Gilmour93

Osud, ten král výsměchů. Náramně si užívá, že lidé bez svědomí odcházejí bezbolestně a ti se svědomím v agónii.. Příběh jedné chorobné ctižádosti, co se na poměry antických dramat i autora nezvykle utápí ve vlažnosti a banalitě. Pinkalista slov a vztahů z Dostojevského akademie měl na britském kurtu match point, ale zkazil lehký míč a je tu zase shoda..

Zadní světla Batmobilu? Creeper z Jeepers Creepers? Rudooký Ríša Gere po několikadenním tahu po barech v Point Pleasant? Nebo snad červená na semaforu u přetíženého Silver Bridge? Možná to byla znamení jako na farmě ex-pastora Mela uprostřed kukuřičného pole, ale víte, jak to s těmi znameními chodí. Člověk si je vyloží, až už je pozdě.. Mothman, Jersey Devil, Wendigo. Mám tyhle sympaťáky severoamerického folklóru rád, ale ta alternativní 50 minutová verze ohraničená dvěma rádoby hlubokomyslnými bláboly opravdu působí jen jako uspěchaný výcuc z něčeho trojnásobně dlouhého..

Rocky Graziano. Brooklynský mešuge s pravačkou plnou nenávisti.. Pravzor všech boxerských biografií, který letí dopředu jako střela, aby se chytře zastavil na vrcholu. Plný kouzelných scén (nesmělé seznámení s Normou, fingovaný trénink), černobílých pláten Josepha Ruttenberga a bezchybného Paula Newmana. Nemůžu si pomoct, ale jeho specifické ztvárnění Graziana (mimika, dikce, držení těla) pro mě bylo zrcadlem hereckého projevu Toma Hardyho. Že by zdroj inspirace?

Ač není čas Vánoc, magický kmet Bobby nezištně napravuje pracovní i partnerské problémy svých nezkušených kolegů. Nebylo by překvapením, kdyby na konci tento Bagger Vance e-shopových hřišť tajuplně zmizel v podvečerním vánku.. Chápu to mezigenerační poselství, ale tohle byla jen utopická sentimentální štětka postříkaná parfémem Voňavá bída. Po čtvrt hodině to ztratilo můj respekt už jen kvůli prostředí, kde se vše odehrávalo (tenhle byznys a pracovní místa, co produkuje, je pro mě hluboko pod uklízením odpadků v parku či sbíráním přejetých koček ze silnice) a nápravu by nepřineslo, ani kdyby si De Niro znovu vyholil hlavu ala Travis Bickle a pomocí Full Metal Xanax ulevil spolupracovníkům od toho obrovského životního tlaku..

Vše, co bylo špatně, je už tady popsáno na stovkách řádků a při fandomové zdi seroucí Jar Jar Abrams se z toho nevyvleče. „The greatest motive, money is.“ Máte pravdu, mistře Yodo. Budeme dělat, že se to nestalo..

Smrt Hitlerovi. Smrt Stalinovi. S tímhle na evropské fronty neobvyklým krédem se měli dostat ke generálu Pattonovi, ten by je pochopil.. Dokument o zrádcích vzešlých ze zrady, jenž podporuje mantru, že nic není černobílé a na vše je potřeba nahlížet nejen v historických souvislostech. Falmerům, Ondráčkům a dalším rudým obuškům se to asi líbit nebude, ale je třeba pochopit, že mezi bolševismem a fašismem můžou být i jiné rozměry než jen ty slepě ideologické. Třeba lidský..

„Kulky mizí a Mussolini zůstává..“ Všeho do času, Benito. Všeho do času.. Rekonstrukce stahující se smyčky kolem Duceho trpí třemi neduhy. Nepřehledností (pokud tedy nejste historik se specializací na brigády, tajné služby a partyzánská hnutí operující na sklonku války v Itálii), přemrštěnou stopáží a taky tím, že na můj vkus seděl Lizzani na režisérské sesli až příliš nahnutý doleva.. P.S.: Rod Steiger je ve své další roli vůdce naprostým protikladem samopalu plukovníka Djanga (čili spolehlivý). Mít o něco východnější rysy, dal by hravě i Pol Pota..

2 různé snubní prsteny, 26 víkendů během 26 let, 1 domácí porod, 113 (pravděpodobně ale 114) pohlavních styků, 1 žádost o ruku a 9 445 dnů, kdy mohli být spolu, ovšem úcta, pohodlnost a setrvačnost byly proti. Účetní umí vyjádřit v číslech ledasco, ale pak jsou tu hodnoty, které při zpětném ohlédnutí za člověka neúprosně formujícím tokem času nijak sečíst nejdou.. Divadelní původ z toho stříká na všechny strany, takže nepřekvapí, že se vyniká lehkostí konverzace a hereckou interakcí. Zatímco Ellen Burstyn přirozená v každé „proměně“, expresivní Alphonso D´Abruzzo mi vždycky nepřipadal jako jeden a tentýž člověk (byť zkoušený osudem). Jeho první lehce neurotická, slabošská a pocitem viny zasažená verze nevěrníka mi spíše připomínala majora Franka Burnse v těle Hawkeyho Pierce, ale za tím asi bude jen má deformace z oblíbeného seriálu..

Spravedlnost. Zákon. Emoce. První je slepá, druhý zavírá před první oči a třetí přináší zaslepenost. Oftalmologické problémy vstupující do rozhodování soudce lze vyřešit i tak, že to první vezmete do svých rukou, druhé porušíte a od třetího se oprostíte.. Hyams sice není žádný extra režisér, ale skloubení první poloviny, kdy se hraje na city nebetyčnou nespravedlností a té druhé, kdy červíček pochybností začne se svou pozvolnou hlodavou aktivitou, docela fungovalo. Závěrečných patnáct minut je už jenom klasické akční béčko, nicméně neměl jsem s takhle nastaveným profilem zásadní problém. P.S.: Úplně poslední scéna sympaticky nechala pootevřené dveře k další interpretaci. Třeba takové, že houževnatý černošský detektiv nečekaně vytáhl revolver a jedním výstřelem směrem k spolujezdci ukázal, na čí je výplatní listině..

Convoi neexceptionnel, jehož vidláčtí šoféři by potřebovali minimálně čtyři ruce (v jedné volant, ve druhé rádio pro troušení namachrovaných hlášek, ve třetí prďáckej kamioňáckej klakson ala splachovací šňůra a čtvrtou, aby si mohli z kabiny podat tričko na své vyrýsované polonahé tělo).. Peckinpah na alkoholu a koksu chtěl naservírovat country-westernový Vanishing Point pro tiráky, ale já byl svědkem jen supernudné, bezduché podívané pod úrovní snímků Buda Spencera a Terence Hilla. Soundtrack je tak kvalitní, že Pepíček Laufer se svým „Sbohem lásko, já jedu dál“ by na něm byl tou největší perlou..