Big Bear

Nevím proč, ale vždy jsem měl pro Australáky slabost a to v obouch válkách. Snad je to jejich syrovostí a nepoddajností. Za první světové se vojáci z Britských dominíí museli hlásit do tohoto konfliktu jako pomoc koruně za druhé války to už bylo dobrovolné. To ve snímku postihlo i Australany ač se válka odehrávala na druhé polovině světa. Film je o lehké jízdní kavalérii bojující kdesi v Arábii proti Němcům a Tureckým jednotkám. Film nás blíže seznámí se čtveřicí kavaléristů. Jednoho z nich posléze vystřídá nováček, který ač vyniká přesnou muškou na terč a velmi dobrým ovládáním koně, nedokáže vystřelit na člověka. Není to zbabělostí, ale odporem zabít. Tento handycap kamarádi v boji brzy odhalí a doporučí mu se nechat převelet jinam. On se raději dobrovolně nechá převelet k sanitě kde je třeba také odvahy při odnosu zraněných z pole a kde se zamiluje do zdravotní sestřičky. Jednotka posléze dostane rozkaz dobýt důležitou oázu s jediným zdrojem vody široko daleko. Generalita si uvědomuje, že pokud se to mužům nepodaří, všichni zemřou v poušti žízní. Úkol dobýt oázu připadne pěchotě, ta je ale zmasakrována zakopaným dělostřelectvem a střelbou ze zákopů. Velící důstojník pošle proti všem tehdejším zvyklostem proti opěvněným pozicím lehkou jízdu Australáků. Obránci si myslí, že útok kavalérie bude jako vždy - dojezd na dostřel karabin, sesednutí a pokračování pěšmo k nepříteli s nasazenými bajonety. Velitel jízdy ale rozhodne k útoku za jízdy až k pozicím nepřítele. To zcela překvapí obránce oázy, dělostřelectvo není schopno na rychlý úder tryskem jedoucí jednotky včas reagovat náklony děl a většina palby jde mimo. Ke ztrátám dojde až při překonávání zákopů. Přesto tato jednotka s minimem ztrát oázu dobila a zajistila tolik důležité studny. Film je natočen podle skutečné události. Jediné co mi kazilo dojem byla špatná kvalita obrazu (koupeno na stánku na DVD) a šílený dabing kde mi vadil hlas Pomejeho a užívání hlasu jednoho dabéra pro více postav... Finální útok a pohled jedoucí kamerou na jednotku tryskem jedoucí na krásných koních byl fantastický a dechberoucí! Velmi povedený válečný film! Dávám poctivé 4 hvězdičky.

Proboha .... Těšil jsem se nepolíben komentáři na drama ze středověku z dob čarodějnických procesů (jako nestředověké Kladivo na čarodějnice). Místo toho jsem byl zděšen. Monstrózností soundtracku, kýčovitých záběrů na krajinu a neskutečně přiblblého scénáře s množstvím klišé namíchali tvůrci divákovi hodně jedovatý koktejl. Varováním měla být již první scéna s popravami čarodějnic, leč nebral jsem jej vážně. Uchlácholen náhledy na boje ve Svaté zemi až po návrat rytířů domů se na snímek celkem dalo koukat. Pak už to šlo z kopce a u závěrečné scény s čertem či co to bylo jsem čekal, že se na scéně objeví ještě Sindibád a Xena... Už mne unavuje i neustálé obsazování Rona Perlmana do rádoby historických filmů. Zde po delším čase nehraje nějakou zrůdu, ale jednoho ze dvou hlavních hrdinů. U Cage musím smutně konstatovat, že od Města andělů jsem s ním neviděl žádný dobrý film... Kdo chce vidět středověk ať jde o dům dále, tento snímek si na něj jen hraje stejně tak jako Xena na Staré řecké báje a pověsti.

Velmi pěkně zpracovaný pohled rodících se mániček a hippíků na dobu těsně po okupaci v roce 68 a za doby normalizace. Ty dvě hoďky utekly jak nic. Hoši hráli co to dalo, občas to skříplo, ale velmi slušné !!! Ze tří momentů mi šel mráz po zádech, výslech učitelky školním výborem KSČ, scéna na hranicích a po idilické jízdě motoráčkem (ala Hairs) na Plastiky - masakr v nádražním podchodu. Brrr ještě že je to pryč. A to i díky tehdejším máničkám.

Kdo čekal Gallipoli musí být zklamán. I já jsem čekal soudě dle obalu DVD bahno zákopů první světové kdesi u Verdunu... O to více jsem byl překvapen dějem filmu, který se odehrává v sanatoriu pro duševně nemocné britské armádní důstojníky. Někdo trpí mutismem (oněměním), někomu se stále opakují hrůzy ze zákopů atd... Cílem sanatoria je většinu mužů dát alespoň trochu do kupy a poslat zpátky do masomlejnu fronty... Do sanatoria se však dostane zvláštní případ. Je tam poslán důstojník, hrdina, vyznamenán válečným křížem za statečnost. Ten si během bojů uvědomí, že válka již není obranná, ale útočná a podá svým nadřízeným důstojníkům písemný protest proti nesmyslnosti dalšího obětování můžů a vyznamenání hodí do jezera. Nadřízení vzhledem k delikátní povaze situace a medializace protestu důstojníka nepošlou před válečný soud, ale umístí jej do psychiatrického sanatoria, kde mu má vedoucí lékař domluvit, aby protest odvolal. A zde se začne odvíjet psychologická bitva mezi vedoucím psychiatrem a zcela zdravým mužem. Ačkoliv role jsou na začátku rozdány (oba jsou totiž armádními důstojníky, kteří jsou povinni poslouchat rozkazy) nekončí film tak jednoznačně jak začal. Jedná se o skvělé psychologické drama, kde scény válečné vřavy slouží jen k drobným náhledům do vzpomínek mužů, kteří ač nezraněni fyzicky byli zraněni na duši. Texty rozhodně nejsou nudné, jen poněkud náročnější na pozornost a empatii ke klientům sanatoria. Konec konců psychiatrie se snaží touhy, myšlenky, noční můry atd. dát do verbální a tudíž pochopitelnější a uchopitelnější formy..... Velká spokojenost !!!

Francouzský moderní a slušně natočený thriller. Sophie je stále nádherná baba :-) !!!

Francouzský odboj to neměl jednoduché. Z filmu se dalo vytřískat víc. Námět zněl bombasticky a namlsal mně včetně pěkně provedeného DVD coveru. Stále krásná Sophie v battledressu se Spitama nad hlavou... hm. Výsledek mne zklamal. Tři hvězdy dávám za Sophii a neotřelý námět.

Zajimavý snímek balancující na žánrové hranici thrilleru a válečného snímku. Děj se odehrává v současnosti, ale retrospektivně zabíhá do podzimu roku 1944 a operace spojenců v Itálii. Snímek je o černošké jednotce Buffalo a podobně jako Letci z Tuskegee ukazuje přežívající rasismus v USA a i v armádě. Zápletka s provázáním současnosti a minulosti je velmi zajímavá a nápaditá. I mně prostředek filmu ( čekání malé jednotky ve vesničce) mírně nudil. Závěr filmu ale znovu zcela strhl moji pozornost. Mám ale jednu výtku k tvůrcům filmu: Sdkfz Hanomag a M3A Halftrack opravdu nevypadají stejně, tak už ty americké polopásové transportéry projednou přestaňte stříkat na šedivo a nemalujte na ně bílé kříže.... Je to jak pěst na oko.

Mně se to líbí. Zatím jsem viděl první dva díly a seriál se pěkně vyvíjí. Samozřejmě je to seriál, takže tempo je pozvolné, ale to mi nevadí. Kdo čeká sci-fi ala Veřelec nebo Avatar se spoustou příšerek na cizí planetě bude zklamán. Tvůrci se záběry na vesmír a planetu Carpathia zatím šetří. zatím.. Uvidíme v dalších dílech. Napadá mně příměr se seriálem LOST. I zde se jedná o uzavřenou komunitu osadníků kolonie se svými vnitřními problémy. Za zdmi valu kolonie pak žijí ti druzí... Slušné psychologické sci-fi, které mne zatím dost baví. Dávám 4 hvězdičky a uvidíme jak to půjde dál.

No nevím, začátek filmu ušel. Mladý vyjukaný doktor se ocitne v nemocnici pro válečné veterány, kde je veškeré dění podřízeno požadavku ministerstva na okamžité snížení výdajů. Nemocnice se tak snaží vykličkovat z různých operací veteránů a zákroků, které by byly drahé. Hrstka doktorů však něco na způsob jednotky MASH a Hlavy 22 dělá celou řadu často i nelegálních úkonů a podvodů, čímž řadu pacientů drží při životě a vrací je do světa jako uzdravené. Problém nastal se vzpourou a náhlouv vlnou patriotických gest, reprezentovaných zejména beznohým vozíčkářem, který pomáhal doktorům organizovat boj proti zlému a šetřícícmu řediteli.... Závěrečná scénka, kdy nadřízený z ministerstva ředitele nemocnice nazve hovnem a de facto jej vyhodí byla už směšná a hlavně trapná. Pád naštěstí částečně vybral projev nového ředitele špitálu, ale je to tak tak na 2 hvězdy...

Já naštěstí netrpím na Pattisona a z upíří ságy jsem neviděl ani díl... Trpím ale na RAF a tak jsem do filmu šel z tohoto důvodu. Po lehkém zklamání z dokumentárních záběrů nočních náletů v modrém filtru s mixem současných interiérových záběrů Lancasteru jsem si říkal no ok. Je to jen jakási vysvětlivka pro to co přijde. To, že to pilot během letu schytá se píše už na přebalu DVD takže ani zde se žádné překvapení nekonalo. Dál už film byl lepší. Vojenská ambulance RAF odveze Tobyho do sanatoria. Jedná se o klasické anglické sídlo zasazené do podzimní krajiny (možná letní - ona ta Anglie si je dost podobná vyjma zim) krákajících vran. Takovýchto zámečků a starých sídel za války armáda zrekvírovala pro sanatoria a výcvikové tábory celou spoustu, majitele vystěhovala a platila jim nájemné. Pilot to koupil do páteře, takže je od pasu dolů ochrnutý. Zde tleskám Pattisonovi, protože ochrnuté nohy předstíral dokonale. K jeho nepohyblivosti, která je mu umožněna jen s vozíčkem se mu v noci do hlavy vkrádají noční můry. Vidí oběti, které zabil při bombardování německých měst, zejména ty civilní. Strach z můr vede k nespavosti což umocňuje jeho paranoiu a vnímání podivných zvuků a vjemů. Kdo o tomto tématu něco ví, nebude se tak pohoršovat nad výčitkami svědomí hlavního hrdiny. Mladí muži za války vstupovali do letectva z běžného života, málokdo byl hotovým cvičeným vojenským pilotem před válkou a otrlým k hrůzám boje. Řada lidí z normálního světa náhle létala s bombardéry a devastovala města nepřítele. Samozřejmě že pozitivním argumentem byl boj za správnou věc a proti tyranii. Přesto řada z nich měla veliké výčitky svědomí (často až po válce zejména po tom co viděli záběry ruin německých měst). Zkrátka ne každý dokázal nenávidět až za hrob, řada vojáků se ze svých činů zkrátka zbláznila byť byly dělány pro vítězství svobody. Toby je v tomto filmu na tom podobně. Toho námětu si cením. Konec je skutečně trošku zmatený a závěr jsem ani já moc nepochopil. Hlavně přítomnost doktora.... Dávám dvě hvězdy za zajímavý námět a výkon Pattisona.