Janchor

Orientalistickej kýč.

If I had words to make a day for you, I'd sing you a morning golden and true.

Lidi jsou svině a jak vidno z přijetí publikem, neradi to o sobě slyší.

Matně si vybavuju, že to na mě udělalo velice silnej dojem – a rád bych ho někdy přeměřil.

Jakožto nadšenej čtenář knížky, z jejíž ideologie mi přijde zdravý vyrůst, nemám sebemenší problém s tím, že si Verhoeven takhle velkolepě střílí z Heinleina i Hollywoodu.

Závěr má ve skutečnosti do happy endu velice daleko, ale jeho didaktičnost podkopává sílu všeho, co do té doby film skrze roboty říká o lidech.

Je to trochu cukrkandl, ale s Knoxem jsem točil zamilovaný piruety, od Nuwandy slyšel ten nejlíbeznější saxofonovej tón, Neilovi tleskal vestoje a v Toddovi se našel způsobem, kterej – nemějte strach, pane Keatingu – nikdy nezapomenu.

A já měl za to, že církev samohanu spíš nemusí.

http://marshalllorenzo.com/post/27355853599/clambistro-heres-what-ripley-thinks-of

Dokud nechává Malick mluvit jen kameru a hudbu, je vesmír v rovnováze.