Botič

Má to hlavu a dokonce i patu - vše amputované ve správném poměru, ale v polovině se SAW přeci jen už trošku vleče a začíná působit jakoby za kamerou stáli tvůrci CSI a rozhodli se experimentovat s formou a atmosférou ala Se7en. Pořád se jedná o žánrově silný nadpůrměr, který mě ale nechal naprosto chladným. Wanova past sklapla, ale čí hlava v ní nakonec měla zůstat?

Mnohem skutečnější a syrovější, než všechny současné (metrosexuální) pokusy o generační výpověď. Stillerův první celovečerák a hned s poměrně silným úderem na solar. Působivé od hereckého obsazení až po soundtrack! PS: Nechce se mi ale věřit, že by mi měl rozumět zrovna Ben Stiller.

Špína Berlína! I když nejste paranoidní, neznamená to, že po vás nejdou. Kdo bude na řadě příště? Eeny, meeny, miny, moe…Měl ženu! Měl kariéru! Měl doklady! Teď nemá nic!

Nebýt Reese Witherspoon, tak by bylo How Do You Know asexuální podívanou od začátku do konce. Pár zajímavých podnětů Brooks sice z kapes vysype, ale nestačilo to k mé plné spokojenosti. Od romantického filmu asi očekávám něco jiného, než duo hloupých spoluhráčů bojujících o srdce uvědomělé Smart Blonde.

Už za tu nečekanou a proklatě stylovou citaci Scottova Vetřelce (včelí útok) si The X Files zaslouží přinejmenším uznalé zamručení. Ani po x-té mě tenhle film neomrzel. Celovečerní formát Aktům X sluší.

NORMALIS - magazín plný bezchybných obrázků, břitkých komentářů a povědomých charakterů, kterému však po rozpohybování chybí vnitřní provázanost a celistvost. První půlhodina i přes to šlape, ale postupné přibývání postav a rozpadající se příběh zapříčiňují, že druhou polovinu snímku musí divák prakticky protrpět. Nicméně vizuálně se jedná o neskutečný počin. Obsahově spíš klipovitá koláž s pár dialogy obšlehnutými z NINE a Devil Wears Prada, ale to je ve výsledku celkem jedno. Imaginární lásky a Single Man dostali českou vizuální odpověď. PS: Anna Forstová v hlavní roli - nová, svěží, neokoukaná a hlavně dokonalá.

Tenhle film Vás doslova vcucne a nepustí. Už vím, proč jsem si schovával tuhle otřepanou frází: Nejlepší 3D zážitek ve 2D, protože Limitless. Neil Burger a jeho svět netušených možností chytne a dokonale baví po 115 minut. Není to dokonalá jízda, ale díky bezkonkurenčním hláškám, Bradley Cooperovi a nečekaným nápadům, prostě nejde jinak. Amorální do morku kostí. Ve své hluboké podstatě to ve mně vzbuzovalo podobné pocity jako sledování Fight Clubu a to už samo o sobě něco vypovídá!!!

Where is Zack´s Mind? O čem sní Snyderovy holčičky před lobotomii? Zprvu krutě snové andělské ozvy, kdy první desetiminutovka vydá maximum za celý film, který se jí už po zbytek stopáž marně (ne)snaží dohonit. V realitě proklatě sexy panenky, ale ve fantaskní rovině figurky vyzbrojené obrovskými penisy, kterými bez ustání a do roztrhání těla máchají nemotorně kolem sebe, jenže z toho milý Snydere sladké sny rozhodně neupředeš! Sucker Punch mohla být fantasy variace na Moulin Rouge, kde za každou mříží šlo do diváka prát Because We can can can. Vykřičený kabaret rozprostírající se na tom nejnečekanějším místě – v útrobách psychiatrické léčebny. Ale ani oči hlavní hrdinky, skrz ně vede cesta do jiných světů, tentokrát nestačily na to, aby utáhly celý tenhle neskutečný (animovaný) bordel do zdárného konce. Pod tím vším vizuálním nánosem potenciál JE, i myšlenkově jde Sucker Punch poměrně chytře do hloubky, ale zápory a scénáristické výstřelky převyšují klady. Snydere never sing me to slep like that. (Febio Fest 2011)

Hezky si to ten Vincent Ward namaloval. Brodění se v záplavě olejových barev je jedna strana mince, ta oku i duši lahodící. Jakoby člověk byl jen na drátkách a poletoval v (ne)čase a prostoru podle vzoru - jak si to uděláš, tak to máš - věř si malý lidský člověče. Jenže tahle mince má i svou druhou stranu, která se příčí v jícnu a nelze spolknout. Malý červ nahlodávající tohle barvičkové jablko. Překombinované strašidlení v krasosnění. Wardovy sny přicházejí a ty moje odcházejí.

O posedlostech. O slepotě. O samotě. Na mnoho způsobů dramaticky, thrilerově i pohádkově. Minimalistické, ale atmosférické od sklepa až po půdu s nepřeberným množstvím nápadů a dechberoucí závěrečnou desetiminutovkou. Psychologická hra s divákovým zrakem a sluchem amputující bezbolestně ostatní smysly.____________Stačí se jen podívat do svých vlastních očí očima toho druhého. Kdyby si Guillem Morales střihl pokračování Silent Hillu určitě bych se nezlobil. (Scéná v dívčích šatnách, totiž hravě zastiňuje silent hillovský útok slepých sestřiček). Po dlouhé době 5* film jak víno. Teď se jen modlit, aby někoho v USA nenapadlo natočit remake třeba s Jodie Foster nebo Vera Farmigou v hlavní roli.