TheDarKnig

Film roku. Čistá esence filmového řemesla. Příběh je možná na první pohled jednoduchý, ale v detailech skrývá bohatší mozaiku než mnohé jiné filmy. A je to strašně krásně poskládaná mozaika, emotivní, osobní i celospolečenská. Založená na duchu místa i času. Pocta i odsouzení, milostný dopis i odvržení. První pomalejší část filmu diváka postupně vsaje aby ho druhá nemilosrdně sežvýkala. Nádherná oslava lidství v jeho nejlepším i nejhorším. Práce se symbolikou, několika vrstvami vyprávění a jednotlivou katarzí každé z nich je prostě fenomenální. A zmínil jsem, jakým neuvěřitelným způsobem je zde využívaná kamera a zvuk? A hovořil jsem o jejich dokonalém a neoddělitelném propojení se způsobem, jakým je zde vyprávěn příběh? Cuarón věnoval svému mládí opravdu vskutku cenný dar. Děkuji. 10/10

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Má to svůj osobitý styl, humor a nápady, není to tak na pohodu a rozjuchané jako mnohé další české a slovenské pohádky a Mrakomorovi se může mezi zloduchy vyrovnat jen málokdo. Výborná jsou i sekvence se zkoušením prince a zasazení do nikdy neselhávajících Adršpašským skal. Láska je ráj :)

Chladná, odtažitá, realistická výpověď o jednom z největších technologických a vědeckých úspěchů lidstva, která dokáže čas od času v přesně tu pravou chvíli zasáhnout silnými emocemi. Řemeslně zcela bezchybné, využití filmového zrna a IMAX kamer vytváří hlavně při závěrečné misi opravdu dechberoucí podívanou, ale kamera a střih vytváří magické scény a kompozice v celé délce stopáže. Ryan Gosling a Claire Foy nepředvádí žádné herecké zázraky, ale to od nich jejich role zde ani nevyžadovaly. Gosling vlastně znovu hraje svého zádumčivého, tichého hrdinu, kterého jsem už u něj párkrát viděli a Foy v prostoru, který má, dokáže ukázat přesvědčivé emoce. Přes zmíněné klady však film po dějové stránce postrádá vnitřní soudržnost a je spíše sledem útrpných (a tragických) skoro dokumentárních historek na cestě směrem vzhůru k Měsíci. A občas je toho chladu až příliš moc a není to způsobeno jen vakuem nejzazší hranice. Proto "jen" 8,5/10. Vidět to ale v kině (o IMAXu ani nemluvě) plný počet bych dal. Škoda.

He was smiling. Krásně melancholická, staromódní rozlučka jedné herecké legendy. Postavy zde se vyrovnávají se stářím a stereotypem života, přesto je film díky neodolatelnému Forrestovi plný optimismu a energie, a mnohdy vyvolává úsměv na tváři. Docela obyčejný film o neobyčejném člověku, plný hřejivých dialogových výměn o životě, sympatického a přesného herectví (Redford a jeho interakce s kýmkoliv ve filmu, Affleckův policajt a jeho děti) a 70s retro stylizace - excelentní kamera a střih. Závěrečná půlhodinka filmu je naprosto bezchybná, nostalgická a úžasně pozitivně emotivní. P.S. Sissy Spacek potvrzuje (po výborném výkonu v Castle Rock), že prožívá svou hereckou renesanci. 8/10

Intenzivní dvouhodinový masakr, který nedá téměř vydechnout. Neskutečně brutální, jednotlivé akční scény jsou někdy skoro až únavné a využívají při choreografii úplně všechny způsoby, jak a pomocí čeho mrzačit.  Plusem je určitě taky obstojný a slušně odvyprávěný příběh (což je možná ten nejdůležitější pozitivní rozdíl oproti Headshot) s cool postavami (všechny zdejší holky, ale zvlášť Julie!). Konec mi úplně nesedl snahou o nějakou symboliku a snad i dvojznačnost, o logice posledních pár scén nemluvě. Střih a kamera taky sem tam působí hůře, znovu se objevují i zbytečné slow-motion a někde to působí zase uměle. Nicméně ve všem jde vidět oproti Headshot viditelný pokrok. Gareth Evans to ale samozřejmě stále není a pochybuji, že někdy bude.

Možná bych film zkrátil o pár minut, ale jinak jsem si uvědomil, že fakt miluji Evansovu režii. Ten jeho cit pro parádní záběry, ať už budující atmosféru nebo naopak budující dechberoucí akční/hororové sekvence... to je fakt něco. A celej tento film má prostě úžasný set design, který sám o sobě přispívá k nepříjemné atmosféře. Výborně využívána je taky hudba, zvlášť pekelně skřípající smyčce. Na Dana Stevense a jeho mírně zdrogovaně působící herecký výkon jsem si chvíli musel zvykat, ale pak to náhle ve spojení s gradací děje do krvavé lázně začne dávat smysl. Druhá polovina je místy na úrovni japonských hororových děl (když už jsme u toho, srovnání s Outlastem není alespoň v určitých konturách úplně od věci). Mimo již zmíněné výborné řemeslo se mi líbilo užití flashbacků při expozici, což dodalo filmu nejen jednu fakt stylovou scénu, ale i míru komplexnosti. Scénář by vlastně bez toho mystéria byl docela průměrný, ale právě celé to tajemství kolem jedné stodoly z toho dělá pořádně chutnou hororovou nechutnost. Evans po Raidu a Berandalu rozhodně nezklamal ani tentokrát. 8/10

Good boys.

Je to roztomilé, sem tam vtipné. Nestravitelné.

Otřesná, naprosto nesmyslná a nekonečně se táhnoucí hloupost. Hlavně ve druhé polovině jsem se už jen beznadějí chytal za vlasy, protože napsat takto debilní scénář bez špetky logiky, to chce kumšt. Napětí se staví pomocí hlasitých tónů hudby, jak někde v americkém thrilleru z 50. let, mezi jednotlivými scénami je prostříháváno bez citu pro dramaturgii a gradaci a některé vypjaté herecké kreace jsou zase jednou k smíchu. No alespoň tam byly ty dvě sympatické japonské slečny a neskončilo to tak, jak jsem se obával, že to skončí. Proto místo odpadu jedna.

Julie Estelle je super roztomilá. Ale není to Hammer Girl. Stejně jako Headshot není Raid a ani Berandal v absolutně žádném ohledu. Chudý příbuzný bez vlastní tváře, příběhově labilní a nefunkční ani ve svých béčkových parametrech (navíc se to zpočátku hrozně táhne). Akční scény sem tam pobaví (popravdě těch pár "vtípků" jsem si užil víc než samotnou akci), ale chybí jim dravost, syrovost a pocit reálnosti, kamera a užívání slow-motionu umělou choreografii jen zvýrazňují. Iko se nicméně snaží a navíc mu tahle role sedla víc než ta v Berandalu. Slabší 3 hvězdy.