Tma/Světlo/Tma

Na počátku byla tma, pak se začalo něco dít a ve světle stísněného pokoje se začal postupně tvořit z hlíny (připomínala mi tu, z které vyšly chobotničky z druhého patra) člověk. Ruce, nohy, oči, mozek, jazyk... všechno to spořádaně pochoduje do pokoje, samozřejmě vyjma penisu, který je nutno nejprve pořádně zchladit. Nakonec z toho překvapivě vznikne člověk. U většiny kratasů se dočkáte výrazné poenty. Tady se stane přesně to, naco vás snímek 7minut připravuje a přesto vás Švankmajer dostane. Z bezvýznamné hmoty se kterou jsem neměl nejmenší soucit se stane lidská bytost, dýchající člověk. Ten obraz mi vyrazil dech, připomínal mi mou vlastní smrtelnost, začal jsem k té hroudě něco cítit. Už mi nebylo jedno, kde se kousek hlíny připlácne, nebo ubere.Chtěl jsem, aby to v té chvíli skončilo a najednou světlo opět zhaslo...Vtipná, morbidní genialita na třetí!! (08.09.2010)

Po Alence se mi dostal "do rukou" tento Švankmajerův krátkometrážní film, ve kterém dochází ke stvoření člověka velice netradičním a do jisté míry agresivním způsobem. Opět mě jako diváka zaujala použitá animace a práce s materiálem, který byl použitý k vytvoření onoho člověka. Zkrátka velice povedená filmařská jednohubka, která zaujme jak zpracováním tak tématem. (29.06.2015)

Mýtus o stvoření člověka po švankmajerovsku. Nikoliv boží prozřetelností, nýbrž tvůrčím (či spíše konstrukčním) "auto-aktem" se člověk stal člověkem. Odkud se materie pro jeho stavbu vzala netřeba řešit - prostě tu byla a přišla, odkud si z nadreality. ... Na počátku byla tma. Pak si (budoucí) člověk rozsvítil, aby viděl, co to vlastně páchá, nakonec však, stísněn v jednopokojové malosti, raději zase zhasl. A od té doby bloudí v temnotě celé lidstvo. ... Každopádně výborný příklad filmu, kde se výtvarné zpracování a nosnost myšlenky snoubí na vysoké úrovni. (24.10.2011)

Další výborný Švankmajer, zde asi nejnápaditější vůbec. Nejvíce mě zaujaly uši jako motýlek. Film mi občas přišel jako hororová parodie (dobývání se do místnosti), otázka je, zda to byl záměr... Z vtípků bych ještě vypíchnul pohlavní ústrojí, které dobře vyjadřuje, proč mám surrealismus rád - není jim nic svaté. (21.07.2009)

"Budiž světlo!" - 'cvak, cvak, cvak' - "Šéfe, někdo ukrad žárovku." Má to koule, v tomto případě doslova :-). Tma/Světlo/Tma patří k mým nejoblíbenějším dílkům českého režisérského velikána. Ze Švankmajerovy mozkovny opět srší nepřeberné množství nápadů dokonale převedených na filmové plátno. (09.10.2007)