Botič

Kam se hrabe Gilliamovo Imaginárium Dr. Parnasse aneb jak se vypořádat s traumatem z minulosti a přízrakem budoucnosti? Stačí si jen vystavět celý svůj malý mikrosvět od samotných základů a zabydlet jej dokonalými plastikovými panáčky a panenkami sužované zlými vojáky SS. Zvětšenina okupující zmenšeninu. Mark stylizující panáčka Marka, který fotí miniaturu Marka aka nikdy nekončící koloběh o naplnění vlastních fantazií po ztrátě důvěry v okolní svět. Velice zvláštní výpověď člověka, který promlouvá skrze své fotografie, ztracený sám mezi uměleckou bohémou na pokraji (ne)pochopení. Markův vlastní válečný boj s okolním světem, s tím kým doopravdy je a cesta o nalézání (polo) zapomenutých vzpomínek. [MFF Karlovy Vary 2010]

If you think you can leave the past behind. You must be out of your mind. If you think you can simply press rewind.You must be out of your mind, son. You must be out of your mind. Naštěstí v některých velmi vzácných případech tlačítko REWIND zmáčknout jde. Příjemný dokument, který zatřese tempometrem a ukradne hluk z přeplněné mozkovny, aby do ní pak napumpoval optimistické cosi, co nelze slovy popsat. Stačí se jen nechat přenést přes magnetická pole a nechat vyniknout electric love. [MFF Karlovy Vary 2010]

Rozchodoví Dannyho parťáci na francouzský způsob, kteří baví a i přes předvídatelnost a snahu sklouznout se na vlně Bondovek tahle příjemná letní odpočinková taškařice nemůže nikomu ublížit. Obzvláště, když znáte Hříšný tanec i po zpátku. [MFF Karlovy Vary 2010]

Zamáčkl jsem slzu. Naprosto odzbrojující film, kterému k dokonalosti, svým způsobem, chybí tak moc. Ale už jen kvůli vyvolávajícímu pocitu nostalgie, znovu vlití krve do žil macho+millitary stylu a dodržení původních postupů, kdy si znalez jedničky říká jestli náhodou nesleduje její zatraceně povedený remake si Predators zaslouží vyšší hodnocení. Správně papundeklové, přiměřeně CGI. Bezbolestná po víc jak 20 letech vypadá znovu k světu a vrní a kope, tak jak má. Obsazení je neskutečně sympatické, škoda snad jen nadbytečného Laurence Fishburne, i když jeho nástup na scénu z hlavy jen tak nedostanu. Třešničkou na dortu je pak hudba Johna Debney.

Tahle desetičlenná nedokonale dokonalá rodina Vám přiroste k srdci, ani nebudete vědět jak.

Twilight saga – série pro generaci od roku 1990 a výše , která nebyla odkojena Terminátorem, Likvidátorem, Predátorem, Demolition manem, Komandem a dalšími z ranku pokleslejší zábavy aneb jak jsme bez této série mohli žit? David Slade je Borec! Jen je škoda, že po dvě hodiny slouží téhle bezkrevné látce. Robert Pattinson a.k.a. Edward je nejfrigidnější chlap na světě (a trpí), Taylor Lautner a.k.a. Jacob je pseudo Freudem přes lásku (taktéž trpící) a Kristen Stewart coby Bella je k totálnímu knock outu baseballovou pálkou vybízející loutka (z jejíchž monologů trpí divák). Sečteno podtrženo – pravděpodobně nejlepší díl série s přijatelnými záporáky (když už nic, tak se na Victorii - Bryce Dallas Howard - alespoň moc hezky kouká ), parádními akčními scénami, sebeparodickými retro vsuvkami (vengeance bride vede) a zejména nikde nekončící, stupidní dialogovou vatou, která se nedá poslouchat ( You have to admit... Im hotter than you. ). Škoda nevyužití finále ala Terminátor. Čtvrtý díl zřejmě netřeba vidět. Za modrou hranici se tahle série nejspíš nikdy nedostane a nepřekročí svůj stín. Za sebe - zatmění před očima se nekonalo, i když sednutí si na zadek také ne. PS: mezidruhové kolektivní vědomí, stejně tak jako erotické jiskření, je skutečně neskutečně děsivé (všichni víme všechno a nikdo nic). Téma dárcovství krevní plazmy je už zřejmě vyždímáno do poslední kapky, tak by to chtělo přijít s něčím neokoukaným - např. dárcovství ova a malých bičíkovců.

Just find the right way. Film formující duši nejenom Willa Huntinga, ale i samotného diváka. Příjemné intelektuální klouzání po povrchu s prvotním faktem, že i nuda se může postupně stát katalyzátorem a startérem pro lepší budoucnost.

Moje první dětská filmová láska! Moje první VHSka! Bezbřehá říše divů - pro malého snílka. Nostalgická vzpomínka - pro velkého blázna. Zkrátka srdcovka až za hrob. A klasika, nad kterou není.

Film pro všechny, kteří věří na víly. I na ty co mají místo nohou jednu obrovskou ploutev a lákají ryby do rybářských sítí za zvuků Sigur Rós. Mnohem zajímavější, atmosferičtější a vypointovanější, než Shyamalanova Lady in the Water.

Rychlé rande o devadesáti minutách. Někomu bude stačit jednou a dost, s pocitem že už i tak hlavní dvojici věnovali dostatek času ze svého zaneprázdněného života. Ale já se s Fosterovími mile rád uvidím znovu. Takhle jsem se už vážně dlouho nezasmál. Tina Fey je rozkošná snad úplně všude a Mark „Holbrooke“ Wahlberg je konečně zase v herecké poloze, která mu jde nejlíp. Příjemná oddychovka se sympatickým obsazením.