InJo

Patos všude, kam se člověk podívá. V dialozích, hudbě, hereckých výkonech... Normálně tenhle (u sportovních dramat tradiční) nešvar příliš neřeším, ale tady je ho takové množství, že už se to prostě nedalo snést. Sice podle skutečných událostí, ale přesto typicky (nechutně) disneyovsky korektní báchorka o rasové snášenlivosti, jež naprosto absentuje cokoliv originálního nebo nadprůměrně zábavného. 50 %

Příjemně nostalgická záležitost (první díl si zasloužil takto laděné pokračování), která však nemá žádnou skutečně nosnou dějovou linii (rozvíjení oduševnělého vztahu Kopty a Freimanové je fajn, ale taky neutáhne všechno a ostatní minipříběhy zafungují až v závěru, proti jehož melancholickému nádechu nemám větších výhrad) nebo prostě cokoliv, co by diváka upoutalo po celou stopáž. Původní Sněženky považuji za dokonalou a nadčasovou hořkou komedii, tento film bych označil za ucházející hořké drama, které asi nikoho moc nenadchne, ale taky by dle mého názoru rozhodně nemělo nikoho urazit. Celkově vzato, milé zavzpomínání na milovanou českou klasiku. 60 %

Fantastická premisa, zábavný scénář a velmi uspokojivě (v rámci žánru romantické komedie) vykonstruovaný závěr. Uma Thurman válí a Luke Wilson zdatně přihrává. Na skutečně plnohodnotný filmový zážitek přesto stále dost schází, ale jako výplň televizní obrazovky při odpočinkovém večeru je Moje superbejvalka téměř ideální. 60 - 70 %

Výborná technická stránka (včetně hudby Clinta Mansella), dokonalý Sam Rockwell (takhle nějak si představuji herecký výkon, který je maximálně přesvědčivý a přitom ani na chvíli nesklouzává k přehnanému strhávání pozornosti na svoji osobu) a vůbec ne marný příběh. Ale těch 90 minut se v mém případě vleklo jak šnek v posledním tažení (usínal jsem u toho 3x během tří dnů!). Zahustit ještě trochu víc atmosféru a hlavně přidat na tempu by jedině prospělo. Pak by to teprve bylo vynikající psychologické sci-fi. V této podobě budou z Měsíce nadšeni asi jen skalní fanoušci žánru. I tak má ale mé sympatie. 60 - 70 %

Pixar stále drží laťku (byť mám pocit, že začínají lehce stagnovat, i když opravdu se nedá očekávat, že každý další film z jejich produkce bude lepší než ty předchozí, nebuďme bláhoví). Univerzum Up je neporovnatelně méně komplexní než bývá u Pixaru zvykem, ale zde ten malý počet postav a omezenost prostředí vlastně skoro vůbec nevadí. Posun k hlubším a dospělejším emocím a příběhu celkově považuji za velké plus (už jen ta nádherná skoro-úvodní sekvence beze slov je málem na Oscara!), ovšem s dodatkem, že vskutku netuším, co ty smutné (a tím myslím vážně smutné, ne citově vydírající) scény, zaobírající se v prvé řadě stářím, umíráním a nesplněnými sny, udělají s dětmi (tipoval bych, že většina je bude ignorovat, zbytek se při nich bude nudit). Naštěstí Pixaři na děti samozřejmě úplně nezapomínají (pořád je to vyloženě rodinný film) a servírují jim spoustu atrakcí a úliteb, ze kterých budou prckové vřískat blahem (mluvící pes Dug a "Kevin" jsou tak roztomilí a legrační, že si je musí oblíbit a smát se jim snad každý, v kom ještě zůstal alespoň kousek dítětě). Up pochopitelně není Bergman zahalený do 3D animace (na to je stále příliš povrchní, neskrývaně humorný, zběsilě akční atd.), ale pokud o něm bude někdo tvrdit, že je to "jen další kreslená kravina pro děti", pak je to u mě ignorant a s největší pravděpodobností ho ani neviděl... 90 %

Bratr 2 mi není proti srsti a ani jsem se u něj nekousal nudou, ale nízké hodnocení mu dát prostě musím, jelikož něco tak scénáristicky děravého se hned tak nevidí. Elementární logika je věc, která v tomto filmu v podstatě vůbec neexistuje (viz několik podivných a hlavně nedořešených dějových linií a motivů), a navíc vlastně ani nevím, co to mělo být za žánr - vzhledem ke spoustě legračních scén (ačkoliv mnoho z nich bylo směšných spíš nechtěně - btw. Terminátor je vedle Danily Bagrova se svou zabijáckou výkonností a neúctou k lidskému životu těžký amatér) bych to tipoval na rozplizlou gangsterskou komedii, ale řekl bych, že tvůrci se snažili spíš o syrový kriminální thriller ve stylu prvního dílu, který sice taky není žádný zázrak, ale aspoň měl nějaký čitelný koncept a i tah na bránu. Toto pokračování je regulérní guláš, který dokáže jakž takž pobavit, ale vůbec se nedá brát vážně. 40 - 50 %

Nekomediální (vážně nevím, jestli záměrně nebo ne) rádoby filmový remake jednoho z mých nejoblíbenějších českých seriálů. Přežít se to dá, užít nikoliv. 40 %

Báječná oddechová komedie, která se neštítí téměř ničeho (ať už jde o nekorektní mluvu, nahotu či různé obscénnosti), a přesto si po celou dobu dokáže udržet soudnost a cit pro míru (což spousta jiných filmů ze stejného ranku nezvládne). Celé je to hodně zábavné, vtipné a vlastně vůbec ne hloupé (taky docela nezvyk v rámci žánru). Snímek je samozřejmě hodně nadsazený (takhle šílenou kalbu nezažil a asi ani nikdy nezažije nejspíš nikdo na světě), ale v nejednom ohledu se o něm určitě dá říct, že je takříkajíc "jako ze života"... ;-) 90 %

Artovější Lid vs. Larry Flynt. 80 %

Nemůžu si pomoct - bavil jsem se velmi dobře. Sledovat 100 minut v kuse nařvaného Hugh Jackmana v jedné z jeho životních rolí byla zkrátka velká radost i navzdory nemalému počtu relevantních záporů (očividná béčkovost, klišovitost a přehnanost některých scén a motivů apod.). Navíc jsem byl opravdu hodně spokojen s dvěma hlavními záporáky (Schreiber je démon a v tom černém kabátu mu to sakra sekne), o něco méně však s tím závěrečným (je sice neuvěřitelně schopný, nicméně by mi přišel až moc cheesy asi i v nějakém direct-to-video céčku od Alberta Pyuna). Docela překvapivě mi dost sedla i většina akčních scén (nejlepší je patrně úprk před helikoptérou a hummery). Singerovo pojetí 'X-Men' univerza je sice trochu někde jinde (tenhle pán hloupé filmy prostě netočí a v jeho režii mohl být z Wolverina obrovský trhák), ale s Brettem Ratnerem by si Gavin Hood mohl klidně podat ruce. 60 %