Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (1 945)

plagát

Paríž, Texas (1984) 

Rozhodně pěkný, silný, citlivě natočený a adekvátně ukončený příběh. Sice trochu čitelný, ale to by až tak nevadilo. A vlastně ani to brutálně pomalé tempo vyprávění není příliš na škodu. Ovšem to by ten film nesměl mít přes 140 minut (bohatě by stačilo cca 100). Takhle bohužel snímek začne dříve nebo později působit rozvlekle a utahaně a divák si pak vlastně ten katarzní a dojemný závěr ani moc neužije, jelikož je z předešlého sledování už moc unavený (nechci napsat přímo 'znuděný'). 60 %

plagát

G.I. Joe (2009) 

Over-the-top snad v každém směru. Jak je to blbé a neoriginální ("půjčuje se" - a někdy i regulérně vykrádá - všechno od STAR WARS po bondovky), tak úplně stejně je to zábavné a neodolatelné... Takhle nějak měli vypadat TRANSFORMERS 2 aneb jak Sommers letos Baye řádně do prdele nakopal (a McG-ho taky). Vypadá to hodně draze, vše se děje v přiměřeně rychlém tempu a každá další akční scéna je větší a delší než ta předchozí (neskutečně velkolepé finále, ve kterém se bojuje na několika frontách v tradici těch nejslavnějších velkofilmů v čele s již zmiňovanými STAR WARS, má minimálně 20 minut), přičemž každá bere dech, je dostatečně přehledná, dynamická a šílená tak akorát na hranici snesitelnosti. Všechny důležité postavy (a že je jich pěkná hromada) jsou dobře představeny a srozumitelně motivovány (nezanedbatelné plus za výborné a velmi funkční flashbacky!). Mně osobně nejvíce sedli oba ninjové a "darthvaderovský" 'Doktor' (jeho hláška "Říkejte mi... Komandér!" je absolutně boží). Snad jen ty triky mohly být občas lepší (ale to je takřka nepodstatná výtka). Z mého pohledu prozatím možná nejzábavnější (bez ohledu na propracovanost a inteligenci látky a celkovou kvalitu) film roku (být mi deset nebo jedenáct, je to 5* bez sebemenšího zaváhání). 80 %

plagát

Baader Meinhof Komplex (2008) 

Pomalu už jsem málem zcela podlehl nechutně mylné představě, že politické drama natočené na motivy skutečných událostí a s délkou hodně přes dvě hodiny musí být zákonitě ušlechtilá nuda (přinejlepším). Jenže pak přišel Baader Meinhof Komplex a všechny moje dosavadní předsudky vzaly za své hned po pár úvodních minutách (především scéna demonstrace, která se zvrhne v masakr, je vynikající a mrazivá). Vážný, realistický a velmi důležitý film, který má koule, výtečné tempo, spád, několik skvělých pasáží (mj. spousta sugestivně a syrově nasnímané a ozvučené akce a teroristických útoků) a jehož síla a působivost naléhavým ambiciózním tématem nekončí, ale teprve začíná. Lahůdka a rozhodně jeden z vrcholů roku 2008. Co bych dal za to, aby něco takového vzniklo i u nás… 90 %

plagát

Harry Potter a Polovičný princ (2009) 

Na poctivý 4* letní blockbuster je tam moc vaty a hluchých míst a silných a strhujících momentů je zase naopak dost málo. Chtělo by to víc prostoru pro Voldemortovy flashbacky, Draco Malfoye, zkrátka mnohem víc se ve scénáři zaměřit na hlavní dějovou linii a vyházet nepodstatné zbytečnosti okolo ("vyučovací" hodiny a famfrpál, které jsou stále na jedno brdo, nápoj lásky a s ním spojené pubertální problémy hlavních postav, které příliš nefungují z hlediska emocionality, ani humoru). Atmosféru sice Yates zvládá s přehledem, ale ani to někdy bohužel nestačí. Cuarón u mě se svým Vězněm z Azkabanu tudíž stále vede. A po zhlédnutí všech dílů ságy už mohu s klidem konstatovat, že příspěvek mexického vizionáře pro mě zůstane na pomyslném prvním místě zřejmě už natrvalo... 60 %

plagát

Valkýra (2008) 

Naprosto precizně odvedená práce od A až do Z a přesně ten typ filmů, na které bych mohl koukat pořád. Přímočarý, věcný a božsky atmosférický válečný thriller, který rozhodně má o čem vyprávět (a to určitě nejen proto, že jde o příběh založený na skutečných událostech) a činí tak za pomoci dokonalého stylu a výborných herců (Cruise mi nevadil snad ani trochu a ostatní herci v čele s Branaghem a Wilkinsonem jsou skutečná a ověřená elita, která může zklamat jen těžko). Je to zábavné, dravé, propracované, seriózní (takže vlastně nehollywoodské...) a uteče to tak rychle, až vám to bude možná trochu podezřelé. Singer opět potvrdil svoje kvality a naservíroval pro filmové fajnšmekry další dech beroucí snímek, který má mnoho kladů a jen zanedbatelné množství nedostatků (např. lehká plochost a zjednodušování charakterů, případné historické nepřesnosti apod.). 80 - 90 %

plagát

Verejní nepriatelia (2009) 

Chladné, ponuré, zvláštně osobité (to bude hlavně tím digitálem, který místy sice vadí, většinu času je však nečekaně v pohodě). Akce (v podobě přestřelek) je hodně a díky dokonalému zvuku (pro Manna typické, viz Nelítostný souboj) působí náramně intenzivně (i když kvůli již zmiňované digitální ruční kameře občas vypadá jen jako nákladné home video). Proti hercům taktéž nelze nic namítat (Mann je vede skvěle, jako vždy). Jediný závažnější problém vidím v tom, že za srdce ten film začne chytat až někdy v poslední třetině (zásluhou toho se taky zdá být o mnoho delší, než ve skutečnosti je). Do té doby sledujete sice hodně profesionálně (a možná až artově) vyhlížející akční gangsterku, která ale v podstatě neustále jen klouže po povrchu a nenabídne vlastně žádný moment, který by ji učinil jedinečnou a nezapomenutelnou. Teprve scéna výslechu (respektive příchod Balea a jím projevené gentlemanství a tím pádem i prokázání, že jeho postava má nejenom mozek, ale i srdce, díky čemuž rázem určitě stoupne jeho oblíbenost u diváka) a celé (správně "osudové" a krásně vygradované) finále činí snímek skutečně přístupným a emocionálně působivým. Všechno předtím je "pouze" stylová, tak trochu neortodoxní (zase ten digitál...) retro pronásledovačka jednoho hodně schopného a svým způsobem velice sympatického gangstera a jeho bandy. Celkově: standardně kvalitní Michael Mann. 80 %

plagát

Kolotoč (1996) (relácia) odpad!

Ideální výplň televizní obrazovky (pro důchodce a pomaleji chápající). Na druhou stranu to občas byla dokonale zábavná demence (viz některá videa na YT)... ;-)

plagát

Dead Set (2008) (seriál) 

Strhující a nekompromisní miniseriálová zombíkárna, která by určitě obstála i v kinech. O strach tu příliš nejde, ale jako napínavá adrenalinová jízda to šlape bezvadně! 90 % (nahoru zaokrouhluji především kvůli opravdu skvělému poslednímu dílu)

plagát

Transformers: Pomsta porazených (2009) 

Michaele, Michaele... Ta tvoje neschopnost citu pro míru tě jednou zničí... Ani jednička sice nebyla bůhvíjak propracovaná, ale dokonale si uvědomovala svoji nablblost a kompenzovala ji nadhledem a humorem. Bohužel pokračování dotahuje do totálního extrému vše z předchozího dílu, ale místo ještě většího nářezu přichází spíš neinvenční, zbytečná a chvílemi až ubíjející splácanina. Z mého pohledu tenhle film potápí především nebetyčně protahované (a přitom nijak zvlášť záživné) finále a nesnesitelná dávka infantility a rádobyvtipných sexuálních narážek (po x-tém fórku týkajícím se šourku a varlat jsem si začal říkat, zda náhodou tvůrci nejsou kapánek zakomplexovaní...). Dementnost zápletky a scénáře (pochopitelně) nezná mezí (viz trapná mytologie) a bohužel ani akce není (minimálně ve srovnání se starším bratříčkem) nijak zvlášť výjimečná (při zpětném hodnocení se mi nejvíce líbil úvod v Šanghaji, kde ještě všechno funguje tak nějak podle mých představ, ostatní jsou buď nepřehledné nebo nevýrazné - především souboj Optima s Fallenem je velké zklamání). Bay má sice stále patent na servírování neskutečně atraktivních záběrů takřka na cokoliv (pro generaci MTV asi nikdy nebude existovat lepší režisér), ale čeho je moc, toho je příliš. V TF2 je příliš všeho (tedy kromě inteligence, samozřejmě) a přitom nic z toho vlastně není nijak extra dobré (snad až na Shiu a tělo Megan Fox). 50 %

plagát

Stiahni ma do pekla (2009) 

Po druhém zhlédnutí mám dojem, že kdyby se Raimi vykašlal na většinu pokusů o humor (ono ho tam beztak zas až tak moc není) a některé lekačky (hlavně na ty se šátkem), mohla z toho být malá žánrová lahůdka. Strašidelné je to totiž chvílemi až abnormálně, s nechutnými chuťovkami si Raimi tyká od svých začátků (i když občas jsou až moc samoúčelné), děj se žene neustále kupředu a nemá žádné do očí bijící mezery a nedostatky, s čímž také souvisí, že stopáž filmu je naprosto adekvátní. Nejpřekvapivější je ovšem to, že zde výborně fungují snad všechny postavy a vztahy mezi nimi, přestože žádný z herců si patrně nikdy doma Oscara na poličku nevystaví. Nikdo se tu nechová jako úplný idiot, není tu jen do počtu a Alison Lohman a Justin Long jsou sice na první pohled nevýrazný a nudný, ale přesto velmi sympatický pár (tak trochu doufám, že ze mě jednou bude taky tak chápavý a obětavý partner, jehož hraje Long), který mě dost bavil i v těch mála klidných pasáží. Dokonce jsem se přistihl, jak Alison fandím při scéně rodinné večeře, když ji slovně dusí budoucí tchýně. ;-) Raimi by mohl zkusit natočit seriózní drama s psychologicky propracovanými postavami. Pokud by se nevzdal svých (dříve již ověřených) režijních postupů, některých trademarků a především svého zápalu, mohl by vzniknout snímek, který by byl tematicky závažný, uvěřitelný a přitom řízný (a tudíž ne otravně vznešený a uchcaný). 70 - 80 %