MarekT

Další výborný Švankmajer, zde asi nejnápaditější vůbec. Nejvíce mě zaujaly uši jako motýlek. Film mi občas přišel jako hororová parodie (dobývání se do místnosti), otázka je, zda to byl záměr... Z vtípků bych ještě vypíchnul pohlavní ústrojí, které dobře vyjadřuje, proč mám surrealismus rád - není jim nic svaté.

Jestli měl film odradit od zeleniny, tak se trochu minul účinkem.

Spolu s Jídlem (jaká náhoda, další gastronomické dílo) asi nejlepší Švankmajerův film, pro mě tak trochu vyznívající jako parodie na romantické filmy.

Potom, co jsem se podíval podruhé (sledoval jsem po sobě), se musím přiklonit k čtyřem hvězdám. Jsou tu sice vtipy geniální - například symbolická lebka rozežírající plakáty, pitva Stalinovy busty nebo (a to mě na rok vzniku celkem překvapilo) satira na naši společnost, která ráda tehdy nosila vlastenecké motivy. Jenomže na druhou stranu plastelínoví pionýři jsou trošku mimo, stejně tak přehnaný je graf plánu a trochu jsem nepochopil zařazení písně "Kávu si osladím". Přesto však Švankmajer dokázal, že má cit pro hororové scény (myslím tu operaci, ale to berte trochu s nadsázkou :-)) a opravdu břitkou politickou satiru, díky které jsem si ještě více uvědomil, jak velké břečky jsou dnešní pořady typu Politická střelnice.

Když jsem se rozhodl také podívat na zub tomuto filmu, čekal jsem, že to bude, jak se říká, přeslazená limonáda a hodnocení by se tak nebezpečně blížilo odpadu. Naštěstí se tak nestalo - navíc jsem si řekl, že tohle zkusím hodit za hlavu a brát to s rezervou, protože by bylo v konečném důsledku dřívím do lesa rozepisovat sonety o tom, že mě to nedojalo a obě oka zůstala suchá (také nakonec zůstala). Když už se zaměřit na problémy, tak na pořádné. Hned v úvodu jsem byl šokován stylem vyprávění příběhu. Čekal jsem spíše příběh z minulosti, takhle to vyznívá jako jakési pokračování či navázání na "první díl" něčeho. Skutečná mistrovská díla nemají pokračování (proto také Psycho II bylo natočeno až tři roky po smrti Mistra; výjimkou je snad jen Kmotr, který se dá ale vyprávět jako jeden ucelený příběh). Titanic se tedy nemůže označovat ani náhodou jako klasika. Přesto mu v tomto směru nemohu upřít jednu věc - snaží se částečně odkazovat na zlatá holywoodská léta, kdy byly i hudební doprovody takové více podobné než dnes. Stačí se jen podívat na plakát, co máme zde - jako by z oka vypadl právě těm skutečným klasikám. Jenomže ty měly pestřejší paletu uměleckých prostředků, nesahaly ke kýči hned zkraje, ale až na konec, a navíc se dají vyložit i jinak než romantika (slavnou Casablancu, můj nejoblíbenější romantický film, vnímám po čtvrtém shlédnutí definitivně i jako plnohodnotné protiválečné drama, čemuž napovídá třeba atmosféra). O tom, že v hlavních úlohách jak u Gone with the Wind, tak zmíněné Casablancy účinkovaly skutečné herecké osobnosti (i když herci je zde jedno z posledních, co bych chtěl nějak kritizovat; naproti tomu dvojice jako Bergman - Bogart či Gable - Leigh jsou trochu jiná liga), o tom bylo už napsáno mnoho. Styl vyprávění příběhu také nabízí několik nedomyšlených věcí - například si myslím, že by se mohla rozvést minizápletka s pokerem, což vzhledem k tomu, že se jedná o vzpomínky, nejde. Moc se mi také nelíbilo, když zničehonic jsme se vrátili z příběhu do současnosti - tady musím navázat na uživatele PaRi, který výborně poukázal na u mě také oblíbeného Shakespeara - nebo si snad někdo myslí, že kdyby nejen Romeo s Julií, ale třeba i Othello či Macbeth byli vyprávění pomocí flashbacků, byla by to stále mistrovská díla? Nehledě na to, že scénář nedomyslel fakt, že jsem si říkal "Jak se vlastně ta Rose zachrání?", být to však vyprávěné normálně, možná by měl příběh "větší šťávu" a byl bych si nejistý ("Zachrání se vůbec?"). Ale abych jen neodsuzoval, na filmu je dobře vidět, kde je Cameron jako doma. Katastrofická část film zachraňuje, je totiž vidět, v kterém žánru Cameron začínal a že se mu tam dařilo. Co se týče technické stránky, ta je sice dokonalá, ale to v dnešní době není nic přelomového, dnes je totiž prakticky každý film dobře natočen. Přijde mi ale divné zaobírat se jen jí a hodnotit automaticky jen kvůli tomuhle pěti hvězdami. Mě totiž nestačí, když film je jen dobře natočen, měl by mít i něco víc (tady nemyslím hlubokou myšlenku, tu hledám jen tam, kde by být měla, a ne u romantických či komediálních snímků). Co se týče stránky umělecké, ta je, jak jsem naznačil, slušně zvládnutá. Kate Winslet zahrála dobře, a i když její partner DiCaprio měl podle očekávání slabé chvilky, některé části se mu zase povedly. Ani ty monstrózní tržby mě neuspokojí, navíc bych se výdělky moc neoháněl, při přepočítání tehdejší měny je nejúspěšnějším snímkem všech dob Gone with the Wind a ne Titanic, a hlavně, úspěšnost v kinech neznačí skutečnou kvalitu filmu (snad všichni víme, jakou návštěvnost měly Troškovy Kameňáky a jaké mají hodnocení zde na databázi). V konečném účtování tedy hodnotím dvěmi hvězdami (40%), film je sice megalomanský a pozitivně se to projevuje, ale nedal jsem se tím oslepit a tak tedy moc dobrých věcí k tomu ve filmu nenacházím (hlavně při těch výhradách, co mám). P.S. Zajímavý, více než deset let starý rozbor filmu na Britských listech.

Rozhodně to není film úplně na odpis, jelikož je zde vidět, že Troškův záměr ukázat život na obyčejné vesnici byl myšlen dobře. Charaktery jsou dobře roztříděné, a jak je u Trošky nezvyk, některé postavy jsou i dobře zahrané (Růžičková, Lábus a hlavně Kopřiva), bohužel u jiných je to horší (Růžička, většina mladších postav). Přesto i přes ten dobrý úmysl a překvapivě dobře napsaný scénář, na němž je vidět, že autor z vesnice pochází, nemohu se přenést přes ty dvě hvězdy, které dávám za zpracování a herce. Důvod je prostý - Troškův italský styl humoru mě prostě nesedí a místy mi přijde trochu sprostý, ale narozdíl od těch jeho kamenožertovných výtvorů nemohu říct, že by tu nebyly dobré vtipy - zasmál jsem se pětkrát, což je ale na 83 minut málo. Nepomůže tomu ani fakt, že v pojetí venkova je v lecčems lepší než tematicky podobné Vesničko má středisková. Rozhodně další důkaz, že před revolucí Troškovi řemeslo šlo od ruky, nicméně pro mě to není až taková klasika, jako pro část národa (tím jim však nechci spílat, sám nejsem úplně bez poskrvnky a hlavně každý má právo se smát, u čeho chce).

Takový oddechový film na jedno dopoledne... Vím, komentář není moc výživný, ale přesto si myslím, že tento romantický film nemohu okomentovat jinak, než na čemž se zakládá - tzn. jako klišé.

Příběh této pohádky se mi časem vytratil z paměti, na jednu věc ale nemůžu zapomenout - na písni Královské reggae jsem ulétával jako dítě (také proto tento úsek filmu mám dodnes uchovaný na VHS) a dnes si rád vzpomenu s pobaveným úsměvem.

Petr Nárožný opravdu snad nikdy nezklame, zbytek obsazení také není špatný, ale co mi této jinak nevinné pohádce zabraňuje dát více hvězd, je ta úděsná hudba (v čele s kultovní hitovkou), na kterou jsem si při sledování vypěstoval alergii.

Jednu chvíli mě snímek tak vytáčel, že jsem ho chtěl poslat snad i do odpadu. Jenomže ono si to chtělo na postavu Raymonda asi zvyknout, jako v případě Charlieho - zbývající hodinu a půl mi totiž už tak nevadil, ač si myslím, že charakter nebyl napsán zrovna přesně. Věrohodnost autisty bych zrovna nechválil, některé situace se mi vážně zdály přehnané a v rozporu s tím, jak zní oficiální stanovisko ohledně této poruchy. Přesto bych nechtěl nějak vinit samotného interpreta postavy Dustina Hoffmana, za nic nemohl. O to víc u mě stoupl, když si po dobu natáčení údajně nebyl jist svým výkonem. To spíš ten scénář - ano, vím, že dostal Oscara, akorát se mi zase potvrdilo, že někdy Akademii stačí, že to je o duševně nemocném a že konec je (nechutně) dojímavý. Navíc jsem si všiml, že film v této problematice opomíjí, že to není s autismem až tak lehké, jak se to podle filmu zdá. Stejně tak se mi nelíbil Tom Cruise - jak už je zvykem, nezahrál zrovna dobře. Co se právě týče těch hereckých výkonů, největší pochvalu bych i při vší úctě k panu Hoffmanovi směroval k Valerii Golino, jejíž postava se mi zdála z ústředních postav nejvíce sympatická díky tomu, že si zachovala nejvíce zdravého rozumu. Teď bych se chtěl dostat k hodnocení - nejsem jsem si moc jistý, protože nemohu rozeznat záměr režiséra - chtěl opravdu poukázat na tuto problematiku nebo jí jen maskoval další limonádu? U staršího snímku bych si byl jistější, dnes, když nám lidem jde spíše o peníze, nevím. Cítím se na dvě hvězdy, ale jelikož jsem tak mírný, a hlavně, když jsem dal tematicky podobnému (a hlavně slabšímu) snímku jménem Forrest Gump o stupeň lepší známku, dám ji i zde. *** Doplněk (15.8.2009): Po shlédnutí tematicky obdobného "Byl jsem při tom" snižuji o hvězdu.