C0r0ner

Peter Berg se pomalu ale jistě stává mým oblíbeným režisérem, protože dokáže točit filmy tak dobře, že jsou strhující, ať už mapují jakékoli téma. O průseru BP jsem toho moc nevěděl, ale takhle zpříma jsem skoro cítil ten žár zapálené ropy a musím smeknout před všemi lidmi, kteří pro záchranu plošiny položili životy. 80%

Nuda k posrání #81. Viz Osvícení. 30%

Několik scén bylo vážně nervy drásajících, ale bohužel ty dvě a půl hodiny čistého času totálně zničily místy skvělou atmosféru. Konec parádní, ale co naplat, když se člověk určitě polovinu doby nudí. Na druhou stranu je nutno přičíst k dobru, že Mzda strachu má i po víc než šedesáti letech co nabídnout. 55%

Viz Panika v městečku. 85%

Bohužel to zkazilo pár logických failů (zajatý Němec), které by se v žádné válce rozhodně nemohly udát, takže ve výsledku jenom průměr. Příběh jako takový je ale zajímavým pohledem do týla nepřítele a díky skvělým hercům jsem jim celou tu anabázi věřil, i když to byla občas trošku nuda. 60%

Ústřední dvojice (především Washington) je skvělá, ale že by mě to dvakrát bavilo, určitě říct nemůžu. Fuqua je sice dobrý režisér a Ayer skvělý scenárista, ale tentokrát se mi jejich spolupráce moc nelíbila a tak nějak jsem se prozíval až ke konci, který mi taky dohromady moc neřekl. 55%

Čtyři (really?) scenáristé se museli podílet na vykrádačce deseti jiných filmů, aby napsali něco, co bych možná napsal sám za jeden den. Vizuál ale byl špičkový, příšerky zajímavé a když k tomu připočítám to, že jsem se nenudil, tak je z toho v rámci určitých možností příjemný zážitek. 70%

Ta squadra byla tak strašně pravděpodobná jako moje participace v českém vesmírném programu. Multikulti mrdka, na kterou mě fakt sralo koukat, nicméně jsem se nenudil a závěrečná řežba zase stála kurva za to. Proč se tohle natočilo, netuším, ale kdyby se tak nestalo, tak by žádná škoda nevznikla. 50%

O´Connor podruhé a znovu je to paráda jako svině. Nebude náhoda, že se v jeho filmu opět ukazuje špičkový scénář (na který stačil jediný člověk). Víc takových filmů, kde se jede spíš na vnitřní propracovanost než na laciné efekty a jednoduchá schémata, která sice fungují, ale zajímavá nejsou. 90%

Začalo to na tučných čtyřech hvězdičkách, ale každých patnáct minut jsem ubíral deset procent, až jsem skončil na bídných dvou. Proč se z toho musela stát infantilní a trapná demence ve stylu Jitřního poutníka? Proč mi přijde, že to bylo určeno dvanáctiletým dementům a nikomu jinému? 30%