Laxik

Nechápu ten hate. Jasně, jako metafora na útisk žen patriarchátem je to takové hodně jednoduché, ale v prvním plánu příběh, a to včetně té stepfordsko-feministické tóniny, funguje. A nemyslím, že by se film snažil být něčím víc než jen slušnou atmosférickou žánrovkou. Výsledné rozuzlení jsem nakonec nečekal, ale zpětně v něm nenacházím ani žádné díry. A ano, Harry nejspíš Oscara nedostane, ale na Malinu to vyloženě taky nebylo (až a jednu dvě scény). Florence to naštěstí táhne za oba.

Nepřehledné, nudné a vizuálně překvapivě mdlé. Nejzajímavější byla vedlejší zápletka s korejským kovbojem a jeho vraždícím šimpanzem, která však namísto propojení s hlavním příběhem nakonec představuje jen debilní symbolickou paralelu. Uznávám, že mému zážitku mohlo lehce uškodit, že jsem na to koukal bez titulků a polovině lidí jsem tak přes jejich přízvuky nerozuměl polovinu replik, ale i tak by se moje hodnocení zvedlo maximálně o hvězdu.

Sedm Psychopatů meets Kill Bill meets Deadpool 2 aneb takový hodně povedený Gray Man, který ale vlastně pořád tak trochu zůstává Gray Manem. 3,5 *

Taika umí humor (pokud vám jeho styl humoru sedí). Ale je zoufalej ve vyprávění příběhu a i přesto, že se o to vždycky taaaaaak strašně moc snaží, je neschopnej vyvolat v divákovi emoce. Akce byla OK, průměrná marvelovka. Gorr bavil, ale jeho i Baleův potenciál zůstaly zoufale nevyužity.

Östlundovu zálibu ve vrhání lidí (z vyšší, případně intelektuální vrstvy) do situací, na které zcela nejsou připraveni, jsem si užil už ve Čtverci. Kde ale jeho rektangl koketoval s minimalistickým příběhem a jeho scény sálaly až formanovskou trapností, tam triangl nabírá na obrátkách. Všechno je barevnější, akčnější, absurdnější, větší. Akorát lidi jsou pořád stejní pitomci a pokrytci. Po pomalém, trochu nudném startu a geniálně chaotickém druhém aktu na lodi bohužel přichází slabší finále, které sice pořád má co nabídnout, ale bohužel je na něm vidět, že Östlund pro všechny ty chytré dílčí nápady nějak zapomněl na výslednou pointu a vůbec neví, jak ten svůj bizár ukončit.

Vztah otce a dcery, už vybouřeného 30letého loosera s depresemi a jeho jedenáctileté dospívající dcerky (s počínajícími depresemi?), je zápletka, kterou jste ve filmu možná ještě neviděli. Minimálně ne takto pojaté. All Inclusive jede na pocity a náznaky, scénky bez kontextu, které ale postupně začínají dávat větší smysl. Škoda, že je to místy zbytečně natahované (asi k navození té pravé melancholické atmosféry) a hlavně konce, který zůstal otevřenější, než musel. Chvílemi film připomene např. The Florida Project, ale jinak se jedná spíš o typické britské sociální drama z nižších vrstev společnosti.

Austin Butler JE Elvis. Hanks bohužel není Goodman a celá vyprávěcí struktura je chaos (prý někde existuje 4hodinová verze – věřím tomu) a plytký pozlátko, který příběhu nic moc nepřidává, spíš jen ruší. Film má ale styl hodný Elvise. A taky hrozně kecá, což poznám i já, který o Králi vím jen něco málo.

Scénáristi vařili guláš. Mytologický (to jim vlastně ani tolik nezazlívám) a logický. Ale vlastně je to zábavné a svým způsobem i návykové. Guilty Pleasure roku.

Nejintenzivnější film od The Good Times, a tak druhé až třetí nejdivnější porno, jaké jsem viděl. A taky Hamlet na perníku. V přirovnáních bych mohl pokračovat, ale vypíchnu to, že od autora Majáku (Čarodějnici jsem zatím bohužel neviděl), který byl tak trochu meta a nebral se zas tak vážně, tohle  totálně postrádá nadhled. Takže je to vlastně i přes veškerou svoji vyumělkovanost docela upřímné. Ve výsledku se rozhodně těšte na kino zážitek, i když je to vlastně hrozná píčovina, která si od vikingů a z jejich ság bere kulisy, ale úplně postrádá jejich kouzlo. Skarsgård a Bang boží, Taylor-Joy v pohodě a Hawke s Kidman přesně takový miscast, na jaký vypadají.

Zapomenutelné, over the the top edgy Bruce Wayne a k tomu mizerný storytelling. Ale zabavit se u toho dá, a byť prkenně (SHOW DON'T TELL!) odvyprávěný, hlavní vývoj hlavního hrdiny je super myšlenka.