TheDarKnig

Strhující finále. Tempo nepoleví téměř nikdy a poslední 4 epizody jsou už přímo smrtící. Extrémní adrenalin, silné emoce, promyšlené strategie a snaha každého týmu najít skuliny v nich nebo je úplně prolomit, dostatek prostoru pro rozvoj a vykreslení hráčů na obou stranách. Ve finále však hlavně střet dvou značně rozdílných přístupů a tréninkových konceptů, jakožto i souboj vytrvalosti, vůle a odhodlání všech zúčastněných. Skvělý opening, fajn ending, řemeslu samozřejmě taky nejde prakticky nic vytknout (až na častější opakování některých záběrů a úhlů).

Souhlasím s názory ostatních uživatelů, tohle je dokumentární snímek s nádhernými a kouzelnými záběry Alp a života orlů v nich. Příběh je vedlejší, celé velmi komorní osazenstvo (přesně tři herci) jej ale odehráli zcela věrohodně a přesně, jak jim to jen ten jednoduchý scénář dovoloval. Narace příběhu byla zábavně melodramatická a snažila se o nějaké hlubší myšlenky a paralely, to naneštěstí moc nefungovalo, protože jsem si nemohl vytvořit k na hrubo načrtnutému dramatu otce a syna pouto a paralela mezi synem a orlem fungovala jen ve velmi základní rovině. Nicméně příběh přesto nebyl úplný nesmysl, příroda byla opravdu nádherná a některé dokumentární sekvence vyrážely dech.

Finále potvrdilo to, čeho jsem se bál vlastně už od začátku. Dokud se tvůrci drželi alespoň obrysů a základních motivů a dialogů relativně komorních povídek, vše fungovalo jak mělo. V případě Yennefer se jim naštěstí podařilo vytvořit dostatečně zajímavý a slušně napsaný origin, i když přitom její postavu poslali jiným směrem než knihy. Víceméně jim to ale vyšlo, možná i kvůli schopnostem Anyi Chalotry. Ciri jako postava byla skvělá, problém byl ve změnách, které prodělal její dějový oblouk. Což způsobilo že závěr první sezony neměl vůbec takovou sílu a emoce jaké měl mít. Snahu tvůrců nahradit vztah neustálým odkazováním na osud můžu ocenit, ale prostě to nefungovalo. Vůbec nejlepší částí série byly ale na první pohled jednoduché a samostatné, ale morálně složité a postavy rozvíjející zakázky Geralta a Marigolda. Stejně tak tomu bylo i v této epizodě, naprosto základní zápletka, ale byla hezky zpracovaná (úvodní akce) a dozvěděli jsme se další důležité informace o Geraltovi. Naneštěstí i přes snahu na mě nefungoval středobod epizody - to, co mělo být epickým vyvrcholením série. Spíše než epické mi to až na jednu scénu v úplném závěru přišlo strašně levné a umělé, bez jakéhokoliv plánu a logiky. Alespoň ten hrad vypadal docela věrohodně. Od zpracování této legendární bitvy jsem prostě čekal mnohem víc, i když jsem po té hodně bídné bitvě v první epizodě měl být připraven. První sezona dobrodružství Geralta a jeho přátel tak končí mnohem hůře než začala, přes všechny problémy a chyby ale u mě převládá zatím značná spokojenost. Pokud v další sérii nebude Lauren Schmidt experimentovat, bude se pokud možno ještě věrněji držet již zcela lineárního a jednolitého vyprávění románů a dostane od Netflixu o pár desítek miliónů více, měl bych být stoprocentně spokojen. Tady nejsem, ale začátek na 7,5-8/10 je úplně v pořádku.

Epizoda, kde se všechny tři časové linie (Yennefer, Geralt, Ciri) konečně protnou. A je to kvůli změnám, které z nějakého nepochopitelného důvodu přišly tvůrcům jako dobrý nápad, mnohem slabší než bych si přál. Hlavně v případě Geralta a Ciri, kde scénář působí strašně papírově a samoúčelně - zvlášť to jeho klišé kličkování v závěru v Cintře. Tím se v této epizodě také definitivně potvrzuje, že Brokilon byl pro děj úplně zbytečný a tím pádem vlastně i celá linka Ciri (v kontextu vztahu s Geraltem), která nakonec způsobila mnohým divákům zbytečný bolehlav při snaze se zorientovat (což se s jistotou dalo až v polovině série!). Ale na druhou stranu jsme dostali alespoň základní charakteristiku její postavy a došlo i k jejímu vývoji během strastiplné cesty, ještě zajímavější ale možná je, že jsme alespoň v této epizodě a v epizodě 2 mohli díky její postavě vidět, jak funguje širší svět a jak na válečné hrozby a hrůzy reagují obyčejní lidé. Výrazné osekání by ale z výše zmíněných důvodů jenom prospělo. Nejlepší na této epizodě byla ale rozhodně Yennefer, která se konečně dostala znovu do kontaktu s ostatními mágy. A střety namyšlených mágů je vždy zábavné sledovat. Zvlášť když se jim rozpadá pevná půda pod nohama. Celkově ale převládají smíšené pocity.

Místy příliš zkratkovité (některé scény končí rychleji než bych si přál) a po čase mě ta častá ukřičenost hlavní postavy začala trochu otravovat, ale jinak velmi dobrá pohádka, o které jsem dodnes vůbec nic nevěděl. Díky vánoční programe. Atmosférou, dramatičností a poetikou se blíží film spíše k původním pohádkám, které měly děti opravdu poučovat a vštěpovat jim životní moudra, vedle toho však sloužily i jako příběhy varující před krutostí světa. Odlehčené scény se rychle mění na až příliš reálná zobrazení lidské hlouposti, zloby i utrpení (vše je samozřejmě spíše naznačeno, stále je to pohádka). Jako zázračné světlo v temnotě působí idealistický duch postavy doktora Orlanda, který hrdinku Martu tímto bohapustým světem provází. Výprava a efekty jsou taktéž velmi zdařilé, vyvrcholení příběhu děsivé i dojemné.

Na poli animace naprostý unikát, prolínání několika vrstev obrazců, prostřihy na chladné, tísnivé, vše pohlcující scenérie či naopak znepokojivé detaily postupně vygradují v abstraktní, surrealistické, art deco šílenství, které přetíží všechny smysly. Člověk na jednu stranu musí plně ocenit, jak detailní práci to vše vytvořit muselo vyžadovat, na druhou stranu bych tenhle film asi opravdu v kině na obrovském plátně vidět nechtěl - i když se animátoři utrhli z řetězu právě kvůli možnostem, které jim dal rozpočet celovečerního filmu. Každopádně to byl hlavně ke konci filmu už extrémně vyčerpávající zážitek, zvlášť když bylo nutné vnímat i relativně složité příběhové zvraty (číst titulky :). Příběh jinak sice logicky navázal na závěr seriálu, ale nakonec přinesl další tíživé psychologické a filozofické změny v rámci universa. A nejsem si jistý, zda jsem s výsledným nasměřováním tohoto velkolepého a přitom v jádru zcela osobního dramatu zcela spokojen. Nicméně tvůrcům se musí nechat, že takto neuvěřitelně originální, fantaskní, komplexní, myšlenkově podnětný a vizuálně a hudebně dokonalý projekt s úžasně napsanými postavami dokázali vůbec vytvořit. A i když třeba nemusím úplně souhlasit s jejich konečnou vizí, akceptuji odvahu jít proti veškerým pravidlům a očekáváním. Film hodnotím trochu slabší pětihvězdou, seriál by dostal i šest, kdybych dokázal přepsat pravidla databáze. Ale to by bylo jenom vyjádření mého vnitřního sobectví. Na to mám Madoku příliš rád. PS: Ten souboj na střelné zbraně je vskutku něco z jiné dimenze.

No vida, v předchozí epizodě se sice nepodařilo uvěřitelně podat začátek vzájemné přitažlivosti mezi Geraltem a Yen, ale tady náhle již vše funguje jak má. Krásně vykreslená odtažitá a komplikovaná romance s dobře napsanými dialogy, která využívá vytvořené podklady u obou osudových milenců a postupně vygraduje v emocionální a pro další směřování velmi důležité finále. Vše za asistence výborného Borche. Krásné prostředí hor, dobrodružná atmosféra obyčejné neobyčejné zakázky, další příjemné rozšíření tohoto světa a barvité, zajímavé vedlejší postavy, které zábavně sekundují bardovi. Jen ten drak se opravdu nepovedl, nejenom kvůli ne moc povedenému CGI, ale i hnusnému designu. Jinak ale k této adaptaci nemám výhrad. Nové směřování s Ciri zatím naneštěstí přesně tak hloupé a zbytečné jak jsem se obával.

Poprvé co se tvůrcům adaptace moc nepovedla. Jistě, i u těch předchozích docházelo k značnému množství změn a většinou byly hodně zkráceny, ale myslím si, že si dokázaly zachovat ducha, atmosféru a motivy předlohy bez problémů. Nicméně v tomto krátkém příběhu šlo hlavně o takové příjemně odlehčené dobrodružství, které mělo jediný cíl - seznámit Geralta s Yennefer a začít tak poprvé jejich složitou, spletitou a osudovou cestu ságou. A bojím se, že se Lauren tady ten počátek moc vykreslit nepodařil. Jistě, Anya je opravdu atraktivní a v určitých momentech měla i auru nebezpečné a umíněné neodolatelné čarodějky, ale možná i kvůli tomu, že ji kvůli zvolenému způsobu vyprávění chyběl moment překvapení a mystérium, její slovní a emoční střet s Geraltem na mě nefungoval. Vše se mi zdálo navíc ukvapené a co je nejhorší, bez správné chemie. Vtipné to celé taky moc nebylo, zachraňoval to do jisté míry jenom náš otravný bard, no a herecké a jiné přirozené talenty Anyi... a Henryho. Ke všemu tomuhle navíc zvolili opravdu nešťastné orámování povídky prozatím nejslabší originální zápletkou, kde jsem byl nepříjemně překvapen osudem a charakterizací určitých postav. Nejsem si vůbec jistý, kam tohle bude směřovat a docela se bojím. PS: Tahle epizoda byla produkčně asi nejlevněji působící epizoda, to celkovým dojmům moc nepomohlo.

Linka Yennefer trochu zbytečná (ačkoliv rozumím její funkci v dalším vývoji charakteru osudové čarodějky a po akční stránce to byla docela zvrácená zábava), na vzhled a atmosféru Brokilonu si asi budu muset zvykat déle než bych byl rád, ale všechny problémy bohatě překrývá excelentní adaptace Otázky ceny. V závěru se nám taky poprvé osobněji představí temná imperiální moc, která slibuje do budoucna pro naše hrdiny velké potíže a pro nás diváky snad výživnější podívanou než kterou jsme dostali v první epizodě (ale plnohodnotného Nilfgaardu se dočkáme stejně asi až v příští sezoně). Každopádně osudová a naprosto zásadní epizoda, jsem rád, že se to povedlo.

Až na pár momentů, které vypadaly uměle, čistá esence zaklínače. Poprvé vidíme Geralta při jeho opravdové práci profesionálního odstraňovače havěti z nočních můr a je to zrežírované a natočené naprosto fenomenálně. Hned úvodní scéna má perfektní hororovou atmosféru, tísnivý pocit zůstává napříč celou epizodou. V druhé lince sledujeme politické pletichaření čarodějů a stále výše stoupající ambice po moci a uznání toužící Yen. Oba úhly vyprávění se střetnou ve finále, která i nejméně vnímavým lidem potvrzuje, že tohle bude naprosto nekompromisní, drsná, temná, hnusná a špinavá fantasy, která si nebere v ničem servítky.