Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (1 338)

plagát

Hostiteľ (2013) 

Naivně jsem věřil, že Andrew Niccol dokáže z předlohy od Meyer vykřesat alespoň průměrný film. Na začátku to tak ještě vypadá a je tu ono typicky "niccolovské" prostředí a atmosféra, které podobně jako vizuál připomenou jeho In Time. Jakmile je tu jakás takás akce, ještě se to dá a výsledek je snesitelný. Mnohdy je vidět, že režisér by moc rád přitlačil na všem, jenže nemůže, protože producentkou je sama Meyer. A to je kámen úrazu. Niccol totiž absolutně nezvládá ty její banální a trapné dialogy. Jsou děsivě kýčovité a mnohdy směšné a nikdo s tím bohužel nic neudělá. Naštěstí se povedlo obsazení - Saoirse Ronan má talentu na rozdávání, a i když tady musí být trošku prkenná a scénář jí toho moc nedovoluje, víceméně to ustojí a nepůsobí směšně. To se bohužel nedá říct o logice a chování postav, které je hodně divné a nedává smysl. Filmu neprospívá ani nevýrazný záporák v podobě absolutně prkenné Kruger, která se hrát už nenaučí. Alespoň, že Hurt je slušný a odvádí svůj standart. Výsledkem je prostě další přehmat, který poměrně bolí a Niccol na něm jen plýtvá časem. Sice snesitelnější a lepší než Twilight, to ale neznamená, že jde o dobrý film. 40%

plagát

96 hodín (2008) 

Čekal jsem dost, ale výsledek předčil veškerá očekávání. Taken má dvě hlavní hvězdy - jednak Liama Neesona, jemuž bývalého agenta uvěříte po pár vteřinách (zejména rozhovor v telefonu je v tomhle směru vrchol, jedna dvě věty a je vám jasné, že s ním žádná legrace nebude) a který disponuje neskutečným charismatem, a i když mu je skoro šedesát, akční scény zvládá perfektně, a pak také režiséra Pierra Morela, který všemu dodal parádní atmosféru a spád, Paříž nasnímal jako špinavé místo plné kuplířů a Albánců a hlavně akční scény natočil tak suverénně a syrově, že baví celou dobu. Úsporná choreografie je v tomhle případě velmi efektní a opravdu není potřeba dlouhých bitek, když vše jde zvládnout rychle a stejně účinně. K dobru tvůrcům připočteno i to, že jdou přesně na hranu politické a rasové korektnosti a stejně jako hlavní hrdina se s ničím nemažou (neštítí se vymyslet poměrně brutální scénu s mučením elektrickým proudem a když to jinak nejde, nechají Bryana bez mrknutí oka postřelit ženu zkorumpovaného kolegy). Po celou nedlouhou stopáž film šlape ve zběsilém tempu kupředu a to je jedině dobře. Pokud bychom totiž opustili potřebnou nadsázku a začali přemýšlet, se zlou bychom se potázali. Nelogičností je tu poměrně dost, náhod jakbysmet. Naštěstí je ale styl natolik svěží a nekompromisní, že to takřka nepostřehnete. Maggie Grace sice sedmnáctku (natožpak pannu :-)) nevěřím a připadala mi spíš afektovaná a protivná, to se ale dá s mávnutím rukou přejít. Taken je prostě pecka, a i když má za sebou nějakých pět let, zatím v tomhle žánru nic moc lepšího nevzniklo a asi hned tak nevznikne. Novodobá klasika, která se může vidět v podstatě kdykoli a vždycky potěší. 85%

plagát

Krúdovci (2013) 

Svižná a neuvěřitelná jízda, která je neskutečně pohodová a dostane do dobré nálady. Kameru konzultovanou Rogerem Deakinsem by opravdu mohl závidět kdejaký hraný film, protože ty průlety jsou fantastické a úchvatné. Sanders a De Micco mají film celou dobu pod kontrolou a je vidět, jak moc nápadů mají a dokážou je takřka maximálně využít. Ani scénář není primitivní a nabízí i vtipy, které bez problémů pobaví i dospělého. Už úvodní titulky a uvedení do děje naznačují, že tady by se mohlo jednat o vynikající záležitost a taky že ano. Croodsovi šlapou skoro celou dobu a vyvažují vtípky s emocemi, aniž by se k něčemu z toho přiklonili. Škoda, že posledních deset minut zvolní a musí odkrýt ono nezbytné morální poselství, které je sice malinko zbytečně slzopudné, ale tvůrci to ustáli. To je ale jediná výtka, kterou k filmu mám. Jde o skvostný animák, který výborně pracuje i s 3D a ukazuje, jak by to mělo vypadat. Povedl se i český dabing, takže i z této strany bodíky nahoru. Na zajímavě obsazený originál si musíme počkat na DVD a Bluraye. Parádní kousek. 85%

plagát

Pátranie po Sugar Manovi (2012) 

Fascinující dokument, který je opravdu až neskutečný (ale prý to fake není), ale nesporně chytne za srdce. Bendjelloulovi se povedlo díky fantastickému střihu natočit emocionálně silný film, který není klasickým dokumentem a má hodně blízko k netradičně pojaté detektivce. Hlavní síla filmu tkví v opravdu bizarním hlasu Rodrigueze, jehož hudba se prolíná celým filmem a má skutečně něco do sebe. I když se tu střídá dost "mluvících hlav", není to nudné, protože dokážou v krátkosti říci to podstatné. Je to vlastně dost těžko uchopitelný film, který se musí spíš vidět a hlavně prožít, protože je to hodně unikátní zážitek. Pozitivem je také to, že v druhém plánu se divák nenásilně dozví něco z historie JAR, což je rozhodně přínosné. Režie je opravdu výtečná a Bendjelloul dobře ví, že v tomhle případě bylo lepší stáhnout se do pozadí a soustředit se spíš na závěrečný střih a celkový náboj. Jediné, co mi malinko vadilo, byl lehce zdlouhavý začátek, který možná nabízel i zbytečné informace. Ve výsledku jsem byl ale hodně překvapen a Oscar (ač jsem ostatní dokumeny neviděl ani zdaleka) je asi zasloužený. Tohle je totiž opravdu něco trošku jiného. 85%

plagát

Smrtonosná pasca: Opäť v akcii (2013) 

Hrůza a děs. Tohle si John McClane nezasloužil. Je smutné vidět, že pátá Smrtonosná past je podobná těm lepším současným seagalovkám. Moore je břídil, který sice natočí slušnou akci, ale to je tak všechno. Die Hard přece není o tom, že McClane projede s džípem kdeco a nic se mu nestane. To není podstata série. Skip Woods nepochopil vůbec nic a kupí tu tolik nesmyslů, až mi bylo stydno (přejet z Moskvy do Černobylu se dá za chvilku atd.). Hodně smutný pohled. Tvůrci s tím neudělají vůbec nic a Moore by zasloužil pranýřovat. Akční scény nemají náboj, nejsou zábavné, nic. Že jsou slušně natočené, nestačí. Willise mi bylo chvílemi líto, protože se křečovitě snažil hláškovat a moc se mu to nedařilo. Jai Courtney je křečovitý, nevýrazný, prostě mu to nesedlo. Definitivní ranou do vazu je to, že film v podstatě nemá záporáka - deklarovaný mrkvožrout je nevýrazný (proč jí mrkev, se celou dobu nedozvíme) a ostatní taktéž. Willis hraje slušně, jenže s tímhle nic neudělá ani on, Koch je solidní, ale to je tak vše. Hluboké zklamání. Dvě hvězdy jen proto, že se na to dá koukat a je to jakž takž slušně řemeslně zvládnuto. Jinak ale hrůza a 40%.

plagát

Cesta do krajiny Oz (2013) 

Film mě bohužel absolutně nepřekvapil a potvrdil jsem si to, co jsem si o něm myslel - že to bude jedno velké nablýskané nic, což se víceméně naplnilo. Jde zkrátka o typický disneyovský produkt, který je technicky a formálně vytříbený, jenže dějově naprosto prázdný. Raimiho je na tuhle látku evidentně škoda, a i když je v některých momentech vidět, že má průpravu z hororů a pár scén má výbornou atmosféru a takové ty potvůrky, které v zemi Oz vyskakují, jsou v rámci možností zábavné a typicky béčkově hororové, film doplácí na nevyrovnané tempo. Když opadne prvotní nadšení kamerovými průlety a výbornou úvodní černobílou sekvencí, dostaví se mnohdy nuda. Dialogy jsou strašlivě banální a pořád o tomtéž, až to člověka začne výrazně rušit. Franco sice celou dobu vypadá jak na tripu, ale hlavně on film táhne. Kunis, Weisz a Williams jsou velmi dobré, jen prostě mnohdy nemají co hrát. 3D je sice vidět, ale rozhodně není omamující a některé scény jsou tak zbytečně rozmazané. Barvičky sice berou chvilku dech, posléze ale omrzí. Dvě hodiny jsou moc a hodina a půl by bohatě stačila. Místy se tu totiž najdou scény, v nichž se toho moc neděje. Raimi by se měl vrátit k menším filmům a klidně i hororům, protože tahle ryze pohádková látka mu ne úplně sedí. 60%

plagát

Bez doteku (2013) 

Možná, že autoři měli dobrou snahu něco sdělit, ale nepovedlo se to. I když distributor láká na drama o sexuálním obtěžování, pravda je někde úplně jinde. Tohle se řeší asi prvních dvacet minut a pak vše skončí bez jakéhokoli výsledku a řešení. Scénář bohužel absolutně nefunguje a zoufale nudí. Postavy postrádají motivaci a věci se tu dějí bez vysvětlení. Absolutně jsem nepochopil, co chtěl autor sdělit, což je zásadní problém. Proč postava Hádka miluje Vítů, ač ji viděla jedinkrát v životě? Jak je možné, že hlavní hrdinka kdysi dělala v "bordelu" a my se to dozvídáme oklikou a vůbec to sem nepasuje? A co se stalo s nevlastním otcem? Co má znamenat linie s "duchem"? A tak bych mohl pokračovat dál. Dramaturgie tu zkrátka nefunguje a nezakryje to ani talent Matěje Chlupáčka, který dovede scénu dobře postavit, nasnímat, sestříhat a dodat jakous takous atmosféru, jenže to prázdno tu je prostě dál. O samoúčelných a zbytečně násilných sexuálních scénách raději pomlčím. Jediné, co stojí za zmínku, jsou herci, kteří sice nemají co hrát (s výjimkou fantastického Malého, který slizouny umí), přesto ždímají z ničeho maximum. Ať už mluvíme o Tereze Vítů, Marianu Rodenovi nebo Kryštofu Hádkovi - všichni jsou velmi dobří a dělají, co to jde. Od slabého hodnocení to ale nezachrání ani oni. 30%

plagát

Nepoužiteľní (2012) 

Takhle přesně to vypadá, když evropská kinematografie ztratí svůl půvab a svéráznost a snaží se otrocky napodobovat Hollywood. Žánrově naprosto čistý snímek, který ale rychle vyšumí a nepřináší absolutně nic nového. Všechno jsme už viděli mnohokrát a lépe. Od začátku jede vše v zavedených kolejích a neuhne to z nich ani o píď. Je tu nesourodá dvojka policistů, která si nemůže přijít na jméno, spiknutí sahající do vysokých politických míst a pokus o špičkování hlavních hrdinů. Zásadní problém je právě s ústřední dvojkou - Omar Sy je vlastně jediný důvod, který film drží v průměru. I ten sebelacinější fórek dovede tak nějak prodat, že se člověk aspoň pousměje. Nechybí mu charisma a umí i hláškovat, což se počítá. Chemie mezi ním a Lafittem ale nefunguje a úplně bije do očí, jak je Lafitteho postava nesympatická a protivná. Sám Lafitte navíc není dobrý komik a jeho snaha o vtip se mění v křeč. Charhon sice určitý talent má a třeba akce v jeho podání vypadá sympaticky a adrenalinově, jenomže s ryze průměrným a nedotaženým scénářem neudělá nic ani on a výsledek je, jaký je. 50%

plagát

Miestnosť samovrahov (2011) 

Svým způsobem zajímavý film, s kterým mám jeden zásadní problém - ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický. Dominik je klasický příklad rozmazleného "fracka", který má všechno a už neví coby, tak se dá na emo. Ano, je to i o šikaně, jenže ta je tu podaná tak zvláštně, že to příliš nepůsobí (alespoň na mě). Všichni jsou tu navíc hodně afektovaní (zejména Gierszal, který to sice zvládá, ale je toho až moc), což je taky ke škodě věci. Jan Komasa má nezpochybnitelný talent, protože to, jak kombinuje klasický film s animovaným, je obdivuhodné a přechody z reality do počítačové hry jsou naprosto přirozené a do celkové nálady filmu tak nějak pasují. Je tu hrozně moc zajímavých momentů (rozhovory rodičů s psychiatry, nápad s místností sebevrahů), ty ale zanikají v množství zbytečně emočně vypjatých scén a těžké deprese, která se na diváka valí a nenabízí vydechnutí. Všichni hrají solidně, pokud se tedy zrovna po nich nechce tlačit na emoce, to pak přehrávají, většinou jsou ale velmi dobří. Ani poselství filmu jsem nepochopil - má být odsouzením sebevrahů a jakýchsi "emařů", nebo jejich obhajobou? Opravdu nevím. Ze všech zmíněných důvodů zůstávám na průměru a 50%.

plagát

Z hrdze a kosti (2012) 

Film silných momentů, který trpí přílišnou roztahaností. Je sympatické, že Audiard netahá z diváka laciné emoce, ale působí skrytě, jenomže všechno moc natahuje a tak ten účinek není takový. Silných momentů je tu poměrně dost (záchrana syna z vody, klíčová nehoda), ale trošku zanikají v unylém a nevyrovnaném tempu. Cotillard je výborná, Schoenaerts taktéž a ta zvláštní chemie, která tam má být, funguje bez problémů. Někomu může vadit, že hrdinové jsou záměrně ne úplně sympatičtí (ona povrchní a provokativní, on jednoduchý a záletnický), přesto si tak nějak srdce diváka svým způsobem získají. Je opravdu škoda, že to má dvě hodiny, protože minimálně dvacet minut mohlo skončit na podlaze střižny a nic by se nestalo. Naštěstí to má působivou hudbu, krásnou kameru a řemeslně je to vydařené, takže pod průměr to nikdy neklesne. Je ale pravda, že to mohlo být intenzivnější, silnější a působivější. Ve výsledku tak jde o lehce nadprůměrné drama s výbornými herci a zajímavým, i když ne zas tak objevným příběhem, který se nevyhýbá určitým klišé, ale dovede s nimi dobře pracovat. 60%