InJo

Ideální výplň televizní obrazovky (pro důchodce a pomaleji chápající). Na druhou stranu to občas byla dokonale zábavná demence (viz některá videa na YT)... ;-)

Strhující a nekompromisní miniseriálová zombíkárna, která by určitě obstála i v kinech. O strach tu příliš nejde, ale jako napínavá adrenalinová jízda to šlape bezvadně! 90 % (nahoru zaokrouhluji především kvůli opravdu skvělému poslednímu dílu)

Michaele, Michaele... Ta tvoje neschopnost citu pro míru tě jednou zničí... Ani jednička sice nebyla bůhvíjak propracovaná, ale dokonale si uvědomovala svoji nablblost a kompenzovala ji nadhledem a humorem. Bohužel pokračování dotahuje do totálního extrému vše z předchozího dílu, ale místo ještě většího nářezu přichází spíš neinvenční, zbytečná a chvílemi až ubíjející splácanina. Z mého pohledu tenhle film potápí především nebetyčně protahované (a přitom nijak zvlášť záživné) finále a nesnesitelná dávka infantility a rádobyvtipných sexuálních narážek (po x-tém fórku týkajícím se šourku a varlat jsem si začal říkat, zda náhodou tvůrci nejsou kapánek zakomplexovaní...). Dementnost zápletky a scénáře (pochopitelně) nezná mezí (viz trapná mytologie) a bohužel ani akce není (minimálně ve srovnání se starším bratříčkem) nijak zvlášť výjimečná (při zpětném hodnocení se mi nejvíce líbil úvod v Šanghaji, kde ještě všechno funguje tak nějak podle mých představ, ostatní jsou buď nepřehledné nebo nevýrazné - především souboj Optima s Fallenem je velké zklamání). Bay má sice stále patent na servírování neskutečně atraktivních záběrů takřka na cokoliv (pro generaci MTV asi nikdy nebude existovat lepší režisér), ale čeho je moc, toho je příliš. V TF2 je příliš všeho (tedy kromě inteligence, samozřejmě) a přitom nic z toho vlastně není nijak extra dobré (snad až na Shiu a tělo Megan Fox). 50 %

Po druhém zhlédnutí mám dojem, že kdyby se Raimi vykašlal na většinu pokusů o humor (ono ho tam beztak zas až tak moc není) a některé lekačky (hlavně na ty se šátkem), mohla z toho být malá žánrová lahůdka. Strašidelné je to totiž chvílemi až abnormálně, s nechutnými chuťovkami si Raimi tyká od svých začátků (i když občas jsou až moc samoúčelné), děj se žene neustále kupředu a nemá žádné do očí bijící mezery a nedostatky, s čímž také souvisí, že stopáž filmu je naprosto adekvátní. Nejpřekvapivější je ovšem to, že zde výborně fungují snad všechny postavy a vztahy mezi nimi, přestože žádný z herců si patrně nikdy doma Oscara na poličku nevystaví. Nikdo se tu nechová jako úplný idiot, není tu jen do počtu a Alison Lohman a Justin Long jsou sice na první pohled nevýrazný a nudný, ale přesto velmi sympatický pár (tak trochu doufám, že ze mě jednou bude taky tak chápavý a obětavý partner, jehož hraje Long), který mě dost bavil i v těch mála klidných pasáží. Dokonce jsem se přistihl, jak Alison fandím při scéně rodinné večeře, když ji slovně dusí budoucí tchýně. ;-) Raimi by mohl zkusit natočit seriózní drama s psychologicky propracovanými postavami. Pokud by se nevzdal svých (dříve již ověřených) režijních postupů, některých trademarků a především svého zápalu, mohl by vzniknout snímek, který by byl tematicky závažný, uvěřitelný a přitom řízný (a tudíž ne otravně vznešený a uchcaný). 70 - 80 %

Čím dál víc chápu Camerona, proč se mu po dvojce do dalších dílů nechtělo. Jsou totiž zbytečné. V jedničce šlo v podstatě o záchranu vůdčí osobnosti hnutí odporu, ve dvojce (kromě téhož) především o zabránění nastání samotného Soudného dne a následné války se stroji. Cameron to měl celé skvěle promyšlené a jeho vize byla jasná - budoucnost se dá změnit. Pak ale přišla trojka s protichůdnou myšlenkou, že Soudnému dni se nedá zabránit, dá se pouze oddálit. Na tento koncept navazuje právě Terminator Salvation (čtyřka?!). Bez ohledu na to, jak moc je tenhle film zábavný (akce je hodně a není vůbec špatná, atmosféra taky není k zahození, Bale se do role Johna Connora hodí dokonale a sympaťák Sam Worthington je opravdu velkým příslibem do budoucna), se asi jen tak nebudu moct zbavit pocitu, jak těžko je uchopitelný (jako samostatný film působí nekomplexně a trochu prázdně a jako pokračování kultovní série neuspokojuje skoro vůbec - na Cameronovu osobitou ponurost McG nemá a na vtipné a lehkonohé variování ala Mostow se tahle látka prostě nehodí) a vlastně zbytečný. Úplně nejproblematičtější je to s navázáním děje na předchozí díly, především ohledně časových paradoxů (v tomto aspektu jsem scénáristům už předem jejich práci upřímně nezáviděl, jelikož mi bylo jasné, jak složitý před nimi stojí úkol - no a bohužel to moc neustáli). S tím také souvisí, že je trochu nesmyslné nadávat na McG, který je vlastně pouhým realizátorem scénáře, na kterém se sám (pokud se nepletu) nijak nepodílel (čímž neříkám, že by si TS nezasloužil zajímavějšího a nápaditějšího režiséra). I tak mám ale docela chuť na další zhlédnutí - hlavně kvůli titulní dvojici, výborné honičce náklaďáku s mototerminátory a digitálnímu Arniemu. ;-) 70 %

Buď už jsem úplně ztratil smysl pro humor nebo to vážně není skoro vůbec vtipné (párkrát jsem se decentně uchechtl, záchvaty smíchu mě však zcela míjely). V mém případě se bohužel žádné komediální inferno opravdu nekonalo. :( 40 %

V podstatě stejná zbytečnost jako (minimálně) poslední dvě série. Samotná zápletka je hodně zcestná a z prstu vycucaná, i když to už asi nikoho u PB nijak zvlášť nepřekvapí. Ale stejně jako u většiny předchozích dílů, tak ani zde jsem se ani na chvíli nenudil a celé to moc pěkně odsýpalo. Takže nakonec alespoň ten jeden palec nahoru dám (i když jen velmi opatrně a skoro i nerad). Hlavně, že už je definitivně konec, to natahování už bylo skutečně nesnesitelné... 50 %

Zoufale neinvenční (to by teoreticky zas až tak moc nevadilo) a nezáživné (to už vadí hodně) pseudo katastrofické... nic. Nuda od začátku do konce (což při takřka 150ti minutové délce opravdu není příjemné). V podstatě mě fascinovalo, jak moc byla ta hromada postav nezajímavá, nevýrazná a mně osobně úplně ukradená. Vůbec se nedivím, že jsem předtím o tomhle filmu nikdy neslyšel - něco tak tuctového a snadno zapomenutelného by zapadlo snad v každé době. 40 %

Hustá divočina, ve které když se rozjede akce (především v podobě parkourových honiček a kontaktních soubojů), dostane fanda žánru neodbytný pocit, že bůh opravdu existuje. Aneb vražedně skvělá kombinace dokonalé choreografie a snad ještě lepšího nasnímání (a hudby!). V neakčních scénách je to sice kapku nuda a brát to jakkoliv seriózně by se nedalo ani pod vlivem těch nejomamnějších látek, ale jako totální oddechový výplach se skromnou délkou je to skoro bezchybné. A ti dva pánové v hlavních rolích (David Belle a Cyril Raffaelli) jsou nehorázní borci (o jejich hereckém nadání samozřejmě nemluvím)! 70 %

Tohle prostě musí vidět každý, kdo má aspoň trochu kladný vztah ke sci-fi. Abrams ve svém druhém filmu dává jasně najevo, že mu není cizí patrně žádný žánr a že každý jeho další snímek bude jistě velmi očekáván. Restart jednoho z největších filmovo-seriálových fenoménů si s největší pravděpodobností nemohl najít lepšího resuscitátora. Tenhle talentovaný pán totiž od začátku do konce jasně projevuje své nadšení pro věc (tak výrazné tempo, dynamiku a množství vymazlených záběrů má jen málokdy na svědomí nezainteresovaný tvůrce) a především bez problémů zvládá přechody z humorných a nevídaně odvázaných pasáží (zaznění Sabotage od Beastie Boys bych zde nečekal ani ve snu!) k dokonale vyhroceným a emocionálně působivým momentům (kterých je vskutku nemálo). Na novém Star Treku je skvělé a velkolepé vše od netriviálního scénáře, přes místy vyloženě strhující akci (plošina!), efekty, až k výkonům celé herecké posádky (hlavně chemie mezi Pinem a Quintem je fantastická). Ačkoliv nejsem vůbec trekkie, tak panu režisérovi se ho ze mě málem podařilo udělat během pouhých dvou hodin... 90 %