MarekT

Nový coby anglický baron s neznalostí "svého" jazyka pobavit dokáže, stejně jako Gollová, která chodí dveřmi tehdy, jen když má problémy. Ovšem film samotný je někdy až tak ujetý, že to někdy působí spíše trpce. Navíc toto duo natočilo lepší komedie a třeba ve srovnání s americkou Leopardí ženou prohrává film ještě výrazněji - nalejme si čistého vína, ale Katharine Hepburn tenhle typ role zahrála podstatně lépe... Lepší tři hvězdy.

Moje skepse nebyla na místě. Rozhodně to není jen film jedné písně a jedné slavné repliky, navzdory jisté otřepanosti ve scénáři film baví po celou dobu stopáže, a ani ten narychlo dopsaný konec tomu neubližuje. A je až neuvěřitelné, jak jeden herec dokáže jinak podprůměrně vyznívající celek takhle vyzdvihnout. Přitom hlavní postava papírově nemusí působit sympaticky, třeba ten životní postoj toho alter-ega by v normálním filmu nemusel působit příjemně, ovšem charisma Oldřicha Nového dokázalo zázraky. Samozřejmě podíl na úspěchu nemá jen on - zaujme také jeho protějšek Adina Mandlová, která je opravdu krásná a v tomto směru je mezi českými herečkami o několik mil napřed. Taktéž se přidávám k ovacím a uděluji pět hvězd.

Škoda talentů Vladimíra Menšíka a Ivy Janžurové pro takovýto film.

Nic moc. Dvakrát se do jedné řeky opravdu vstoupit nedá a Julia výjimečně i z mého pohledu nepůsobí sympaticky.

Nemyslím si, že si film zasluhuje až tak vysoké hodnocení, přijde mi totiž na stejné úrovni jako o dva roky starší americké zpracování Toma Sawyera (navíc je zřetelné, že se čeští autoři Twainem inspirovali), které má zde o třicet procent nižší hodnocení. Ale i tak se jedná o celkem pohodový snímek o partě kluků, kde si někteří mohou zavzpomínat a ožije v nich kus rošťáka.

Příjemný chlapský film, který v rámci žánru překonává i můj dosavadní vrchol v podobě Darabontova Shawshanku. Paul Newman za svůj život odehrál opravdu hodně kvalitních rolí, ovšem tahle v jeho životopise asi nejvíce vyčnívá (Akademie, jak už jsem tak nějak zvyklý, selhala a jeho výkon ponechala pouze ve stavu nominace). Podobné snímky mě sice tolik netáhnou jako jiné oblíbené žánry, ovšem díky Lukovu charismatu své mínění nejspíš přehodnotím.

Když si tak pročítám ty negativní ohlasy, skoro se mi až chce říct: "proboha, co je zde tak urážlivého?". Filmu se rozhodně nedá upřít, že je i na dnešní poměry nezvykle otevřený, na druhou stranu za těch třicet let od natočení vzniklo poměrně dost filmů, které jsou v tomto směru mnohem horší a jsou doopravdy zavrženíhodné. Výtky si rozeberu pěkně jednu po druhé. Nahá těla, všude kam se podíváte? Není to až tak hrozné, jak bych čekal. V tomto směru mi vadilo opravdu jen minimum scén - jmenovitě detailní záběry na ejakulaci a kolikrát až absurdní prostřihy na akty v průběhu dialogu, to je tak asi všechno. Navíc, jak už trefně píše kolega Dan9K, když už někomu vadí otevřená nahota, zajímalo by mě, jak se tedy myje, převléká či absolvuje preventivní prohlídky... Dále potoky krve - není jich tu až tak dost, tomuto popisu skutečně odpovídá akorát scéna s opilým důstojníkem, která je sice opravdu naturalistická (tady nutno zmínit, že jsem sám oční víčka přivíral), ale ve zbytku stopáže působí více jako osamocený voják v poli. Po tomto ne zrovna šťastném dojmu z úvodu jsem čekal, že takhle to bude probíhat ve zbývajících dvou hodinách, jenže jsem se jaksi přepočítal a podobné zážitky se dostavily už jen minimálně. Osobně se považuji za člověka, který si takovéto okamžiky pamatuje pěkně dlouho (pokud jsem tedy už za poslední rok neotrnul). Ovšem po shlédnutí tohoto filmu si nevybavuji podobný okamžik, který mě ještě teď při psaní komentáře straší. Vlastně, jeden by tu byl, ale ten se tak trochu vymyká předchozímu povídání. Konkrétně se jedná o moment nedobrovolného zbavení panenství - z toho mě mrazí ještě týdny po shlédnutí, ale tady se jedná spíše o lítost nad člověkem... Ve spojitosti s filmem se mluví také jako o pornu - jestli předchozí výtky respektuji, tuhle ne. Kdo někdy viděl nějaký úsek z tohoto pseudožánru (stačí i pět minut jako v mém případě, obrázek si uděláte i tak), nemůže také zrovna souhlasit. Kdybych měl srovnávat třeba se Simandlovou verzí Bathory (přesněji fotografiemi, film jsem neviděl a vůbec to neplánuji), tenhle film je skutečně slabý čajíček, z celých sto padesáti minut bych vystřihl akorát veškerý orální sex, jehož zařazení mi nepřišlo jako šťastná volba. Jinak třeba normální styk mě podobně jako u Kubrickova "Eyes Wide Shut" v žádném případě neurážel, a to i přes moje mínění, že nad aktivní zkušenost není. Navíc, na porno je tento snímek až příliš filmový - navíc režisér Brass i v těchto chvilkách výjimečně nezapomínal, že se jedná skutečně o historický film. Tady bych konkrétně zmínil závěr a údivný Caligulův pohled, který se dá slovy popsat asi jako "Co jsem to, já zrůda, dopustil?". A to se panovníkova tvář v tu chvíli prolínala s dalšími orgiemi (tohle mi naopak na konečném výsledku vadí - až příliš velké libování si, ovšem to bych nechtěl ani tak vyčítat jindy odvázanějšímu Brassovi, jako spíš produkujívšímu Bobu Guccionemu, který je skutečným autorem sexuálních scén - pod taktovkou hlavního režiséra nikdy k nesimulovanému aktu nedošlo). V historických filmech obecně mám rád, když se události zobrazí tak, jak mají, tudíž tento film musím stavět výše než většinu dnešních podobně zaměřených snímků, kde se akorát nepříliš dobrý ansámbl obleče do kostýmů, nicméně mu nelze věřit, že skutečně pojednává o historickém období (problém bývá občas také v tématech, která jsou si až příliš podobná s většinou běžných příběhů). V tomto je Caligula výjimkou, a to také díky hereckým výkonům. Nikoho nepřekvapí, že zde prostor věnuji především těm nejzářivějším hvězdám, které se na tomto díle podílely. Především Malcom McDowell je jakoby reinkarnací své role a svým rebelským herectvím dává i vzpomenout na svůj životní výkon pod Kubrickovou taktovkou. O jeho Caligulovi se skutečně dá říct, že nechal ožít historickou postavu a řadí se tak u mě po bok Roda Steigera (= Napoleon Bonaparte) či Kirka Douglase (= Spartakus). Jeho výkon se mi líbil natolik, že jsem nejednou při sledování byl na vážkách, zda si zachovat zdravý rozum, nebo se cynicky ušklíbat nad jeho činy a fandit mu. Peter O´Toole byl vzhledem ke svému menšímu prostoru méně výrazný, ovšem coby Tiberius taktéž dojem zanechává. Vůbec kvalitní obsazení je dalším argumentem, které brání tento film před nařčením z pornografického nonsensu, ve své roli se mi také hodně líbila i Helen Mirren coby Caesonia. Závěrem bych řekl, že není to sice film kalibru Spartaka či Bena Hura (i když, závěrečnou sekvenci a následný pohled na panovníkův obličej osobně řadím do zlatého fondu žánru), ale také nemůžu souhlasit s dobovými ohlasy, kdy byli pobouřeni nejen běžní diváci, ale i někteří kritici (zajímavé je, že proti tomuto snímku nejvíce brojí rádoby puritánští Američané, kteří jsou z větší části autory mnohem kontroverznějších děl, o kterých jsem se v úvodu zmiňoval). Navíc musím ocenit tu upřímnost ve výpovědi příběhu, na tuto vlastnost se v dnešním světě často zapomíná... Za normálních okolností bych tedy hodnotil čtyřmi a půl hvězdami, v tomto případě se ovšem díla zastanu a dám mu plný počet. P.S. Soundtrack z dílny Bruno Nicolaie je opravdu fascinující a řadím si ho do svého žebříčku nejoblíbenějších hudebních doprovodů. Za nejlepší skladbu považuji titulní pochodovku a doufám, že mi "Love Theme" zahrají na pohřbu. Sympatické komentáře: hirnlego, Karlos80, AngelAngie, Dan9K

Akční typ následovníkem Funése? Zapomeňte na předsudky, volba to byla dobrá. Sylvester Stallone narozdíl od ostatních zlých mužů Hollywoodu hrát skutečně umí (a říkejte si co chcete, dokazuje to po většinu času své kariéry) a i zde se ukázal v dobrém světle. Navíc toto je jeden z mála opravdu dobrých remaků francouzského díla.

Kvalit 'Leopardí ženy' film sice nedosahuje, ale i tak se jedná o skvělou zábavu s neuvěřitelně sympatickým duem Cary Grant - Katharine Hepburn. Nechce se mi uvěřit, že jsem už s nimi viděl všechny tři komedie, při vší úctě ke Spenceru Tracymu si myslím, že ti dva si aspoň na plátně hodně rozuměli a Cary byl pro Kate asi nejvhodnějším partnerem. Škoda, že jen spolu nehráli častěji.

První setkání s bratry Marxy a hned bohužel musím konstatovat, že je to komedie jako den a noc. Na jedné straně neuvěřitelné vtipný Groucho Marx, komika zapadajícího někam mezi Allena a Cleese a osobitě si pohrávajícího s promyšlenými slovními hříčkami, kterého jsem si hned od první scény oblíbil, na straně druhé jeho bratr Harpo, který by dle mého soudu v němé éře propadl a přišel mi až na výjimky (sekvence u dveří, se zrcadlem) otravný. Kdyby se vyškrtly především výstupy s prodavačem popcornu, stejně jako závěrečné hudební číslo (ta předchozí mě nevadila), hodnocení bych zvýšil, takhle musím zůstat jen u standartních tří hvězd. Ale nezoufejte, chlapci, šanci vám ještě dám. Navíc musím uznat, že jste měli opravdu velký vliv na své nástupce a některé vaše prvky položily základy některým známým komikům (během sledování jsem si třeba připomněl film Casino Royale či slavné Monty Python). "Tohle už je pátý výlet a stále jsem se nikam nedostal."