Recenzie (388)
Krotitelia duchov (1984)
7/10. Klasika, u které si s odstupem času uvědomujete, že to táhnou především skvěle napsané postavy a vynikající atmoška.
Šéfovia na zabitie 2 (2014)
5/10. Slušně přisprostlé pokračování, kde překvapí hned několik šikovných twistů. Ale v rámci žánru nikterak vybočující.
Tri billboardy kúsok za Ebbingom (2017)
9/10. Plnokrevná filmařina s bezchybným hereckým obsazením a vyzrálým scénářem. Všechna ocenění padla právem.
LEGO® Ninjago film (2017)
6/10. Problém tohoto filmu je ten, že přišel po originálním LEGO Příběhu a po nahláškovaném LEGO Batmanovi, takže jde o třetí pokus v řadě, který na své předchůdce zkrátka a dobře nestačí. Vizuálně je to však pořád pastva pro oči a spousta nápadů potěšilo (kočka!).
Mandy: Kult pomsty (2018)
7/10. Hmm... konečně vím, jaký to je, když je člověk na drogách. Vau.
Žraločí tornádo 5 (2017) (TV film)
4/10. Jeden z nejsilnějších (čti nejvtipnějších) dílů, u kterého se cítíte jak v ordinaci doktora Chocholouška. Tony Hawk potěšil, stejně jako ultradebilní hlášky a pokusy vykrást naprosto vše, co ve filmografii milujete. Čím to může závěrečný díl překonat?
Godzilla: Hoši o kú mono (2018)
3/10. Tak bohužel... stejně mimózní jak dvojka. Ach jo. Naprosto nechápu, proč se tvůrci rozhodli 90% stopáže řešit rádoby filozofický kontext, který zkrátka a dobře v případě "Kaiju" filmu nemá co nabídnout. Měli zůstat u jedničky...
Řada nešťastných příhod (2017) (seriál)
6/10. První série mě fakt hodně bavila. A to i přes svou okatou sebeparodii, nepěkné digi triky a šílenou naivitu. Druhá ve všem přidala, což v mých očích spadlo do lehkého podprůměru a závěrečná řada se sice snažila, ale přesto jsem neměl pocit uspokojivého završení. Hrozně zvláštní projekt, u kterého jsem na jednu stranu rád, že dostal zelenou a zadaptovala se celá knižní série, z druhé strany bych se to bál komukoliv doporučit. Takže něco mezi. Ale nápaditý to je, o tom žádná!
Aloha (2015)
4/10. Scéna, kdy se Krasinski s Cooperem chlapácky dorozumí zcela beze slov mě fakticky rozesmála. Má to své silné momenty (závěr v tančírně, let do vesmíru) a hudba tomu fakt dopomáhá... ale kruci, jinak je to prázdný až běda. Proč se takovému nevýraznému scénáři upsalo tolik hvězd?
Deväťdesiate (2018)
9/10. Jo, je to tam. Coming of age v nejryzejší podobě. Hill do svého debutu narval srdce, atmosféru a hodnoty, které z tohoto osobitého projektu dělají naprostou feel-good povinnost. Sunny Suljic je talent jako kráva - snad si vydláždí cestu do Hollywoodu.