TheDarKnig

Nejlepší vesmírné sci-fi (space opera) od Battlestar Galacticy. A věřte mi, že Expanse je svými kvalitami minimálně na její úrovni. Výborně rozvíjející se příběh, který nejprve pomalu a pak stále rychleji nabírá na intenzitě, propracovanosti a rozsahu. A ano, je zde kladen důraz na fyziku a realističnost, co toto skvělé vesmírné dobrodružství ještě znatelně vylepšuje.

Komorněji laděný příběh, kde sledujeme v první řadě mikrokosmos průkopníků osidlování nekonečných obzorů, které se otevřely na konci předchozí sezony. Do toho samozřejmě začnou zasahovat politické machinace, stará zášť a nedůvěra, plíživě se vyvíjející nebezpečné konspirace a samozřejmě i stále tajuplné mimozemské hrozby (které v jednu chvíli začnou být opravdu klaustrofobické a děsivě vygradované i z pohledu diváka). Vše ale v této sezoně sledujeme spíše z pohledu jednotlivců, kteří se snaží tyto problémy řešit a přizpůsobit se nově otevřeným horizontům bez ztráty vlastní identity a svých blízkých (některé situace a dialogy jsou v tomto ohledu vskutku bravurně napsané a vymyšlené). Příběh je proto výrazně osobnější než tomu bylo v předchozích sériích, což pomáhá prohloubit a zajímavěji vykreslit postavy. Jediný velký mínus, který bych mohl vytknout je, že jsem to vše zhltnul příliš rychle (deset epizod místo třinácti je asi v tomto případě pochopitelné rozhodnutí ale...). Každopádně jsem velmi rád, že mě tenhle vesmír nepřestal fascinovat ani v této mírně odlišné podobě a v područí Amazonu navíc dostal ještě lepší, hezčí formu, nejen díky většímu důrazu na různorodé vizuálně působivé prostředí (Mars!) a vesmírné/planetární scenérie, ale i díky lépe fungující dramaturgii, nápadité režii a dokonce i zřetelně pevnějšímu vedení herců. Naše známá posádka Rocinante se konečně naplno vžila do svých rolí a více než zdatně jim sekundují nově příchozí v čele s Burnem Gormanem. Čekání na další sezonu, kde se všechen vývoj (který tvůrci zanechali na opravdu nepříjemném cliffhangeru) zúročí, bude opravdu dlouhé.

Výborné zakončení (lepší poslední scénu si mimochodem fakt nevím představit), které umně spojilo všechny příběhové linie a přineslo skvěle napsané velkolepé i intimní momenty, stejně jako milé pomrkávání na komiks. Zvlášť co se Ozymandiase týče. Lindelof vytvořil funkční, chytré a komiksový vesmír uctivě rozšiřující pokračování, které dokázalo propojit stará témata a motivy s těmi novými v nelineárním, komplexním a skvěle odvyprávěném příběhu. A navíc série byla téměř bezchybná i po formální, řemeslné stránce (jen škoda toho ne úplně vizuálně povedeného pana modrého). PS: Who Watches The Watchmen? Lube Man!

Příběh tedy zase o moc nepostoupil, ale na rozdíl od předchozích dvou epizod jsem tady dostal hodně slušný prison break s postavami, které byly dostatečně zajímavé (a měly díky délce dostatek prostoru), s dobrou režií a choreografií soubojů, nějakým tím zvratem (ačkoliv to nebylo samozřejmě zase nic překvapivého) a se zapojením do širšího kontextu galaxie. Což je pro mě asi největší plus. I když mě rozhodně bavilo vidět i ten kontrast a napjatý vztah mezi Mandem a ostatními lovci/žoldáky. Mando pod dohledem malého dítěte opravdu taje.. svým vlastním způsobem.

This is the Moment

Epizoda, která funguje hlavně jako úlitba fanouškům , ukáže nám některé staré známé postavy v trochu jiném světle, má zase několik hezkých scenérií a povedenou úvodní akční sekvenci. Ale... problém je, že tentokrát už neexistuje téměř žádná přidaná hodnota, nově představená postava je otravný pitomec bez charismatu, děj znovu působí jako zajížďka bez dostatečné nápaditosti, pointy a navíc je ukončen dost nešťastně. A nepomáhá ani to, že se hlavní akce stejně jako minule odehrává ve tmě. Doufám, že v posledních třech epizodách se vrátíme k hlavnímu mystériu kolem zakázky a dítěte.

Kdybych mohl dát deset hvězd, dal bych. Absolutní vypravěčské a režijní mistrovství, ať už jde o jemné, osobní momenty nebo naopak o grandiózní odhalení a myšlenky. Bezesporu Lindelofův magnum opus! Prakticky všechny karty jsou vyloženy na stůl, jdeme do finále a bude to něco nezapomenutelného. Výstižný název, lépe by pocity z této epizody popsat nešly. Take a look at the lawman - Beating up the wrong guy - Oh man, wonder if he'll ever know - He's in the best selling show - Is there life on Mars?

Epizoda zatím s největším počtem divácky vděčných WTF momentů, na honičku Night Sister a jistého individua za tónů excelentní Reznorovy skladby NUN WITH A MOTHERF* & *ING GUN jen tak nezapomenu. Přitom ale Lindelof nadále nezapomíná na pomalé odkrývání mystérií hlavní dějové linie, přidává zásadní hráče, vytváří další chytré paralely k tradičním motivům komiksu jako média a přidává další a další detaily do svého monumentu. Jen tak dál.

Geniálně podvratné a přitom perfektně zachovávající kontinuitu, správnou atmosféru i propracovaný hutný a nepříjemný origin příběh. A zabalené to je v dokonalém řemeslu, plném úžasných kamerových hrátek, prostřihů a plynulých dlouhých záběrů. Teď už nemám jedinou pochybnost, že se tu rodí nejenom obrovská pecka, ale nový kult.

Excelentní zvrat, který nádherně provázal všechen dosavadní děj a díky tomu celej tento vytvářený mikrosvět působí mnohonásobně komplexněji a promyšleněji. Druhá série zatím i přes občasné zakopnutí a slabší chvilky výrazně napravuje dojem po slabší první, která utrpěla hlavně svým nedostatečným závěrem (osobně si ale myslím, že první série je stále kvůli mnoha faktorům nadprůměrnou podívanou). Doufejme, že tvůrci vytvořenou situaci dokážou tentokrát zužitkovat správně. UPDATE: Hmm, tak zase nic. Dokonce ještě slabší než minule.