Náhlovský a spol. jsou solidní vrahounci zbytků kvalitního humoru. Ostatně, vyjmenujte mně oblast televizní zábavy, kterou tv Barrandov (ještě) nezavraždil. 20%

Ššššššššš....(poryv větru)...M.....á.......j......k...u.......M.....á.....j....k....u......šššššššššššššššššššššššššššššš.......Co........je.....R......o....b....e? Já ......tě....tady....v ....těch.....osmi.... tisících metrech....skoro....neslyším.....Myslíš, jestli.....jsem .....přibalil....do ......batohu....paštiku.....Májku? Ne, nepřibalil....neměli ji.......šššššššššššššššš.....M...ááááááá...j....kuuuuuuuuuu.....stalo se něco nepředvídatelného.....mám....erekci......boooooooože......stalo se něco nepředvídatelného.....koule mně přimrzly k cepínu......ššššššššššš. H...n......e....d.....jsem .......u ......Tebeeeee.....vydržžžžž.....Nevydržel jsem pouze já. Nezáživná, nudně podaná horská show, na které je nejzajímavější jak je nasnímaná. Salvatore Totino předvedl extra kamerové kejkle. Baltasar Kormákur by měl zpytovat horu Everest, aby ho už nevracela mezi živé. Ten člověk neumí z tvůrčího hlediska zhola nic. Už jeho předchozí filmy nenadchly, jen jsem hledal mezi členy expedice Marka Wahlberga, jehož spolupráci s ním si oblíbil, ale nebyl tam. Herecké obsazení je druhým výrazným kladem filmu. Ne všichni zajímaví herci dostanou potřebný prostor, ale ok. To podstatné, a sice drama pod majestátní horou, nevyvolal. Drama bylo, jestli v kině usnu. Neusnul jsem, chcípl jsem nudou. Na rozdíl od hrdinů, kteří si to možná užívali navzdory lavině, která zapomněla smést neschopného režiséra. 40%

Když se v prostorách bývalé psychiatrické léčebny, která lehla popelem, sejde dobrá parta pařmenů, je posednutí démonem vítaným zpestřením. Čím méně vážně tenhle horor budete brát, o to více se budete bavit. Mistr agresívních krváků Marcus Nispel nezůstal své pověsti nic dlužen a v téhle činnosti se činí. Co ale žádný z jeho filmů doposud neměl, je komický rozměr a nadhled. Dvě třetiny se horor perfektně prolíná s komediálními prvky. Tahle příjemná kombinace opadne až s blížící se pointou, která odhalí, jak se věci měly se záhadným pacientem, který byl zde kdysi do těchto prostor umístěn a podroben léčbě. Koho bych ve filmu oželel, byla přítomnost jakéhokoliv kněze. I když exorcismus má ve filmu neseriozní rozměr, přece jen ten kněz se zde vyskytuje. Ztvárnila ho nejznámější akvizice filmu, z hlubin zapomenutí se vynořil Stephen Lang. Nejdříve to vypadalo, že do děje moc nezasáhne, neboť skončil zabořený v čelním skle auta, ale scénář ho do filmu vrátil a mně jeho postava do zvoleného konceptu nezapadla. Třetí problémeček nastal s dvojím názvem filmu. Někde je uveden pod názvem Exeter - tak se jmenuje psychiatrická léčebna, a jiné prameny uvádí název Backmask, což je výraz pro titulek zprávy z novin, který si hudební skupina zakomponuje do textu své písně, ve filmu se to zmíní jen tak na okraj, nebylo třeba z toho hned dělat titul pro film. A dál už žádné problémy nevyvstaly. Film pádí splašeně a krvelačně kupředu, do toho dobrá kamera, která neuhne před žádným krvavým detailem, vyhrocený děj je protkán hláškami, neznámá herecká sestava překvapuje, horror-porn slečny nechybí. Dva hororový šílenci, Marcus Nispel & Kirsten McCallion, vůbec poprvé spojili síly. Výsledkem je dynamická jízda ve špinavých prostorách jako stvořených pro podobný typ hororu, jenž si z exorcismu střílí a všude ukapávají a tečou sračky z rozmasakrovaných lidských těl. 90%

Zklamaný německý divák Hans Štetke se nenechal odradit nevalnou úrovní prvního dílu a kino poctil svojí návštěvou i podruhé, neboť nadále věřil v sílu německého národa a chtěl vrátit hrdost německé kinematografii. Ale opět si jen stěžuje: Na ja, sehr witzig! Nemecky narod je f slzach. To neny rezšiser, das ist ein Terorist! Warum nemecky narod must platyt za takofi scheiße Spielfilm. Když byl meine Onkel na fronte, sčilel takofi tčerny žebraky do hlafi, ale any fe snu by cho nenapadlo, že jednou bude botyč chrat v nemeckym filmu. Ja zirala na to jak na zjefeny. Kein ftyp, co tochle mnelo byt?! Nemecky narod habe kein respekt. Toho tčernycho Kerl by nefipral any Ariel. Na to se nedalo dyfat. Nykdy by mne nenapadlo, že lze jit sehr chluboko, ještě chuř než poprfi. Ja nepofazšofala kino nafščeva za wichtig, ale když se chraje nemecky Spielfilm, je to pžimo narodny pofinost. Unbekannte cherci, jak z total ochotnyk difadla. Našch narod milofal Vlastu Buriana, aber hier nebyt ftyp, jen Große Scheiße. Meine chrdost klesla na nejnyžši urofen. Sedam do Volkswagen, necham se fichulit od Claudia Schiffer a pak umyslne sjedu ze skaly. Nicht mehr, bitte. A já dodávám: film na rozleptání mozku. Kurva, jak toto může být v červených číslech?! Tenhle film absolutně nesnese srovnání s žádným jiným filmem. Jsem svědkem zrodu nového žánru zvaného Deutsche Stupidum. Dvě hodiny mně připadaly jako věčnost. Jo, německá kvalita, pevnost a blbost. 0%

Jsem velice rád, že jsem se vyhnul artovému gang bangu ve čtyřech. Představa, že kouřím Hooperovi, lížu koule Weirovi, honím Cuarónovi a jsem nucen strkat dildo mezi roztažené půlky Hazanaviciuse, byla opravdu trochu růžová. Rozhodl jsem se, že se zachráním. Jedinou možností bylo v kině vyhledat film, kterému předchází špatné přijetí u kritiky. A podle negativních ohlasů to byla právě tahle comicsárna. Kurva, to nebyl až tak špatný film! Smůlu měl v tom, že měl jen devadesát minut na to, aby do sebe naskládal přehršel atraktivních diváckých atributů. Přitom se mu to optimálně nepovedlo. Film je jimi přecpaný, něco se smrklo na překotně kratší úseky, takže divák nemá šanci s filmem tolik souznít, rozjezd je zbytečně zdlouhavý, dostavuje se občasná inklinace ke sterilnímu zážitku. První půlka nepřináší moc vzruchu, nic závratného se nedělo, film stagnoval, druhá půle je dynamická. Získaných schopností u Bena, Sue, Johnnyho a Reeda si divák také zrovna moc neužije. Jejich schopnostem je věnován jen asi pětiminutový úsek a tím to hasne. Zvláštní bylo, že postavy ve filmu nebyly pojmenovány podle svých schopností. Reed, co natáhne tělo jako harmoniku, je pořád Reedem, nikoliv Mr. Fantastic, platí to i u Bena, který je kamenným obrem se super silou, i u globálně hořlavého Johnnyho. Největší záhadou pro mě bylo to, jak se Sue dostala ke své schopnosti vytvářet silová pole, když na Planetě Nula, ani s ostatními nebyla. Nevím, jestli mně to uniklo, ale je fakt, že se zde vyskytují scény, které nemají ideální návaznost, nebo naopak některým scénám chybí podstata. A jak parta přišla k názvu Fantastická čtyřka, to přijde až v samotném závěru filmu. Jak se první půlka filmu nepatřičně, nevzrušivě a neakčně vlekla, druhá je poměrně uspěchaná. Režisér chce za těch druhých 45. minut stihnout až moc. Do této fáze se toho hodně nakupí - rozbroje vědeckého týmu, Reed je od zbytku týmu dobrovolně odtržen, místo jeho pobytu je neznámé, v souvislosti s jejich schopnostmi se vyrojí otázka, co s nimi, čtyři "postižení" by rádi vrátili zpětný chod, aby byli zase jako dřív a tak dále. Finále filmu spočívá v tom, že se Čtyřkou má nevyřízené účty mozek projektu, který byl na Planetě Nula ponechán výpravou napospas osudu. Domněnka, že zemřel, se ukáže jako mylná. Vědec prodělal mutaci, stal se mocným, říká si Doom a hrozí Zemi nemilosrdným zánikem. Z druhé poloviny filmu je cítit uspěchanost. Nechybí ji však temný ráz a akčně dynamické tempo. Ve výsledku je film poměrně nevyrovnaný, kvalita triků není na špičkové úrovni, ale ani není nijak extra rušivá, temný odstín příběhu dodal zajímavé ponuré pojetí, kterou tahle filmová verze vládne. Režisér Josh Trank se od filmu distancoval, hned tak nebude připuštěn k velkorozpočtovému natáčení. Pro mě to naopak byla záchrana, že dál brakově žiji a nemusím šukat artové buzny. Film tak hrozný není. Měl jsem to nastavené tak, že jsem od námětu a následného zpracování nečekal umělecky sofistikované dílo. Když k tomuto filmu přistoupíte podobně, docela si ho užijete. Úplně normální comics. 60%

Pokud Krejčířovi (ne)závidíte jeho 35letou jihoafrickou milenku, měli byste se podívat, jak to s ním bylo, než smočil do JARky. Co na tom, že film velmi často osciluje mezi krimi, životo(po)pisným drama, akčním dramatem a parodií. Síla filmu tkví v tom, že se v něm pojednává o "aktuální" postavě, respektive o člověku, který je naživu. Není to tedy případ žánrově spřízněného filmu "Příběh kmotra", v němž kmotr Mrázek už dávno poskytl dostatečné hnojivo fialkám. Každopádně je český film bohatší o nový žánr, jehož název si může každý divák vymyslet podle toho, co mu na filmu o signifikantních zločineckých postavách našich zdejších luhů tvořených z vytunelovaných bank a hájů, v nichž tihle ptáčci mocně a úspěšně cvrlikali, až jim jejich hrdélka zaškrtil mamon. Oba filmy spojuje jméno investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Ten opět spolupracoval na scénáři a tím dodal filmu na určité věrohodnosti, která je ale dost relativní. Filmu rozhodně nejde o stoprocentní autenticitu, usiluje především o nezúčastněný náhled na zločince, který ovládal podsvětí, šířil strach a plaval kraul v penězích. Je nepřehlédnutelné, že Radim Kraviec alias Káčko je zde líčen jednostrunně, po celou dobu je bezcitným hajzlem, který nikoho nešetří. Jen minimálně dějem prosvitne jeho "citově" zvýšený zájem o (umučeného) otce ((ú)trapný Jaromír Hanzlík), atraktivní partnerku Sandru (sexuálně zajímavá Vlastina Svátková), ale jinak jde přes mrtvoly. A zajímavým zjištěním bylo, že panickou hrůzu v něm vyvolal pouze zvuk zubní vrtačky, co se linul ze zubní ordinace, když čekal na stomatologický zákrok. Kraviec byl obklopen bezcitnými sviněmi jako byl on sám. Ani jeden z jeho kompliců neměl v sobě zábavný rozměr. Obávaného vraha Siváka přezdívaného Řezník neopatřil Alexej Pyško žádným vyšším a zapamatovatelným rozměrem, "slušný" darebák Milota Miroslava Etzlera také za moc nestál, nejblběji a nejméně uvěřitelně působil (známý) politik Tomáše Jeřábka. Divák sice pozná, jakého ministra a budoucího premiéra vlády představoval jeho politik Klein, ale zde už film nabral nevítaný parodický rozměr. Nejzábavnější byl donchuánský "la(j)nař" v podání Jana Révaie. Větší prostor dostal Kraviecův důvěryhodný komplic ztvárněný Predragem Bjelacem. Ten story opatřil voice-overem hned, co příběh přestal komentovat jeden z vyšetřujících policistů, Filip Čapka. Ten spolu v tandemu se Zdeňkem Žákem působil jako zjevení. Ani o jednom z nich se nedozvíme nic z jejich soukromí, není to ani lepší s diváckými sympatiemi směrem k nim. A nechce se mně tvrdit, že by snad někdo dokázal fandit Káčkovi, ale Hynek Čermák ukázal, že má na to poškádlit divácké sympatie. Nyní k tomu, co film shazuje. Je to vlastně každá akční scéna, o kterou se film pokusí. I vraždy mohly být znatelně propracovanější i realizačně méně odbyté - vždyť jedna z obětí po smrti zřetelně dýchala(!), v nich měl navrch "Příběh kmotra". Pozornému divákovi možná neujde, že některé technologické vymoženosti v tom popisovaném období ještě neexistovaly. A sexuální scéna se Svátkovou potěšila prsa chtivé oko, ale k jejímu obnažení mělo dojít rozhodně víckrát. Film shledávám o stupínek zajímavější a podstatně dynamičtější a kupodivu i uvěřitelnější než byl ideově zatížený "kmotrák", i když známky za technické pasáže neudílím nijak vysoké. Na Seychelách prostřednictvím filmu, respektive pokračování, určitě nebudu chybět. 70%

První "lesní" Found Footage záležitost, která se objevila v našich kinech od dob Záhady Blair Witch (domestikovaná série Paranormal Activity do toho nespadá). A to už je pěkných pár let, nemyslíte? Nejslabší nemáte padáka, ale Jákla, Čikatila a bezva noční můru. Jo, a padák si pro jistotu vezměte sebou, abyste po filmu bezpečně přistáli. A syrové maso před tepelnou úpravou přece jen pro jistotu schovejte do lednice. Ale ne, kurva, do města Lednice, ale do takového toho chladícího boxu, který za nocích luxujete, když vás přepadne (ukrajinský) hladomor. Tým mladých a amerických dokumentaristů se v roce 2012 vydává na Ukrajině po stopách maníka jménem Boris, který byl obviněn z kanibalismu poté, co přibližně před dvaceti lety za podivných okolností zabil a snědl svého kolegu. Úvod je v rámci ff subžánru poměrně standardní, pár ne úplně poutavých rozhovorů vedených v ruštině střídá postupný přesun štábu do opuštěné chaty v lese, kterou kanibal dříve obýval, seznámíme se s místním průvodcem a vědmou, s níž záhy dojde na vyvolávání duchů. Tým je v pohodě až do doby, kdy se jim ze záhrobí ozve kanibal Čikatilo a v žádném případě se nechce kamarádit. Chce hlavně maso a vrátit se mezi živé. Dejme tomu, že chování postav filmařů zachycených ve filmu, lze v určitém úhlu tolerance považovat za autentické a reálné. Proč ne, podporuje to fakt, že o známé herce se nejedná, film nemá úvodní titulky, iluze reálného dokumentu je (téměř) dokonalá, až na několik zásadních elementů, které přece jen diváka utvrzují, že se jedná jen o filmovou story. Je důležité zdůraznit, že film samotný totiž pracuje s množstvím ne zcela reálných prvků, jedná se mimo jiné třeba o výše zmíněné vyvolávání duchů, či jakýsi zvláštní druh posedlosti a prokletí. Film po zvolněném rozjezdu náhle začne nabírat na obrátkách, spád událostí se začne zběsile vršit a příběh dostane dynamické koule. Postavy začnou nevysvětlitelně mizet ze scény, u aktérů z řad dokumentaristů dojde k nevysvětlitelným výpadkům paměti, sychravé zimní počasí ještě znásobuje velmi zlověstnou atmosféru, která z minuty na minutu nabírá na husté konzistenci. S tím se přidá i mírná nepřehlednost v některých sekvencích, ale bez ní se to v případě ff jen málokdy obejde tak, abyste měli vždy pocit, že vám "autentická" kamera vždy umožní účinné zorientování se v terénu. K slabinám filmu patří i nepropracovaný závěr, kdy by bylo záhodno prodloužit film o čtvrthodinu. Režisér film zbytečně kvapně a unáhleně ustřihl v nejlepším. Atmosféra strachu intenzivní a nepolevující, štáb zažívá solidní noční můru na působivě nehostinném, opuštěném a prokletém místě uprostřed hvozdů. Příznivci nechutností nebudou mít úplný rej. Nějaký ten ukousnutý jazyk je sice k vidění, ale není to nic mimořádného. Když šlo o kanibalismus, mohlo se přidat pár preparací. Z hlediska českého diváka je stejně největší raritou, že jde o film režírovaný Petrem Jáklem. Ten se mohl opřít o producentskou záštitu známého režiséra Roba Cohena, což je i vstupenka do amerických kin. Jáklův debut Kajinek trpěl tvůrčími a technickými nedostatky, ale zde technická nedokonalost obrazu i zvuku je zcela záměrná. Z tvůrčího hlediska se sice slibovalo víc, než se nakonec dostálo, ale natočené, vymyšlené i zahrané je to schopně. Divák bude mít určitě nepříjemný pocit sáhnout po skleničce s pitím, kterou bude mít postavenou na stolku. Zvláště večerní projekce senzitivním divákům připraví krušné chvilky. Petře, Petře, tohoto vepře jsi pěkně opepřil. 80%

Nicholas Winding Refn a Ana Lily Amirpour si horlivě telefonují, že jim jakýsi neznámý Jon Knautz fušuje do "árt" hororu. Jaká to troufalost. Víc erotiky než hororu. Víc ženského náhledu. A hodně moc Alexis Kendra. Spermoňové, máte-li patřičné charisma, můžete okouzlit kdejakou poběhlici, která si pak s vámi vyřídí účty, až ji odvrhnete. Atraktivní striptérka Venus sice může mít na vagině deset chlápků najednou, kdoví proč ji nenechá klidnou fotograf, který nehodlá v jejich započatém vztahu pokračovat. Zhrzená Venus za jeho chladným chováním vidí jinou ženu, její mysl ovládne paranoia a zhoršené rozeznávání reality od bludů. Na filmu je znát, že společný scénář, který představitelka hlavní role uklohnila s režisérem, psala z větší části ženská ruka. Zpočátku je film nabitý erotikou a sexuálností, což provází v podstatě celý děj. Hororových scén je pomálu, drastických scén je jen zlomek, přesto je film působivý, hrdinka šílená, celé stylem hozené do artových vod. Je to vlastně příkladná studie ženství, ženských reakcí, ženské žárlivosti. O důvod víc, aby režiséři si všimli skrytého talentu Alexis Kendra, která to dala přesvědčivě. Originální atmosféra se line celým filmem. Režisér věděl, jakou exkluzivní ženu má před kamerou, tak ji tlačil do explicitnosti. No, postupně trochu ubral, herečka bude ale mít co dělat, aby to v budoucnu překonala jinou rolí, jedině snad rolí v pornu, jinak nemá šanci. Vznikl nezávislý filmeček, který určitě nebude vyhovovat každému. Na to je až příliš specifický. Mě zaujal, závěrečná pointa, jak to celé bylo, byla dobrá. A celé to bylo takové odlišné a zvláštní. Taková nevšední změna v hororově laděném filmu. 10/10