InJo

Na hollywoodské reimaginaci mé milované literární postavy je mi sympatická minimální míra scénáristické demence (jinak řečeno: je to celkem chytré a hlavně to vyloženě neuráží znalce předlohy) a velká míra kvalitních hereckých výkonů (Downey a Law jsou dobře sehraní) a hudby (ta je asi úplně nejlepší). Akční scény (kterých není moc, ale to rozhodně není na škodu) jsou nadprůměrné, místy skvělé (např. souboje s dvouapůlmetrovou gorilou) a zajímavý nápad byly ty Sherlockovy "přípravy" na nadcházející boj. Ritchie má řemeslo stále v ruce a celkově film šlape, ale přijde mi, že to mohla být ještě větší jízda, než to ve výsledku je. Chvilkami na mě vyprávění působilo lehce zmateně, či dokonce ospale a tah na bránu jakoby se občas zcela vytrácel (s tímhle většina Doylových povídek naprosto nemá problém). Nemohu to přehnaně pomlouvat, ale bohužel ani chválit. Za návštěvu kina "New-Age Sherlock" ale každopádně stojí. Už kvůli té zdařilé výpravě (viktoriánský Londýn přeci jen nevídáme na plátnech kin zas tak často...). 70 %

Na chápání, správné vnímání a smysluplné interpretování tohohle prapodivného díla moje mozkové závity vážně nestačí (a asi ani nikdy stačit nebudou). Richard Kelly se po úspěchu Donnieho Darka zřejmě zcela zamiloval sám do sebe a myslel si, že mu nyní projde už úplně všechno. V mém případě se tedy šeredně spletl. 40 %

Chabé. Sice to pracuje s osvědčenými proprietami (scény s práškem nebo s fotkou), ale tvůrci je neumí pořádně využít. Atmosféra v podstatě žádná, gradace taktéž a ruční kamera mě po čase spíš štvala než bavila. Herci mi nevadili, ale mnohými vychvalovaný konec žádná extra výhra teda taky určitě není (nevím, kterou verzi jsem viděl, ale nejspíš původní). Chtěl jsem se bát, ale nešlo to. Vážně... 40 - 50 %

Doufal jsem v natřískané béčko, dostalo se mi umělecky se tvářící slátaniny s relativně poutavým dějem, která ale zásadně dojíždí na rádoby atmosférickou a náladotvornou hudbu, která je otravná svou jednotvárností a často i nevhodným použitím (minimálně při jedné dialogové scéně mi přišla absolutně přebytečná). Místy by také neškodilo trochu zrychlit tempo (ale celkově film utíká obstojně) a hlavně mnohem více zapracovat na všem, co se týká oné samotné nadpřirozené zápletky (v podstatě nic není nějak uspokojivě vysvětleno a divák tak po celou dobu tápe a je zmaten). Nejhorší ze všeho jsou ovšem efekty - ústřední "monstrum" je směšná umělohmotná figurka, které svítí oči a pusa, a všechny ty "blesky" a podobně taky rozhodně nejsou žádná sláva. Mannovi to nesrovnatelně lépe sluší v amerických velkoměstech plných gangsterů a policajtů, než někde v Rumunsku za 2. světové války. 50 %

Výrazně lepší než ŠTĚSTÍ. Silnější příběh, propracovanější scénář a i lepší herecké výkony. Technická stránka je snesitelná (ale na mraky z ní vážně nejsem, i přes ty dlouhé záběry beze střihu) a kvalita vyprávění je po celou dobu velmi vyrovnaná, žádné výrazné propady. Naproti tomu se ve filmu najde několik momentů, které jsou působivé tak, že nejste schopni odpoutat oči od plátna či obrazovky. Většina hlavních postav je dobře napsána a srozumitelně motivována, takže divákovi by nemělo dělat problémy chápat jejich pocity a jednání a spoluprožívat je s nimi. Zuzana Bydžovská získala Českého Lva právem (škoda, že není obsazována více, protože je to vážně skvělá charakterní herečka) a u Lišky asi opravdu platí, že je lepší v mlčenlivých polohách (když promluví, stává se z něj často zase ten klasický opožděný dobrák, který mi už leze na nervy). 70 - 80 %

Poutavé? Ne. Filozofické? Zřejmě. Ujeté? Ano. Otravné? Rozhodně! Až uvidíte Conneryho v dámských svatebních šatech, nebudete pochybovat, že tady není něco v pořádku. Sračka, která jde úplně mimo mě. 20 % snad jen za ten párminutový úvod, jenž je pošahaný zábavným způsobem, což se o zbytku říct vážně nedá...

Sympatická a v každém ohledu nadprůměrně zvládnutá sbírka snad všech klišé sportovních romancí. 70 %

Ten film okolo mě jen tak proletěl... Nenudil jsem se, ale zároveň mě ani nic neinspirovalo k zamyšlení (nad čímkoliv), děj (byl tam vůbec nějaký?!) i postavy mi přišly zcela nezajímavé a zapamatování hodných scén je tam míň než prstů na jedné ruce. Nechci Sedmou pečeť hanit, poněvadž jsem do ní zřejmě nepronikl, jak bych asi měl, ale já vskutku nevím, kvůli čemu bych ji měl obdivovat (hra šachů se Smrtí je sice originální nápad, ale připadal mi docela nevyužitý...). 60 - 70 %

Málokterý film o teenagerech se natolik zajímá o své hrdiny a snaží se proniknout do jejich nitra jako právě Snídaňový klub. Všechny hlavní postavy jsou v podstatě archetypy (sportovec, šprt, rebel atd.), které rozděluje odlišné společenské vystupování, ale silně je spojují podobné životní problémy (rodiče, sexuální zkušenosti aj.) Dobré určitě je, že každý si tu může najít někoho, s kým se ztotožnit, a ještě lepší je to, že nikdo a nic zde není jen černé nebo bílé. Já osobně jsem si "něco svého" našel víceméně u každého z nich... Většina prcičkovských a post-prcičkovských slátanin téhle inteligentní zábavě nesahá ani po pás (a "Don't You Forget About Me" je prostě parádní song!). 80 %

Už jsem to viděl v kině 3x a stále nemám dost... Tohle je totiž jeden z těch mála vzácných filmů, po jejichž skončení vás mrzí návrat do všední reality (ano, Pandora je skutečně velmi opojný svět). James Cameron má fantazii malého kluka a realizační schopnosti protřelého génia. Dnes už totiž málokdo dokáže zpracovat natolik prostý, naivní a archetypální příběh tak omračujícím způsobem. V AVATAROVI fenomenální technická stránka a mistrovská režie přebíjí všechno ostatní, tudíž i případné námitky týkající se průhlednosti děje, neoriginální (ale přesto funkční!) hudby atd. Netuším, jaký vztah k tomuhle filmu budu mít za pár let (je velmi pravděpodobné, že celkem brzy bude takto úžasně vypadat každý druhý snímek a jeho lesk vybledne právě kvůli tradiční obsahové kostře), ale ty roky práce, které mu Cameron obětoval, se vyplatily zcela bezpochyby. Protože přesně takhle má vypadat velkofilm - výpravně, monumentálně a s kvantem emocí širokého spektra (napětí, smích, strach, smutek, dojetí atd.). Cameron zkrátka na poli nákladných ambiciózních blockbusterů nemá konkurenci (a asi ještě dlouho mít nebude) a jeho vizionářství ho opětovně zařadilo mezi nejobdivuhodnější režiséry všech dob. Nyní už jen doufám, že jeho další film bude více fajnšmekrovský (viz T1 a T2, VETŘELCI, PROPAST) a méně mainstreamový (AVATAR je prototypem podívané pro celou rodinu). 90 % __ Český dabing je víceméně ok, akorát některé "hlášky", slang a i vulgarismy si mohli tvůrci odpustit.