Deväťdesiate

Na režijní debut hodně dobrý, hlavně málokdo mohl tohle čekat zrovna od Hilla. Fajn atmosféra 90s in USA, ale celkově mi to nic nedalo, ani bych nevěděl komu to doporučit. A hlavně jsem hned poznal toho klučinu v hlavní roli a to je plus, ztvárnil Atrea v God of War. Za menší detaily a rejžův um (doufám, že to není jeho poslední věc, cit na to má) nemůžu pod 4 a.k.a 75% (11.06.2020)

Jonah Hill do svého prvního celovečerního filmu, který režíruje a napsal scénář, narval SRDCE! Sunny Suljic je kurevsky velkej talent, doufám, že ho ještě uvidíme. Úžasně feel-good film, který jsem si užil. Hill a jeho režie, je ukázková. Jako kdyby to natočil nějaký zkušený režisér, který toho natočil už spoustu. Ale ne.... Hill ukázal, že není jenom dobrej herec, ale taky jako režisér má co nabídnout. Silné 4 hvězdy, možná tomu dám časem plný počet. DOPORUČUJI! (07.05.2020)

Na jednu stranu brilantní režijní debut Jonaha Hilla ve formátu 4:3, na stranu druhou semi-autobiografická coming-of-age storka, která funguje nejenom jako sugestivní sonda do skejťácký subkultury Města Andělů, ale i jako autentická výpověď jedný generace. Neskutečně podmanivá retro podívaná.... [#A24RULES!] (11.03.2019)

Film má poetiku něžnou, ba křehkou, třebaže ji zpestřuje kanonáda vulgarit, tak příznačná pro teenagerskou snahu působit dospěle. Hlavní postava 13 letý chlapec se pere s osamělostí. Nikterak objevné, ale nakažlivé Devadesátky přesně vystihují náladu okamžiku, kdy se parta zdá být nejdůležitější věcí na světě a čtyřicet dolarů představuje nedostižný poklad. Kdy touha zapadnout, zavděčit se a získat si uznání zkušenějších kumpánů nese podobu obdivovaného vzestupu z úrovně „hustej na megahustej“, kdy „rodiče jsou dementi, já nechci na Harvard, ale žít“ a do flákačské romantiky zapadají znaky konkrétní doby od muziky po módu. Potíž tkví v tom, že bezstarostné jízdy vlastní pamětí produkuje každá generace a že jsou si navzájem podobné až k nevíře. Nostalgický úsměv nad věčnými projevy revolty vroubí současně strach o hrdiny. Třeba když je roztomile nejistý panic zatažen do milostných hrátek uvozených dívčím konstatováním „jsi ve věku, než se z kluků stanou kokoti“. Zdá se mi to trochu idealizované. Pokud se začínající filmař může opřít v nezávislé produkci o vlastní zkušenost, získá si diváckou důvěru snáze než lukrativní studiovou zakázkou sériového filmu bez vůně, chuti, barev a autorského rukopisu. (29.11.2020)

Je to síce iba taký nedokonalý zlepenec jednotlivých čriepok deja, kde vlastne nič poriadne nezačína a nekončí - len také pofľakovanie sa na skate a parenie, no Hillovi sa tu podarilo tak dokonale vystihnúť deväťdesiatkovú atmosféru, že z toho musí každý padnúť na zadok, najmä moja generácia a starší. Tak to dopadá, keď deti vychováva ulica, dnes je to možno ešte horšie ako vtedy... Nadpriemer. 75/100 (13.11.2019)