Big Bear

Tento film je tak trochu jiný. Neglorifikuje hrdiny, protože jsou Američany a protože bojují správný boj... Grorifikuje je jako obyčejné lidi. Lidi kteří ve válce umírají a které válka ničí. Někdy však právě ta syrovost a odhalení toho podstatného pomůže napovědět věci doposud nejasné, potlačované či neviděné. Filozofická rovina tohoto filmu jde opravdu hluboko a trochu bych jej přirovnal k mnou milované a ničím nepřekonané Thin Red Line. Zároveň se však jedná o řemeslně solidně zvládnutý válečný snímek. Akce je tam spousta, pyrotechnické efekty jsou na velice vysoké úrovni. Nejde zde o žádné kapslíkové výbuchy a leckterý pozdější válečný film ze šedesátek či sedmdesátek by se zde mohl učit. Díky době vzniku je veškerá technika i výstroj autentická, takže radost pohledět. Film se točil v exteriérech, tedy v přírodě. Džungle je zde opravdum krásná i hory a hodně tomu pomáhá fakt, že film byl točen v barvě. Zamyslel jsem se nad tím, proč je tento snímek tak jiný. Oproti ostatním podobným neřku-li propagandistickým předchůdcům z let válečných tady o mrtvé z řad američanů není nouze. Vše je bez příkras, patriotismu, kouzelného mámemí o dobrodružstvích na atolech... Pokaždé pitce )rozuměj válce) byť vyhrané, musí přijít těžká kocovina. A z tohohle filmu je to setsakramentsky cítit. 4 baterie do vysílačky. * * * *

Hyena Road je luxusním válečným snímkem ze současného Afghanistánu. S kanadskou jednotkou zažijeme nejednu pernou chvilku s Talibanem a o bojové scény ve filmu rozhodně nebude nouze. Kanaďáci neskutečně překvapili a ty dvě hoďky vám utečou jak nic. Milovníci válečných snimků - nenechte se odradit zdejším hodnocením. V době kdy film komentuji jej zatím komentoval jen uživatel kylin a i když mu neberu jeho právo na hodnocení a názor, domnívám se, že divák jeho typu by na takovéto záležitosti neměl nejen koukat, ale hlavně by je neměl hodnotit... Já si opravdu pošmákl a musím s čistým svědomím říci, že tenhle film strčí do kapsy nejednu americkou záležitost pojednávající o stejném konfliktu. Musel jsem se spokojeným mručením konstatovat, že film je zajímavý i když se nebojuje, právě kvůli inteligentním dialogům o konfliktu a samotném Afghanistánu. A sem tam padne i fakt vtipná hláška. Herci jsou uvěřitelní a hlavní hrdina od zpravodajců mi děsně připomínal našeho armádního generála Petra Pavla avšak hlas měl podobný Hynku Čermákovi :-). Já vím, zní to takhle blbě ale uvidíte sami jak vám tam ta postava neskutečně sedne. Film skvěle okořenila i zápletka s Duchem, proč ne. Afghánistán měl svoje tradice, svojí dávnou krvavou historii a svá dávná pravidla a měl je dávno před Islámem... A své tradice si drží navzdory věkům. - My máme hodiny, ale oni mají čas - . Není to čistě na 5 je to tak na 4,5 hvězdy, ale vzhledem k tomu, že film zatím moc z nás CSFD válečných fajnšmekrů nevidělo, dávám za pět plných salv z artilerie. Zaslouženě ! Paula Grosse neznám, ale tleskám mu. * * * * *

,,Na horách, vzduch je príííma a to klííííma, na horách! Ve sněhu je jako v peřinách... '' ----- Jo, svěží vítr zavál z Krkonoš do zaprděné české komediální kotliny. Jakoby skrze ten smog nudy a trapností na chvilku zasvitlo slunce. Kotek se s výbornou předlohou celkem rozumně popral. Když jsem jej slyšel o filmu před časem mluvit, celkem mně to zaujalo už tehdá. Ačkoliv je dnes skoro třicátníkem, atmošku sedmdesátek na horských chatách a boudách vystihl celkem přesně a já úplně cítil tu ,,vůni'' Skiva. Hory jsou hory a lidičky v nich žijící jsou co kus to originál. V tomto filmu to platilo dvojnásob, ale jestli byl někdo nejdokonalejší, bylo to Ondřej Pavelka. Po nádherných filmech s ním ( Sedím na konári atd..) jsem s ním kromě šílené Ulice nic dlouho neviděl a po pravdě jsem jej u filmu odpískal. On sám se věnuje převážně divadlu a tak jsem to tak zkrátka bral. Co tady ale předvedl, to jsem zíral! :-) Znám magory cyklisty, ale srdcaře běžkaře ,,kterej se nestydí'' :-) to tu vážně ještě nebylo. Dalším úletem byl Taclík s přehazovačkou a skvěle hrál i Prachař. Mimochodem v určitých chvílích mi Pavelka dost připomínal Tommy Lee Jonese! Kotek místy neměl úplně cit pro to co je vtipné a není a tak počáteční pády ze schodů či samotný závěr v titulkách skřípal a byl spíše pro teenagerskou část publika. V ostatních částech jsem se ale výborně bavil a úsměv mi neustále hrál na tváři. Takže. Je to tak za silnější tři hvězdy, ale za ten svěží vítr a originalitu jednu přidám. 4 Horalky. * * * *

Americký muzikál z top ten. Muzikál, který tím slovem pojímá vše co se dá od muzikálu očekávat. Klasika klasik. Nesrovnatelné s tím odpadem, který coby muzikál představuje David, Ledecký atd... * * * * *

Cože? Komedie? Jak to mohl někdo takto zaškatulkovat? Tento film je smutným filmem. Je to film o stárnoucím králi Ludvíku XiV., který přišel o svoji choť i o smutné zahradnici Sabine De Barra, kterou také tíží těžká ztráta. Křivolakými cestami osudu se tito dva jednoho dne úplnou náhodou potkají v jednou hrušňovém sadu.... Kate nám stárne. Pořád je to ještě krásná ženská, ale ta dívenka z první třídy Titanicu to už není. Moc se mi líbil i Rickman, jako Ludvík XIV. Dal ho parádně, místy jsem z něj cítil únavu a místy až strach... Trochu mi dělal problém koukat na Francouze mluvící anglicky, ale po chvilce jsem se ,,přeladil''. Ve filmu se párkrát mihne i Tucci, který se ,,na venkově vždy ztratí''. Musel to být mazec, když se celý dvůr přesunul z Paříže do Versailles ! Osobně bych řekl, že film je podhodnocen. Je to solidní průměr a dal bych i víc, kdyby se to ke konci nezačalo táhnout a hlavně kdyby zničehonic najednou nebylo dílo pro krále postaveno... Co se týče výpravy, nemám slov. Opravdu pastva pro oči. Doufám, že Alan Rickman měl ze svého díla náležitou radost. Utekly jen necelé dva roky a už ho není... Dávám tři růže. * * *

Na TV produkci ČT celkem slušné resp. koukatelné. Bohdalka předvedla, že jí hraní před větším štábem ještě nečiní potíže a po všech těch vařeních a zahrádkářských pořadech je to celkem milé zjištění. Dalším milým zjištěním byl nestárnoucí Viktor Preiss, který plný sil a na vrcholu se rozhodl skončit s herectvím, protože chce :-). Jinak to celé byla tak trochu předvídatelná pohádka ,, O zlém synovi, ještě zlejší snaše a hodném vnukovi'' kde nakonec darebáci spláčou nad hamižností a hodní budou odměněni. A aby to nebylo tak blbé, konec přeci jen neskončí svatbou a hostinou. Vetchého přehrávání mne místy štvalo, nechápal jsem co se s ním děje... Nevím kdo byl tím geniálním hlasem, ale evidentně kohosi napadlo do filmu nešoupnout i Donutila, za což jsem mu nesmírně vděčen. Koukat se na to dalo, ale pokud chtěli Bohdalové dát nějaký širší prostor, chtělo to lepší scénář. Věřím, že by ukázala víc. Tři obálky tisícovek. * * *

Pilát Pontský: ,, Ještě nikdy jsem neviděl člověka s takovou touhou zemřít.. '' S filmy pojednávajícími o biblických příbězích je to těžké. Ty příběhy zná i malé dítě pokud se rodičové snaží o jeho rozhled a to bez ohledu na to zda rodina je věřící či nikoliv. V těch filmech se tedy mění jen tváře herců, chudší či výpravnější zpracování, ale jinak se samozřejmě točí podle stejného scénáře a tím je Bible. Na takové ty ryze křesťanské filmy typu Mojžíš atd... nemám ani moc potřebu koukat. Risen mi připadal svým obsahem trochu jiný a proto jsem to riskl. A dobře jsem udělal. Už od prvopočátku ten příběh pojali filmaři úplně jinak. Film začíná ve chvíli, kdy na kříži již vysí již jen Ježíšovo mrtvé tělo. Válečník Clavius, který se právě vrátil s X. legií na rozkaz Piláta z válečného tažení potírat zmatky v Judei se právě objevuje na scéně a je to on kdo ověřuje, že Ježíš je skutečně mrtev. Na rozdíl od těl dvou zločinců, která jsou hozena na mrchoviště vyslyší prosby Židů a dovolí tělo sejmout a pohřbít do hrobky. Sám má pochybnosti, zda tento ,,pomatenec'' nebyl popraven neprávem. Vždyť vlastně nic neudělal.... A je to Clavius, kdo dostane od Piláta rozkaz hrobku zapečetit aby učedníci tělo Krista neukradli a nestvořili tak ten mýtus o příchodu nového krále králů... Jak však víme, Ježíš třetí den z hrobky vyšel a nic na to nezměnil fakt, že ji hlídali dva přiopilí římští vojáci... Pilát zuří, vinu za případné nepokoje klade za vinu Claviovi a nařizuje mu najít tělo Ježíše dřív než se to roznese po zemi a než se to dozví císař Tiberius v Římě. A tady vlastně začíná ta nejzajímavější část filmu. Clavius zahajuje pátrání a my sledujeme klasickou kriminálku, ale rozdíl je v tom, že to není Miami nebo L. A či C.S.I, ale kriminálka Judea :-) ! Na biblický příběh máme možnost nahlížet výhradně očima Římana, důstojníka legie, pro nějž jediným bohem je Mars a který nechápe všechny ty báchorky a děje související se smrtí Ježíše. I on ale začne postupně zjišťovat, že ne všichni učedníci jsou blázni a že by na některých svědectvích mohl by být i kousek pravdy. A to jej znejisťuje, mate a nutí více a více přemýšlet... Co když je vše ve skutečnosti pravda? Když se pak s Ježíšem potká tváří v tvář, je ztracen. Nebo naopak? ---- Za zpracování, výpravu, šedivý filtr, nádherné lokace i výkon Josepha Finnese, který se mi tu opravdu líbil dávám za 4 hvězdy. Je vidět, že zručný scénárista může podat milionkrát řečené zcela jinak aniž by změnil hlavní podstatu a to dává jistou naději i ostatním biblickým příběhům, které by ti co v onen příběh příběhů nevěří obešli jinak jako náboženskou agitku  obloukem. * * * *

Jardo, objevil jsem tě nedávno na streamu a viděl jsem část masakrů, tedy těch, kde vím o kom je řeč... A mluvíš mi z duše. Pak je tam halda ,,bendů a zpěváků'' jejichž jména jsem nikdy neslyšel a bohudík ani jejich výtvory.... Je dobře, že se ještě dnes najde někdo s rozumným úsudkem, který tepe do někdy opravdu pokleslého umění. Skvěle například vysvětlil fenomén socialistické zombie Michala Davida, která stále ještě straší na naší hudební scéně a nově i stříbrném plátně. Bohužel a i v tom s ním souhlasím, musíme to nějak ještě těch pár let vydržet :-)! Jak Jarda Konáš skoro vždy dodává, je věcí každého dělat si co chce, o tom žádná. Konečně v tržním hospodářství vždy poptávku následuje nabídka. Ale nám nic nebrání tyto bandy šoupat do hudebních masakrů a je tak trochu problém, když nám tyto umělce servíruje např. ČT placená koncesionáři...... * * * *

Začátek filmu celkem ujde. Snad to bude tím mládím a četnými záběry kameramana na pučící ňadra a kulaťoučké prdelky amerických teenek, které se rozhodnou s partou kámošů ze střední zapařit na ranči jednoho z nich. Naloží auta chlastem a nějakým tím matrošem a vyrazí. Na holky se celkem dobře koukalo a člověk tak trochu zavzpomínal na školní léta a podobné akce. Na ranči se samozřejmě začne pít, šňupat koks a páry se postupně začnou rozdělovat. Divák tak zprvu odhaduje který z hrdinů položí svoji vyvolenou do orosené louky na záda... Mimo tato očekávání ale již krve chtící divák sleduje, kdo nebo co bude ten vyvražďovací element... No nebudu vás napínat, to by jste neuhádli. Podle mně si rejža v půlce filmu také švihnul lajnu a tak se film řítí z kopce nelogiky bez jakéhokoliv brždění... Nelogika v závěru graduje víc a víc a já zvažoval stisknutí OFF na DO. Dokoukal jsem, ale vysílen. Závěr? Slabé dvě hvězdy a hrát tam nějaké nekoukatelné dívčiny, šel bych ještě níž... * *

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * *