Zaujímavosti k filmom (29)
Bahía de Palma (1962)
O velmi populární film šlo především z toho důvodu, že to bylo poprvé, kdy se ve španělském snímku po válce objevily bikiny.
Piatok trinásteho 3 (1982)
Jediný díl původní série natočený v anamorfickém širokoúhlém formátu 2.39:1. Ostatní díly byly natočeny s poměrem stran 1.85:1.
Jasei no in (1921)
Jedním z komparzistů byl pozdější režisér Tomu Učida.
Sei no kagayaki (1919)
Film byl explicitní snahou o „pozvednutí úrovně“ japonského filmu. Jeho režisér Norimasa Kaeriyama zastával rétorickou pozici odpůrce dobové domácí tvorby. The Glow of Life mělo kinematografii oprostit od napojení na divadlo a eliminovat také roli vypravěčů zvaných Benshi.
Denchu Kozo no boken (1987)
Film vyhrál cenu poroty na PIA Film Festival, kde byl jeho předešlý krátkometrážní snímek odmítnut. Na tomto festivalu také debutovali tvůrci jako Sion Sono nebo Kiyoshi Kurosawa.
Denchu Kozo no boken (1987)
Práce na filmu trvala šest měsíců a natáčelo se v bytě Kei Fujiwara.
Mud and Soldiers (1939)
Režisér Tomotaka Tasaka se před natáčením vydal na čínskou frontu, aby válku viděl na vlastní oči.
Fighting Soldiers (1939)
Film porušil pravidla tvrdé dobové cenzury, pročež byl režisér Fumio Kamei propuštěn a vytlačen z filmového průmyslu až do konce války.
Tómei ningen arawaru (1949)
Jeden z raných filmů, jejichž triky měl na starosti Eiji Tsuburaya, který se posléze proslavil prací na kaiju eiga Godzilla (1954). Konkurenční studio Toho pak látku adaptovalo ve svém snímku Invisible Man (1954), Tsuburaya pracoval i na něm.
Madamu to njóbó (1931)
Japonský název je o něco komplexnější. Reflektuje dobové kulturně-politické tenze v označeních „madame“ (exotické, evropské slovo) a njóbó (blíže k rodině, domácí slovo).
Taii no musume (1929)
Jeden z první částečně zvukových filmů v Japonsku. Založený na systému tzv. Mina Talkie – upravené technologie od Lee de Foresta.
Nichirin (1925)
Film původně vyšel pouze v omezené distribuci, avšak po chvíli byly projekce z politických důvodů zrušeny. Posléze se do kin dostal pouze v cenzurované verzi a kompletně propadl.
Tomorrow Is Another Day (2018)
Natáčení trvalo pouhých sedmnáct dnů. Tvorba finálního sestřihu potom celý rok.
Rong shi qi an (1993)
Film byl natočen během týdne (jeden z tzv. „Seven-day wonders“). Veškeré práce na filmu trvaly pouze měsíc a půl.
Long feng dou (2004)
Na scénáři se anonymně podílel i Wai Ka-Fai.
Colour on the Thames (1935)
Film je primárně představením barevného systému Gasparcolor. Režisérem byl technický manažer londýnské pobočky Gasparcolor, Adrian Klein.
Tou bun no hoi (1982)
Yun-fat Chow odmítl hrát v takto politickém filmu, protože si nechtěl komplikovat rozjíždějící se kariéru. Na jeho místo byl obsazen jiný začínají herec, Andy Lau.
Tou bun no hoi (1982)
Z politických důvodů nebyl film promítán v Číně, Vietnamu ani na Tchaj-wanu.
Chorý svet (2016)
Hongkongské projekce byly doprovázeny debatami s odborníky, lékaři i sociálními pracovníky.
Chorý svet (2016)
Natáčení filmu probíhalo pouhých 16 dní.