Flaxik

Tvrdit, že Survivor je lepší než tohle mi připomíná snahu povyšovat úžasný a barevný skvrnitý tyfus nad obyčejný a smradlavý tyfus břišní.

Krásný čtyřhvězdičkový historický film. Ale těch matiček Rusí se tam vyskytovalo nadkritické množství, patetické texty házel scénárista lopatou a je to škoda, opravdu to rušilo. Kozáci zas takovou láskou k matičce Rusi nehořeli (i když Taras měl na konci opravdu plamenný proslov) a kdyby se po téhle stránce tak netlačilo na pilu, váhal bych mezi 4 a 5 kousky.

Jen a jen za tu část s Adolfem. Ta byla na čtyři, spermie byla s bídou na jednu a homodlaci byli čistý odpad. P.S. :Všiml si někdo, že všichni Němci mluví německy, jenom Adolf mluví buď naprosto nesrozumitelnou hatmatilkou, anebo sice německy, ale naprosto mimo téma? P.S.2: Filmy, na které je v Chilleramě hojně odkazováno, sice znám, ale stejně jsem si to neužil.

N.E.U.V.Ě.Ř.I.T.E.L.N.É! Oceňuji potenciál tohoto pořadu, neboť dokázal vyvolat z hlubin vaší duše to škodolibé já a s pomocí nevelkého množství alkoholu to byla jedna z nejzábavnějších estrád, které bylo možno v televizi zahlédnout. Zlomyslné čtyři hvězdy. Nemohu jinak.

Nudné představení o tom, jak banda vydlabanců nedokázala vyřešit jednoduchý rébus s nasraným okounem 100 metrů od břehu. Jejich kočkování s rybářským snem Jakuba Vágnera bylo naprosto tragické a ti dva idioti, co psali scénář, by zasloužili alespoň dvě sezóny odbahňovacích prací na Třeboňsku. Bez grogu. Když už lodní posádka nedělá píčoviny, směřující ke zhoršení jejich situace, tak žvaní o nesmyslech. Rybka šipka byla rozkošná a vlastně ani nevadilo, že vypadala, jak z raných osmdesátek. Za ní a za vcelku povedený konec tedy ty dvě koljuščí hvězdičky asi vypotím.

Velice pěkně a přehledně vysvětlené, jak vznikli Rudí Khmerové, jak se dostali k moci a proč se u moci neudrželi. Otřesná exkurze do světa, kde díky mocenským hrátkám trojice USA×Čína×SSSR pokapalo téměř 30 % obyvatel Kambodže. Největší ironií je, že režim Rudých Khmerů nakonec svrhli Vietnamci, protože i na ně bylo Pol Potovo pojetí komunismu trochu silná káva.

Doporučuji překonat úvodní relativně nudnou půlhodinu, než si navyknete na podivné tempo vypravěče. Pak se dozvíte spoustu věcí, které jste se možná ani dozvědět nechtěli. Pití lidské žluči pomáhá proti horečce dengue, proto je dobré s sebou pořád jeden rezervní žlučník nosit a občas si loknout. Když se rozkládají lidská těla v bahně, bublá to, jako by se vařila. Též je zajímavá názorná instruktáž, jak podřezávat člověka, aby u toho zbytečně neřval, případně jak měnit techniku, když už vás z toho začne bolet ruka. Vše od odborníků na slovo vzatých. Údajně se na každou svini vaří voda. V Kambodži se bohužel dozvíte, že bez ochotného řezníka se svině v klidu dožije důchodu. Dobře natočený dokument, jehož účastníci vás znechutí k blití. Žádné výčitky svědomí, žádné omluvy za to, že vraždili lidi jak prasata (Byli to přece "nepřátelé národa") jen strach, že si poškodili karmu pro příští životy (u jednoho z nich).

Rozplývat se nad tupě čumící Alicí Vikanderovou a zcela ignorovat, že tam hrála Antje Traue, je jasná známka zamrznutí v postpubertální fascinaci hloupými kravkami. Jedna za pěkné přemnozí efektové (ale byla roztomilý) a ta druhá samozřejmě za Antje.

Ocelová Barbara tu prostě exceluje. Trochu i worduje, bohužel stále jí chybí ten zásadní powerpoint a to že není schopna se po svléknutí otočit a ukázat frontpage. Tak dobře, vím, že se od ní v žádném filmu už full frontalu nedočkám, ale tady opravdu nechybělo moc. Mrzutou věcí zůstává, že kromě perfektního Barborčina představení stojí ten film za vyliž. Ukrutná nuda od začátku až do konce, pan sochař se snaží vypadat jako Christopher Lee, pan strýček se stylizuje jako Vincent Price a všichni dohromady hrají hovno. Za dvě.

Kdyby vás snad zajímalo, jak to bylo s těmi Rudými Khmery, tak si tenhle film nepouštějte. Je totiž film o dvou (občas i více) novinářích, kterým dělá v pozadí stafáž kambodžských motykových zabijáků. Ze 140 minut se tam vlastní Kambodži (ne, sezení v kavárnách a na velvyslanectví do toho nepočítám) věnuje nějakých 20 minut. Je to ale opravdu hutných a výživných 20 minut, proto ty dvě hvězdy zůstanou. Jinak je to lopotně natočená kravina s otřesnou hudbou (Oldfield si zjevně vybral slabší chvilku) a nulovým dějem a jestli nejste opravdu skalní sběratelé indočínských témat, tak si to smažte ze seznamu.