Mandy: Kult pomsty

Velká škoda poslední dekády, kdy sype několik mdlých filmů ročně. Nicolas Cage znovu po velmi šťavnatém úletu Mamka a taťka nechává vzpomenout na postavy, které ztvárnil ve filmech mnoha výborných režisérů. Vlasy na hlavě mu vyklízejí pozici stejně rychle, jako se on vytratil z hledáčku producentů kvalitních projektů, sbírá drobky a divák doufá, že to ještě občas klapne. Jeho partnerská idyla s Andreou Riseborough uprostřed lesů skončí s příchodem náboženské sekty, načež se před námi zjeví klasický akt pomsty. No, klasický.. dějově je to dietnější než suchá rýže, přitom délka je solidně přepálená a barevné filtry už trochu únavné. Místy je to přesto působivé a osobní, jindy Cagem geniálně zahrané. Halucinogenní výplach. (23.09.2018)

Zaplať pánbůh nejsem odborník, kterej tomu rozumí. Protože kdyby mi tohle přišlo jako dobrej film, šel bych se dobrovolně reklamovat. Od videomapingu na pražským Signálu se tohle liší jen tím, že můžete dvě hodiny sedět v suchu a ne moknout na Staromáku. Úlet, kterej se doufám už nevrátí. (Vancouver, Kanada) (24.09.2018)

Ghost Rider 3 - The Prequel: Hate in Heart. Děcka! Něco novýho! Něco divnýho! Nechutnýho! Pitomýho! Sprostýho! Hnusnýho! Halucinogenního! Zhulenej, vysmátej a zkrvavenej Nicolas Cage ve filmu, jehož dvě třetiny jsem profacebookoval na mobilu, a vůbec sem to kvůli těm šíleně dlouhejm záběrům nepoznal (vlastně to nedokážu procentuelně ohodnotit, ale můj hvězdičkovej fetišismus mi zabraňuje připíchnout tomu jenom koment, takže dávám tři). (11.11.2018)

Jakoby Jodorowsky zplodil dítě s Panosovým tatínkem Georgem. Film rozhodně osobitý, svůj, obrazově působivý, od člověka, který má vizi. Zajímavá barevná paleta, funkčně použité filtry, ale zejméně v první půli (kterou tady mnozí kritizují, ale mě se líbila víc) překypující atmosférou a pozoruhodnými obrazovými nápady, vše podmalováno jedinečným zvukovým doprovodem. Druhá půle je grindhouse řezničina, nekompromisně přímočará, jednoduchá, ale pořád si zachovává vizuální svébytnost. Pološílený Cage je castingový triumf, Riseborough má ve své zajímavé, netuctové tváři cosi magického a Roache je charismatický padouch, zároveň však až žalostně komická figurka a tohle herecky uchopit není snadné. Mandy je pozoruhodný film, není pro každého, pro mainstream už vůbec ne, ale tluče srdcem tvůrce, který není tuctový a miluje vyprávět jednoduché příběhy skrze atmosférické obrazy.__PS: Po 2.shlédnutí jsem si to užil ještě víc. Tenhle film se tak vymyká 99% filmové tvorby, a přitom není hloupý, že smekám klobouk. Celosvětovým nadšeným ohlasům kritiků (aktuálně 8,2 na Metacriticu) se nedivím (a Cosmatosovi je ze srdce přeju). (16.09.2018)

Zdar tak leda Jóhannssonovi. Upřímně nevím, jak se k této kolosální ptákovině přimotal. Panos je blázen a Nicolas fakt ztratil poslední zbytky zdravého úsudku. Je to vtipné kde to vtipné být nemá, je to dlouhé, a hlavně je to nudné! Snaha o umělecký vizuál nasbírala pár kladných bodů a pár jich obstaral vpravdě geniální skladatel. Zbytek je hromadou promarněných šancí. Jak se pak má člověk mít filmově?! Woo. (06.07.2018)