Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (1 338)

plagát

Drsniačky (2013) 

Neškodná akční komedie, která doplácí hlavně na obsazení. Ono totiž mít vedle sebe Sandru Bullock a Mellisu McCarthy není žádná výhra, protože obě patří v současnosti k těm nejotravnějším herečkám vůbec. Chemie mezi nimi sice jakás takás je, jenže obě hrají pořád to samé a za chvíli to začne úděsně nudit. Nešťastné je i ono policejní prostředí, protože všichni strážci zákona jsou extrémně hloupí a mnohdy jsem si říkal, jak vůbec mohli projít testy. Ano, je tu pár vtipných momentů a nápadů a Feig se sympaticky snaží, jenže je to k ničemu, když zápletka je chatrná, předvídatelná a ústřední duo otravné. Opět se nepovedlo pohlídat délku a dvě hodiny jsou zkrátka moc, proto tu je několik zbytečných a samoúčelných momentů. Rutina po všech stránkách a nic z ní nevytrhne. Rozhodně to není takové utrpení, jaké jsem při pohledu na synopsi a casting čekal, ale výhra taktéž ne. Drsňačky (český distributor měl naštěstí soudnost a na původní název evokující geniální dílo Michaela Manna se vykašlal) jsou nezajímavou komedií, která občas pobaví, ale po většinu času uvede do letargie. Horko těžko průměr. 50%

plagát

V zajatí démonov (2013) 

Perfektní žánrovka, která je přiznanou poctou starým hororům (Vymítač ďábla jednoznačně vede) a naprosto dokonale funguje. Wan je hororový polobůh a přesně ví co a jak divákovi naservírovat, aby ho parádně vyděsil. Lekačky jsou učebnicově zvládnuté a napětí natahované až k prasknutí. Od prvních momentů zkrátka víme, že tady se budou dít nepříjemné věci, ale nejsme schopni se odtrhnout. Práce s kamerou je v rámci žánru až geniální a kooperace s hudbou to všechno jen dokresluje. Povedlo se i obsazení, z něhož mě nikdo neiritoval (což se u současných hororů prakticky nestává), ba naopak bylo všechno skvěle vyvážené a ne tak známé tváře jen dovršily pocit autenticity (který nastoluje výtečná ruční kamera). Škoda, že poslední třetina se mění na přehlídku efektů a už se malinko zvrhne, ale je fakt, že už několik let jsem po dokoukání hororu neměl takhle intenzivní pocit fyzického zážitku. Plusové body platí také za perfektní retro stylizaci a kostýmy. Velice sympatický počin, z kterého mám jako hororový fanda velkou radost a proto dávám silné čtyři hvězdy a 80%.

plagát

Útok na Biely dom (2013) 

Strašlivě hloupý film, který sice je chvilku zábavný (zejména začátek je v rámci možností velmi dobrý), jenže chvílemi se bere strašně vážně a to ho zabíjí. Kdyby se Emmerich vykašlal na patetické záběry a momenty a soustředil se na hlášky, mohlo to alespoň v mých očích dopadnout lépe. Takhle je to ale zbytečně dlouhé (tři konce filmu hodně ubližují) a jelikož to striktně drží žánrovou šablonu a je to hloupé i v rámci letního blockbusteru, absolutně tu chybí napětí, protože tak nějak víte, kdo může umřít a kdo ne. Akce je sice slušná, ale dost rutinní, takže nenabízí nic moc originálního a brzy omrzí. Lehký problém je i v obsazení, neboť Foxxovi jsem bezbranného prezidenta moc nevěřil (i když hraje dobře a je cool) a Tatum ač je sympatický, tak tenhle film ještě sám neutáhne a pokusy o hlášky a variaci na Die Hard jsou vysloveně trapné. Dál už asi není moc o čem mluvit. Záporáci jsou poměrně zábavní (a taky od první chvíle je jasné, kdo je řídí), ale to je tak všechno. Pro mě lehký podprůměr a snadno zapomentuelná záležitost. Olympus Has Fallen poráží Emmericha o třídu. 40%

plagát

Čierna vdova (2012) 

Hodně silné drama, které by se mělo dostat k co nejvíce divákům, protože odkrývá, jak propastný rozdíl je mezi východní a a západní kulturou. Doueiri velmi citlivě znázorňuje, jak to chodí v arabském světě, kde je nepřátelství mezi kulturami vskutku velmi silné a brutální. Navíc nabízí i zajímavý přesah o tom, že nikdy nevíme, kdo žije vedle nás a že se jen těžko vysvětluje ostatním, že o určitých věcech nemáme tušení. Režisér volí ruční kameru, která perfektně funguje a dostává se tak hlavnímu hrdinovi pod kůži a zachycuje všechny jeho emoce. Emocionálních momentů je tu nepočítaně a všechny jsou dost působivé a někdy až "nepříjemné". Výkony u nás neznámých herců naprosto perfektní a jen dokreslují pocit autentičnosti. Jen škoda, že někdy není jasné, co je flashback a co představy, protože hranice tady není úplně daná. Jinak ale jde o výtečný kousek, který má co nabídnout a mnohým možná osvětlí, proč nikdy nelze porazit islám a jakkoli se s jeho přívrženci domluvit. 85%

plagát

Revival (2013) 

Jsem na rozpacích, protože Revival je veskrze příjemný film, který si na nic nehraje. Jenže je silně nevyrovnaný. Na jednu stranu je tu několik vtipných situací a hlášek, kterým se lze smát, aniž by se člověk nějak zvlášť styděl, na stranu druhou je tu hodně zbytečných a doslovných scén, které to všechno jen zdržují. Nezvládnutý product placement už je bohužel tradiční bolístkou českých filmů a ani Revival není výjimkou. Sasazu je nám podstrkováno snad v každé druhé větě a ani ostatní sponzoři na tom nejsou o moc lépe. Místy se mi zdálo, že se jelo "na první dobrou", protože hercům není absolutně rozumět. Obsazení je ale výborné a ústřední čtveřice toho odtáhne dost a dost a jejich společné scény patří k vrcholům filmu. Ostatní tu naštěstí nejsou tolik, aby něco výrazně pokazili, i když všudypřítomný Vojta Dyk už mi začíná lézt krkem, ale to je můj problém. Filmu by asi nejvíc prospělo prokrátit a vyhnout se zbytečnému moralizování a rýpání do bulváru, protože to působí mnohdy samoúčelně. Ve výsledku jde ale o to lepší, co letos u nás vzniklo a v televizi půjde nepochybně o lepší film. V kině jsou nedostatky vidět víc. Zatím 60%, ale nevylučuji, že pokud se odhodlám k dalšímu zhlédnutí, půjdu o chloupek výš.

plagát

96 hodín: Odplata (2012) 

Tady asi nemá moc smysl se sáhodlouze rozepisovat. Výtečná jednička, která byla na hraně politické korektnosti a nabízela syrovou akci, překonat takřka jistě nešla. Odplata je tak pouhým nepodařeným béčkem, které je bohužel strašlivě tupé a nedává smysl. V momentě, kdy jsou Bryan a jeho bývalá žena unášeni a on stihne ještě zavolat dceři (a únosci se na to dívají), je jasné, že tohle bude špatné. Megaton navíc není dobrý režisér a veškerou akci zabíjí zběsilým střihem a nesmyslně blízko umístěnou kamerou, takže je mnohdy nejasné, kdo právě dostal ránu a kdo vyšel ze souboje jako vítěz. Neeson jede na volnoběh a místy je dýchavičný, přesto on jediný udržuje snímek na "koukatelné" úrovni. Jinak tu totiž není vůbec nic. Chybí tu pořádný záporák, adrenalinový závěrečný střet (který tady navíc končí velmi zvláštně a není jasné, proč únosce zemřel) nebo napětí. Maggie Grace hrát moc neumí, proto je její pobíhání po střeše a házení granátů spíš k smíchu, ale uznávám, že to je dáno hlavně hloupým scénářem. Taken 2 (v tomto případě vlastně český název 96 hodin postrádá smysl) se nepovedlo a jen dokazuje, že tohle téma se vyčerpalo jediným filmem. Ohlášené trojky se dost bojím. 40%

plagát

Únos (2012) 

Velmi syrové drama, na které se nekouká zrovna příjemně, ale filmařina je to brilantní. Lindholm od začátku nastoluje hutnou a zkličující atmosféru uzavřené společnosti, která nemá kam uniknout. Rozehrává brilantní drama, které sleduje očima dvou lidí - na jedné straně lodního kuchaře, na straně druhé ředitele společnosti, který je zvyklý na tvrdé jednání, ale nastalá situace je pro něj úplně nová. Precizně vybarvené charaktery jsou tím hlavním lákadlem filmu. Oba dva představitelé navíc výtečně hrají, takže není o čem diskutovat. Lindholm volí ryze dokumentaristický styl a používá ruční kameru, čímž se hrdinům dostává až pod kůži a o to silnější je pak celkový dopad. Možná by neškodilo ukázat ono přepadení, protože jeho samotné provedení znázorněno není, ale je otázka, jak by zapadlo do celkové koncepce. Jinak závažnější výtky nemám. Je jasné, že tohle pro většinového diváka není, ale ten náročnější bude ve většině případů spokojen, protože Únos je silné drama, které rezonuje dlouho po skončení. 85%

plagát

Superman sa vracia (2006) 

Všechny výtky, které jsem tu četl, beru jako naprosto legitimní, jenže Singerův přístup mě tak nějak dostal a Superman Returns považuji za další z nedoceněných komiksových filmů. Z celého fimu sálá obrovská láska k předloze a pieta k Donnerovu snímku z roku 1978. Singer ale nenatočil otrocký remake, ale vybral si, co potřeboval a přišel i s vlastními motivy (i když zrovna linie s Loisiným manželem a synem působí malinko vykalkulovaně), což je jedině dobře. Romantická linie funguje výtečně, stejně jako vztahy mezi postavami, které jsou bravurně vykreslené a divák se s nimi může sžít a strachovat se o ně. Obsazení výborné - Routh překvapivě vynikající (záměrně připomíná Reevea), Bosworth solidní, i když ne tak výrazná a Spacey jakožto Lex Luthor famózní. Sice občas přehrává, ale to se dá s klidem přejít. Technická stránka taktéž výborná a ač tu není moc akčních scén, všechny stojí za to. Hvězdičku ubírám za přehnanou délku, která mohla být o deset až patnáct minut kratší, někdy zbytečně samoúčelné záběry a pasáže, které byly jen ukázkou velkého rozpočtu a už zmiňovanou zbytečnou "přidanou hodnotu" s Loisinými nejbližšími. Superman Returns je důstojným pokračovatelem ságy a je jen škoda, že Singer nedostal příležitost k dalšímu dílu, protože ten by mohl být mnohem lépe přijímán. 75%

plagát

Svetová vojna Z (2013) 

Otázka je, zda-li se po několikerém přepisování scénáře a postprodukčních odkladech a taky vzhledem k tématu zombies s tímhle filmem dalo udělat víc. Podle mého názoru příliš ne. Z Forstera akční režisér asi nikdy nebude, protože akci prostě neumí. Ruční kamera se k ní v jeho podání nehodí a neškodilo by to lépe a přehledněji sestříhat. 3D tu prakticky neexistuje a vzhledem k použitým režijním technikám je až na hranici únosnosti. Je jasné, že většinu rozpočtu zabrala právě postprodukce a Brad Pitt, který je v rámci možností výborný, nepostrádá charisma a je vidět, jak moc mu na tomhle filmu záleží. Tvůrci se ale nevyhnou patetickým a některým nechtěně vtipným scénám, zvraty jsou takové dost vynucené a některé ne zcela pravděpodobné. Oceňuju hutnou atmosféru a některé fungující lekačky. Škoda, že tu chybí děsivější záběry a nejde se víc do hororu. Na druhou stranu v rámci přístupnosti tohle asi chtít ani nešlo. Průšvih, který se od tohohle dílka tak nějak potichu očekával, se nekoná, rozhodně ale nejde o nic zásadního. Typická forsterovská vysokorozpočtová jednohubka, která určitě neurazí, ale nenabídne nic, co by v divákovi zůstalo déle. Doufám, že se Forster vrátí ke komornějším snímkům, které mu sedí víc. 60%

plagát

Príšerky: Univerzita (2013) 

Když se smíříme s tím, že Pixar už dávno není tím strojem na originální nápady, jde vlastně o hodně slušný prequel. Debutující Scanlon toho moc neřeší a od začátku jede v solidním tempu, které na chvíli nepoleví a nabízí tu více, tu méně vtipné situace, které ale nikdy nejsou nevkusné nebo příliš prvoplánové. Příběh je tedy strašlivě předvídatelný a opravdu v něm není nic, co by po celou dobu jakkoli překvapilo a vymykalo se žánrovým pravidlům. I potřebné moralizování si mohli tvůrci odpustit v takové míře, protože někdy se na tuhle stránku tlačí až nepříjemně moc. Animace je samozřejmě bezchybná, 3D velmi slušné a vůbec řemeslně tomu není moc co vytknout. Na nějakou žánrovou trvalku to rozhodně nevidím, protože na víc zhlédnutí to asi není, ale jako jednohubka a příjemně strávený čas s dětmi v kině to funguje bezvadně. Český dabing solidní a nerušivý, což se taky počítá. 70%