Gilmour93

Má vražedné spiknutí vůbec nějakou šanci na úspěch, když je mu na stopě pro věc zapálená amatérská vyšetřovatelka, co postupně zbuduje šestičlenný detektivní tým neortodoxních metod a vše režíruje Woody Allen..? Autor prostřednictvím vlastních úst tradičně hýří sarkasmem, ale mě na jeho tajemném manhattanském mordu zaujala jiná věc a sice vykreslení měnících se partnerských vztahů prostřednictvím konverzace. Ta konfrontace dvojic Keaton + Allen (spíše monology než dialogy, disharmonie a překřikování, co přenáší Liptonovu neurózu i na diváka) a Keaton + Alda (platonické souznění plné respektu a vzájemného doplňování) je úžasná a všimněte si, že jakmile je celý případ pod dohledem Orsona Wellese uzavřen, plní prodělaná zkušenost ve vztahu prvně jmenované dvojice revitalizující funkci a dostaví se i blahodárný vliv na jejich komunikaci. Už chybí jen boty, zuby a falešné opálení.. Vzhledem k postavám v Allenových filmech se mi zdá, že mít na Manhattanu psychiatrickou praxi je jako vyhrát v loterii. Má to však jeden háček - tolik klientů a tak malý gauč..

Znáte naléhavější zvuk, než zrychlující se klapot podpatků Lee Marvina? Díky některým indiciím jsem si vybral možný výklad "předsmrtelné blouznění s upnutím na pomstu", ale právě ta halucinogenní forma, flashbacky a celková roztěkanost mi nějak nesedly do noty, stejně jako strojené drsňáctví gangstera Walkera bez křestního jména, co chce něco zpět a nejsem si moc jist, jestli jsou to zrovna peníze..

"Když stane se, že kamarád zaváhal nebo zklamal snad a ty bys prostě věděl rád, zda ještě na něj můžeš dát - vezmi ho do hor, uvidíš!" Vysockij to kdysi hezky napsal, M.Hollý ml. na dané téma stejně tak zfilmoval a právě prostředí Vysokých Tater dodává jeho poetickému snímku neodolatelné Genius loci. Motiv přátelství, solidarity a neuchopitelné krásy přírody konfrontován s tím, že když čert nemůže do jisté nadmořské výšky, nastrčí babu. A po čertech pěknou. Slovenský kinematografický klenot, jenž díky úchvatné kameře spíše připomíná něco francouzského.. "Když ale zuby zatíná, vzteká se a přitom šlape dál, nezřítíš se s ním z žádných skal - on by tě nenechal. Až k vrcholům se bude drát, až tam tě bude podpírat, pak vedle něho pevně stůj a vždy mu důvěřuj..."

Kdo by nechtěl vlastního draka a k tomu bez alkoholového přičinění.. Cohenův nejspíše životní počin, taková il buono, il brutto, il drago fantasy a tím myslím i tu fintu na vesničany ala Blonďák a Tuco. Dojemná, vtipná, zajímavě obsazená, bez nabubřelých digitálních efektů a pubescentního sorcerera s 1,5 dioptriemi. A to přece není zas tak málo..

Kinům určený spin-off s mým oblíbeným, abstinenci nevyznávajícím a věčně pomuchlaným komisařem Horstem "podívejte se na mou rozhalenou hruď" Schimanskim. Tentokrát opouští rajón a vydává se do Marseille, tolik se nešpičkuje s kolegou Thannerem (kterého nedabuje Moravec) a pokud ho nepřemůže lihový spánek, zvládne i soulož s 35 kilovou žurnalistkou osmanského původu. Zbavit tu legendární béžovou bundu skvrn od krve zřejmě bude pro duisburské čistírny nadlidský úkol - ještěže jich má Schimi plný šatník..

Ač sir Hopkins jako neortodoxní exorcista spaluje žáby v kamnech, přijímá telefonní hovory vprostřed obřadu a spojovacím materiálem na rekonstrukci kůlny se nechává zásobovat od posedlých pacientů, bylo pošetilostí si myslet, že utáhne všechno sám. Když pominu Řím a C.Hindse, jsou ostatní pouhým komparsem, hustota atmosféry vykazuje spíše sestupnou tendenci a pak je tu sterilní práce scénáristy, za kterou by zasloužil přes hlavu posledním vydáním vatikánské organizační směrnice Rituale romanum. Håfström je bez diskuze zručný řemeslník, ale vstoupil do něj zlý démon. Netřeba na Švéda cákat svěcenou vodu, přikládat krucifix na čelo a kurtovat ho k režisérské židli, aby prozradil jeho jméno. Já jej znám… Říká si Hollywood…

Je nejvyšší čas přivést k nám do pekla Dorotu Cageovou. Kdo se hlásí dobrovolně..? Á, pan Fichtner s hodností účetního.. Výborně! Pozor na peří a žádný alkohol..! Legrační triky, dementní dialogy, holé kozy a veteránské vozy v paperbackovém béčku s ambicemi lehce pobavit před věčným zapomněním. Nicky, hrající už dědečky (!), odvádí svůj mrzký standard, jeho spolujezdkyně, kurvující Amazonka Amber, se mu zjevně přizpůsobila a tak musí vše zachraňovat výše zmiňovaný accountant v obleku, jehož poctivý přístup zcela vylučuje možnost případných "daňových úniků". Závěr s podkresem Meat Loafa má pro Cageovu kariéru alegorický význam a já mu doporučuji tři věci. Vyměnit kadeřníka, vyměnit agenta a pokud ani to nepomůže, vyměnit povolání. Sice to opláču, ale budou to slzy štěstí..

Zápletka je zdánlivě prostá. V americkém sanatoriu pro duševně choré, jenž je novátorsky umístěné do přirozeného prostředí maloměsta o půdorysu učenlivého mořského savce, se hlavní pan magistr rozdávající medikamenty k potlačení mentálních poruch znenadání rozhodne pro provaz. Mladí pacienti začnou trpět abstinenčními příznaky, starší generaci už není pomoci dávno. V rámci úsporných opatření se navrhuji vrátit k polstrovaným celám.. Satirický přelet nad delfíním hnízdem, kde jsou negativní důsledky současného konzumního životního stylu (egoismus, liberální výchova, pokrytecký zájem o druhé) úmyslně vyhnány do extrému a to prostřednictvím zcela neadekvátních reakcí na okolní dění. Fajn. Jenže člověk celou dobu čeká, co se z toho vyvine, jaké převratné poselství, či překvapivý závěr mu bude nabídnut a ono krom skvěle hrajícího J.Bella nepřijde nic. Pokud si chtěl tento mix Americké krásy, Donnieho bacha na letecké motory Darka, Zoufalých manželek a Skandálu v katolické škole posvítit na svět mezilidské komunikace postupně pohlcovaný nicotou, měl si zvolit originálnější cestu a hlavně silnější nosný příběh. A teď mě omluvte, odcházím s dětmi do delfinária. Dostal jsem totiž volňásky na Fiennese skákavého a jen blázen by si nechal ujít tleskání ploutvemi a skoky skrz obruč odměnou za tři sledě v podání tohoto renomované britského performera..

Je to proces. Natočí se vtipný film, který přiláká lidi, vydělá si na sebe a k tomu ještě něco navíc. Pokud se nabízí prostor, musí zákonitě přijít pokračování, které tradičně využívá osvědčených způsobů svého předchůdce, ale málokdy se mu dokáže alespoň vyrovnat. Tolik už nevydělá, producenti truchlí, někteří diváci taky truchlí a trojka se rázně smete ze stolu. Jak říkám, je to proces… I přes tu poněkud větší obhroublost a dýchavičný konec s přepadením nepohlížím na Analyze That zas až tak kriticky, už kvůli výkonu B.Crystala, který se jako psychiatr, přesouvající se postupně na gauč pro vlastní pacienty, nebývale překonává. Takže váš poslední film, pane Viterelli? Zlomil jste mi srdce, Jelly! Zlomil jste mi srdce..!

Pokud je člověk nevidomý, nikdy nepozná dvě věci. Jednak jak to Conrad L. Hall uměl za kamerou a hlavně zamilovaný pohled A.Garcii, pracovně nazvaný "kolouch vábený estrálním cyklem", pod nímž ledovce tají, ledničky nefungují a Děda Mráz umírá na celkové přehřátí organismu.. Vcelku neznámá krimi, jenž snese v rámci žánru a doby vzniku ta nejpřísnější měřítka. Navíc obohacena o konec s pomstou v zasloužených rukou, zajímavým pár minutovým výstupem vyšetřovatele z vnitřních záležitostí v podání Malkoviche, jemuž by asi méně se ovládající vyslýchaný otevřel krční tepnu cípem policejního odznaku a jako nečekaný bonus dostanete Billovu nevěstu ve vaně. Sice bez katany, ale za to zcela nahou..