Botič

Vidět Bebopa a umřít.

Ultimátní guilty pleasure, při jehož sledování je největší chybou divákovo mužské pohlaví. Teď už chápu, proč se někdy ženy cítí provinile po jednom kousku čokoládového dortu, i já se teď cítím vinen. Nejenom proto, že jsem Sex ve městě viděl ale klidně bych snesl i o 20 minut delší nášup.O rok později pod tíhou director´s cutu, který se nevyhnul mým zornicím, jsem nucen zvednout hodnocení o jednu hvězdičku.

Pseudodokument o životě Boba Dylana bez Boba Dylana…. Zprvu se celý film tváří jako dokument doplněný o rozhovory a fotografie, avšak postupně se změní v sled střípků ze života hlavních představitelů, jenž se navzájem proplétají bez logické návaznosti. Naprostá absence dějové linie nutí diváky být stále ve střehu, film ale nenabízí žádný klíč k dekódování zprávy, jenž se ukrývá hluboko pod povrchem této nevšední hříčky, ani konečné vyznění, které by dalo divákovi možnost pochopit celkový koncept. Kdyby se jednou měl točit snímek o tom, jak to mohlo vypadat třeba v mé hlavě přál bych si, aby výsledná podoba byla takováto, neboť velryby v Mississippi, žirafy pobíhající na venkově a mezi tím umě vimplantované důležité okamžiky lidského života jsou naprosto impozantní. 8/10

Příjemně špinavé béčko, které si na nic nehraje a fakt, že baví i v těch neostřejších zatáčkách ho řadí k Andersenovu zatím nejpovedenějšímu filmu. A byť se nejedná o adaptaci žádné počítačové hry, k jejich poetice má snad nejblíže. Připočteme-li po Bayovsku nasnímané divoké kočky a trošku nefungující konec skoro při západu slunce máme tu kulervoucí podzimní zábavu. Přestože je venku zima a od úst se vám dere pára, v kině se zaručeně zapotíte. Go Stathame Go. 7,5/10

Znalost Casina Royale je v případě Quantum of Solace nutností ale zároveň i nevýhodou. Byť je Quantum jeho přímím pokračování a tvoří jeho přívěsek, spíše obstojí jako samostatný film. Restart, který se podařil sérii před dvěma lety se však Quantem pomalu vrací do starých zajetých kolejí. Bond je navíc v Quantum of Solace víc než kdy jindy v zajetí dokonalého stylu. Kdy forma vítězí nad obsahem. Není to prohra ale výhra také ne. Každopádně mne nová bondovka bavila z podzimní sklizně nejvíce. 8/10

Byl jsem otřesen otřesem. Ne z toho, že by byl tento snímek nějak špatný nebo naopak výborný. Ale z toho jak moc mi nesedl. Fantaskní roviny byly neuvěřitelně půvabné a Nový Zéland nádherný ale po první svižné hodině přišel náraz a hlavně nepříjemný pocit z hlavní hrdinky. Její stupňující se nenávist k vlastní matce byla hodně násilná a díky závěrečným dvaceti minutám toto dílko už nechci nikdy vidět. Raději zavřu oči, otevřu svou mysl a vydám se zpět do snově půvabnější Terabithie než na Nový Zéland v Nebeských stvořeních.6/10

Život vedle toho, že je jako bonboniéra je také jako puzzle. Každý hledáme toho druhého, kdo by doplnil chybějící dílek naší skládačky a stal se tak součástí mozaiky zvané život. Každý hledáme svojí Amy. Kdysi dávno ještě před nezapomenutelnou mezidruhovou erotikou ( Clerks 2 ) Kevin Smith natočil malé nenápadné romantické drama. Pochopitelně se tu vyskytuje větší množství vulgarit, vtipů a Jay a Silent Bob ale hlavním tématem je láska a vážnější nota, než jsem u Smitha zvyklí. To vše korunované nezapomenutelným koncem. 9/10

Klasicky střižený horůrek nastavující zrcadlo všem dnešním Saw a Hostelům. Dokazující, že se dá solidně děsit i s minimem kečupu. Pochopitelně nikterak originální zato plně využívající atmosféry a gramofonu. Kdo by to v dnešní době čekal?

Ano stydím se a velmi...

Zabili mu ženu a on se rozhodl ji pomstít. Vydává se do nejhlubší sféry newyorského podsvětí a to, co zde nalezne, jej rozhodně nepotěší… a diváky taky ne. Vítejte ve světě, v němž z hrdinů krev neteče….. Vizuální stránka je to jediné, co na filmové adaptaci známé hry stojí za zmínku. Většinu výjevů jsme viděli už v daleko lepších snímcích a zde je to vše přetavené jen do nudné šedi, kam tento film bezesporu patří. Škoda:( 5/10