Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi

Recenzie (974)

plagát

Deadly Class - Saudade (2019) (epizóda) 

Mistrovská adaptace jedné z nejlepších částí komiksu (nebojte se, těch částí ještě bude). Pro lepší charakterizaci a rozvoj postav byly předchozí dva díly nutné, ale je vidět, že když seriál adaptuje skoro do písmene geniální předlohu, je to hned minimálně o stupeň výš. Nádherná stylizace, parádně zvládnuté vizuální provedení tripu, které umožňuje tvůrcům nejen se pořádně vyřádit, ale i sondu do mysli hlavní postavy, plně funkční dramaturgie, syrové emoce, neustálá snaha zlomených (a značně poškozených) teenagerů o vyrovnání se se svými démony a minulostí, která je zosobňuje, brutální a zatraceně uspokojivé vyvrcholení. Jo a zatím taky jeden z nejlepších playlistů v čele s Depeche Mode. I am the Acid King! PS: Maria ftw.

plagát

Království zombie (2019) (seriál) 

Výborná kombinace zběsilého nekompromisního zombie survivalu a palácových intrik. Po celou dobu to má skvělé tempo, informace jsou divákovi dávkovány napříč celou sérií, což udržuje napětí až do konce a ani závěr vše zdaleka nevyřeší a vytasí ještě pár hezkých trumfů. Naplno je využito také exotické prostředí středověké Koreje, jak její přírodní krásy či architektura, tak i zvyky a obyčeje té doby. Akční sekvence se zombie (jejichž původ i chování je tady taky díky několika maličkostem překvapivě inovativní, alespoň když to srovnám s další filmovou a seriálovou tvorbou) jsou zběsilé a nelítostné a dojde i na parádní souboje mezi lidskými oponenty. Kameře ani střihu nemám co vytknout, zážitek většinou jenom umocňovaly. Stejně jako soundtrack. A tentokrát se dokonce téměř neukázal hlavní nešvar korejské tvorby - přehnaná melodramatičnost a patetické scény. Přesto si člověk chvíli na specifický herecký projev musí chvíli zvykat, ale nějak ty občasné (pro oko západního člověka) přehnané výlevy emocí do tohoto období docela seděly. Herecké výkony všech hlavních představitelů byly dostačující, ačkoliv většina postav přes zajímavý děj působila docela šablonovitě. To ale spíše jen taková malá výhrada, druhou sezónu bych si dal hned teď. Silné 4/5.

plagát

Roma (2018) 

Film roku. Čistá esence filmového řemesla. Příběh je možná na první pohled jednoduchý, ale v detailech skrývá bohatší mozaiku než mnohé jiné filmy. A je to strašně krásně poskládaná mozaika, emotivní, osobní i celospolečenská. Založená na duchu místa i času. Pocta i odsouzení, milostný dopis i odvržení. První pomalejší část filmu diváka postupně vsaje aby ho druhá nemilosrdně sežvýkala. Nádherná oslava lidství v jeho nejlepším i nejhorším. Práce se symbolikou, několika vrstvami vyprávění a jednotlivou katarzí každé z nich je prostě fenomenální. A zmínil jsem, jakým neuvěřitelným způsobem je zde využívaná kamera a zvuk? A hovořil jsem o jejich dokonalém a neoddělitelném propojení se způsobem, jakým je zde vyprávěn příběh? Cuarón věnoval svému mládí opravdu vskutku cenný dar. Děkuji. 10/10

plagát

Princ a Večernica (1978) 

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Má to svůj osobitý styl, humor a nápady, není to tak na pohodu a rozjuchané jako mnohé další české a slovenské pohádky a Mrakomorovi se může mezi zloduchy vyrovnat jen málokdo. Výborná jsou i sekvence se zkoušením prince a zasazení do nikdy neselhávajících Adršpašským skal. Láska je ráj :)

plagát

Prvý človek (2018) 

Chladná, odtažitá, realistická výpověď o jednom z největších technologických a vědeckých úspěchů lidstva, která dokáže čas od času v přesně tu pravou chvíli zasáhnout silnými emocemi. Řemeslně zcela bezchybné, využití filmového zrna a IMAX kamer vytváří hlavně při závěrečné misi opravdu dechberoucí podívanou, ale kamera a střih vytváří magické scény a kompozice v celé délce stopáže. Ryan Gosling a Claire Foy nepředvádí žádné herecké zázraky, ale to od nich jejich role zde ani nevyžadovaly. Gosling vlastně znovu hraje svého zádumčivého, tichého hrdinu, kterého jsem už u něj párkrát viděli a Foy v prostoru, který má, dokáže ukázat přesvědčivé emoce. Přes zmíněné klady však film po dějové stránce postrádá vnitřní soudržnost a je spíše sledem útrpných (a tragických) skoro dokumentárních historek na cestě směrem vzhůru k Měsíci. A občas je toho chladu až příliš moc a není to způsobeno jen vakuem nejzazší hranice. Proto "jen" 8,5/10. Vidět to ale v kině (o IMAXu ani nemluvě) plný počet bych dal. Škoda.

plagát

Gentleman s revolverom (2018) 

He was smiling. Krásně melancholická, staromódní rozlučka jedné herecké legendy. Postavy zde se vyrovnávají se stářím a stereotypem života, přesto je film díky neodolatelnému Forrestovi plný optimismu a energie, a mnohdy vyvolává úsměv na tváři. Docela obyčejný film o neobyčejném člověku, plný hřejivých dialogových výměn o životě, sympatického a přesného herectví (Redford a jeho interakce s kýmkoliv ve filmu, Affleckův policajt a jeho děti) a 70s retro stylizace - excelentní kamera a střih. Závěrečná půlhodinka filmu je naprosto bezchybná, nostalgická a úžasně pozitivně emotivní. P.S. Sissy Spacek potvrzuje (po výborném výkonu v Castle Rock), že prožívá svou hereckou renesanci. 8/10

plagát

Jde si pro nás noc (2018) 

Intenzivní dvouhodinový masakr, který nedá téměř vydechnout. Neskutečně brutální, jednotlivé akční scény jsou někdy skoro až únavné a využívají při choreografii úplně všechny způsoby, jak a pomocí čeho mrzačit.  Plusem je určitě taky obstojný a slušně odvyprávěný příběh (což je možná ten nejdůležitější pozitivní rozdíl oproti Headshot) s cool postavami (všechny zdejší holky, ale zvlášť Julie!). Konec mi úplně nesedl snahou o nějakou symboliku a snad i dvojznačnost, o logice posledních pár scén nemluvě. Střih a kamera taky sem tam působí hůře, znovu se objevují i zbytečné slow-motion a někde to působí zase uměle. Nicméně ve všem jde vidět oproti Headshot viditelný pokrok. Gareth Evans to ale samozřejmě stále není a pochybuji, že někdy bude.

plagát

Apostle (2018) 

Možná bych film zkrátil o pár minut, ale jinak jsem si uvědomil, že fakt miluji Evansovu režii. Ten jeho cit pro parádní záběry, ať už budující atmosféru nebo naopak budující dechberoucí akční/hororové sekvence... to je fakt něco. A celej tento film má prostě úžasný set design, který sám o sobě přispívá k nepříjemné atmosféře. Výborně využívána je taky hudba, zvlášť pekelně skřípající smyčce. Na Dana Stevense a jeho mírně zdrogovaně působící herecký výkon jsem si chvíli musel zvykat, ale pak to náhle ve spojení s gradací děje do krvavé lázně začne dávat smysl. Druhá polovina je místy na úrovni japonských hororových děl (když už jsme u toho, srovnání s Outlastem není alespoň v určitých konturách úplně od věci). Mimo již zmíněné výborné řemeslo se mi líbilo užití flashbacků při expozici, což dodalo filmu nejen jednu fakt stylovou scénu, ale i míru komplexnosti. Scénář by vlastně bez toho mystéria byl docela průměrný, ale právě celé to tajemství kolem jedné stodoly z toho dělá pořádně chutnou hororovou nechutnost. Evans po Raidu a Berandalu rozhodně nezklamal ani tentokrát. 8/10

plagát

Baby šéf (2017) 

Je to roztomilé, sem tam vtipné. Nestravitelné.