Botič

Že by Australský předvoj Jonáše Hexe? Puma sem, puma tam, puma kam se podívám. PS: tolik záběrů na měsíc má snad jedině Twilight - New moon.[MFF Karlovy Vary 2010]

Zajímavá premisa utopená v obrazové stylizaci, kde režisér neumí vytěžit ani humor ani drama, tam kde je třeba. Škoda, takhle je to jen krásně natočené nic proti ničemu, kdy se nejzajímavější část odehrává při závěrečných titulkách. A s výsledným poselstvím pravícím - nesnášejte Hollywood - se jakožto milovník továrny na sny, jen tak nesmířím. [MFF Karlovy Vary 2010]

Jak se vypořádat se svou krizí středního věku? Stačí o ní natočit film. Tohle není adaptace Isherwoodova románu v pravém slova smyslu, ale filmová verze kopírující v obrysech život a nálady Toma Forda. S děsivou přesností vycizelované a vyšperkované k obrazové dokonalosti působící dojmem, že toto dílko vytvořila ruka člověka pronásledovaného obsedantně kompulzivní poruchou. Katalogové až na půdu a symetricky přesné. Ale i přes jistou míru vykonstruovanosti nečekaně příjemné, dojemné a atmosférické. To estetické vnímání světa, přeci jen někdy není na škodu. Zřejmě jsem si vybral svojí povrchní chvilku pro tento rok. [MFF Karlovy Vary 2010]

Ponaučení pro příště: na MFFKV zásadně nechodit na filmy obsahující v názvu slovo Vrah! - ať už to byl Vrah ve mně nebo Vrah s kamerou - oba filmy byly stejnou měrou nesnesitelné. Ale na pomyslném vrcholu může stanout jen jeden. Bez atmosféry, bez tempa s čtveřicí nezajímavých lidí zavřených ve skleněném domě, made by Bauhause, a debatováním o ničem. Devadesáti minutová mučírna, kterou musí divák vytrpět až do závěrečného odpočítávání. 100:99:98:97:96:95... [MFF Karlovy Vary 2010]

Kam se hrabe Gilliamovo Imaginárium Dr. Parnasse aneb jak se vypořádat s traumatem z minulosti a přízrakem budoucnosti? Stačí si jen vystavět celý svůj malý mikrosvět od samotných základů a zabydlet jej dokonalými plastikovými panáčky a panenkami sužované zlými vojáky SS. Zvětšenina okupující zmenšeninu. Mark stylizující panáčka Marka, který fotí miniaturu Marka aka nikdy nekončící koloběh o naplnění vlastních fantazií po ztrátě důvěry v okolní svět. Velice zvláštní výpověď člověka, který promlouvá skrze své fotografie, ztracený sám mezi uměleckou bohémou na pokraji (ne)pochopení. Markův vlastní válečný boj s okolním světem, s tím kým doopravdy je a cesta o nalézání (polo) zapomenutých vzpomínek. [MFF Karlovy Vary 2010]

If you think you can leave the past behind. You must be out of your mind. If you think you can simply press rewind.You must be out of your mind, son. You must be out of your mind. Naštěstí v některých velmi vzácných případech tlačítko REWIND zmáčknout jde. Příjemný dokument, který zatřese tempometrem a ukradne hluk z přeplněné mozkovny, aby do ní pak napumpoval optimistické cosi, co nelze slovy popsat. Stačí se jen nechat přenést přes magnetická pole a nechat vyniknout electric love. [MFF Karlovy Vary 2010]

Rozchodoví Dannyho parťáci na francouzský způsob, kteří baví a i přes předvídatelnost a snahu sklouznout se na vlně Bondovek tahle příjemná letní odpočinková taškařice nemůže nikomu ublížit. Obzvláště, když znáte Hříšný tanec i po zpátku. [MFF Karlovy Vary 2010]

Zamáčkl jsem slzu. Naprosto odzbrojující film, kterému k dokonalosti, svým způsobem, chybí tak moc. Ale už jen kvůli vyvolávajícímu pocitu nostalgie, znovu vlití krve do žil macho+millitary stylu a dodržení původních postupů, kdy si znalez jedničky říká jestli náhodou nesleduje její zatraceně povedený remake si Predators zaslouží vyšší hodnocení. Správně papundeklové, přiměřeně CGI. Bezbolestná po víc jak 20 letech vypadá znovu k světu a vrní a kope, tak jak má. Obsazení je neskutečně sympatické, škoda snad jen nadbytečného Laurence Fishburne, i když jeho nástup na scénu z hlavy jen tak nedostanu. Třešničkou na dortu je pak hudba Johna Debney.

Tahle desetičlenná nedokonale dokonalá rodina Vám přiroste k srdci, ani nebudete vědět jak.

Twilight saga – série pro generaci od roku 1990 a výše , která nebyla odkojena Terminátorem, Likvidátorem, Predátorem, Demolition manem, Komandem a dalšími z ranku pokleslejší zábavy aneb jak jsme bez této série mohli žit? David Slade je Borec! Jen je škoda, že po dvě hodiny slouží téhle bezkrevné látce. Robert Pattinson a.k.a. Edward je nejfrigidnější chlap na světě (a trpí), Taylor Lautner a.k.a. Jacob je pseudo Freudem přes lásku (taktéž trpící) a Kristen Stewart coby Bella je k totálnímu knock outu baseballovou pálkou vybízející loutka (z jejíchž monologů trpí divák). Sečteno podtrženo – pravděpodobně nejlepší díl série s přijatelnými záporáky (když už nic, tak se na Victorii - Bryce Dallas Howard - alespoň moc hezky kouká ), parádními akčními scénami, sebeparodickými retro vsuvkami (vengeance bride vede) a zejména nikde nekončící, stupidní dialogovou vatou, která se nedá poslouchat ( You have to admit... Im hotter than you. ). Škoda nevyužití finále ala Terminátor. Čtvrtý díl zřejmě netřeba vidět. Za modrou hranici se tahle série nejspíš nikdy nedostane a nepřekročí svůj stín. Za sebe - zatmění před očima se nekonalo, i když sednutí si na zadek také ne. PS: mezidruhové kolektivní vědomí, stejně tak jako erotické jiskření, je skutečně neskutečně děsivé (všichni víme všechno a nikdo nic). Téma dárcovství krevní plazmy je už zřejmě vyždímáno do poslední kapky, tak by to chtělo přijít s něčím neokoukaným - např. dárcovství ova a malých bičíkovců.