Zardoz

Wow, tak to jsem nečekal! Zajímavý film. Občas mi připomínal svojí tématikou Planetu opic. Odehrává se ostatně v podobných kulisách a díky okolnímu prostředí vypadá jako obraz alternativní minulosti. Zardoz obsahuje nepřeberné množství úvah o lidském nitru, pudech a intinktech, je v něm spousta zajímavých a originálních nápadů a pár opravdu vydařených vizuálních scén. Ale musím se přiznat, že jako celek na mě zapůsobila více Planeta opic. Zardoz je možná místy méně snadno uchopitelný a obsahuje všeho na dva filmy. Mohl by to být prima seriál. (05.12.2006)

Jak řekl movie, je to opravdu totální úlet. Podle kritiky která nedávno (pár let) vyšla v Ikariii jsem očekával úplně něco jinýho (akčnější, přímočařejší, něco jako Saturn 3 s Kirkem Douglasem) a i to je důvod, proč nedám ani zbla na nějaký kritiky. Ale dost jsem byl překvapenej a ne vůbec špatně. Atmosférou mi to hodně připomínalo Excalibur, i když to samozřejmě je každý o úplně něčem jiným. Tedy lépe řečeno Excalibur v části, kdy Percival hledá Grál. Toto je mnohem míň akční a možná i zdlouhavější, to ale nic nemění, že to má účinky hypnotika podávaného v malých dávkách. Člověk se potom trochu vznáší, skoro jako by ho někdo sekl kladivem do hlavy. Zajímalo by mě, jak Conneryho Boorman k tomuhle přemluvit, asi ho opravdu sekl do hlavy. Děj filmu asi pochopí málokdo, nebo rozhodně já ho nepochopil. Tedy takto, chápal jsem, co se děje na obrazovce, ale finální pointa jakoby zůstala v jiné vtipné kaši, než jakou jsem jedl já. Tady se snažili spíš o antiutopii, kde nic není tak krásné, jak vypadá. Spousta nápadů dotvářejících tento svět, ať už igelitové exteriéry nebo společenské zřízení a situace ve Vortexu, to všechno mi připomíná povídky ze zlatýho věku SF od těch spekulujících autorů občas zabíhajících až do absurdna (Clif Simak, Robert Silverberg, Brian Aldiss). Tenhle film určitě není žádná lehká oddychovka a líbit se nebude každýmu, ale svým netradičním pojetím minimálně zaujme. (13.12.2005)

Nehodnotím, protože opravdu nemám ponětí jak. Ale nedá mi to se nepozastavit, tahle zvláštní vize si výsměch určitě nezaslouží. Myšlenkově film brouzdá po všech koutech, od citací k starověkým říším se tam posléze drmolí cosi z Karla Marxe a dokopeme se až k naivním antifašistickým (či naopak?) zkazkám o nadřazenosti, vybere si každý. Umím si představit neobyčejně zajímavou předlohu plnou hodnotných připomínek, jenže tahle verze vše zkoušejícího režiséra Boormana (nepatřím k fandům Excaliburu) není příliš ke koukání. Respektive, zásluhou snové a syrové atmosféry působí snímek odtažitě a chladně, zdaleka však ne tak étericky jako zmiňovaný Excalibur. Hodně zabíjí i vyloženě humusoidní kostýmy (jsou k smíchu), jejichž hlavní nositel Sean Connery hraje zvláštní a nejasnou postavu, s níž si zřejmě sám nevěděl rady. Rady si neví nikdo, několik vtipných zastavení zůstáne nevyužitých, protože se po chvilce zase nahodí kamenná vážnost. A detaily, jako třeba nesmírně elegantní vysvětlení pojmu Zardoz, mě nevytrhnou. Nevím, co s tím. Blábol nebo chytrá vize...? (06.08.2010)

Zardoz je hodně rozporuplný film. Lépe řečeno, záleží na přístupu, jaký k filmové produkci máme, a co od tohohle filmu očekáváme. Důkladně totiž rozbíjí zavedené žánrové konvence a pokud k němu přistupujeme jako ke klasické zábavné podívané, dopadne to nutně špatně. Jde totiž o svým způsobem experiment, který ve světové filmové produkci těžko hledá obdobu. Jeho hodnota spočívá v originalitě a ve výjimečnosti, protože komerční efekt podobného dílka je mizivý a jde spíš o kousek vhodný na filmové festivaly nebo do filmových klubů. Je to distopická podívaná o neutěšeném postkatastrofickém světě, kde se elita rozhodla izolovat od okolního světa. Děj je nepřehledný, scénárista ani režisér svému divákovi nevycházejí vstříc a zatěžují ho jednak mozaikovitým stylem vyprávění, jednak filozofickým přesahem, takže je to hůř konzumovatelná věc. Sean Connery k hlavní roli přišel jako slepý k houslím a spíš proti své vůli, neměl holt chudák tehdy na činži. Příliš nepochopil, o čem film vlastně je, a tenhle film je hodně ojedinělá věc v jeho kinematografii. Opravdu nejde o další bondovku. Celkový dojem: 80 %. (16.06.2006)

Přiznávám, že ten film nemám rád, ačkoliv obsahuje množství nezapomenutelných scén a hromadu, skutečně hromadu WTF hlášek a situací, které ani nelze označit za surrealistické, jak jsou - prostě velmi divné a ujeté. Nemám rád Boormanovu nihilistickou tvorbu a nemám rád jeho odpor k lidem. On skutečně nemá rád lidi. Navíc musí trpět nějakou sexuální úchylkou, možná skrývanou a nepřiznanou homosexualitou, nevím. Jinak film nahodí pár zajímavých témat, jakože nesmrtelnost ("vyvolené" části) lidstva by vedla k touze po smrti, skrývané emoce k touze po emocích (jenže v tomhle byla daleko lepší a stravitelnější Sexmise), že redukce přehnaného množství lidí na planetě se má dít omezováním porodnosti toho plebsu kolem a střílením se navzájem - ale opět jen plebsu, nikoliv těch "nahoře". Ale pak jsou tam myšlenky typu celé je to divadlo, boží krutý a zlomyslná hra s lidmi, lidé vlastně nic nedokázali pořádného vytvořit, radost neexistuje apod., což je mi hodně proti srsti. Ale pokud chcete vidět hodně holek nahoře bez, pak tady se oko docela často potěší. Větší klad ale v tomto filmu nevidím. (23.12.2023)